Jezídky na útěku, nohy od krve. Čeká je svoboda, či smrt?
Útěk z Islámského státu
Ženy se několik dní plahočí horami a pouští. Mají málo jídla a pití, v noci je jim zima a někdy se musí ukrývat celé dny uprostřed pole. Mnohdy ani nemají boty a ostré kameny jim drásají chodidla do krve. Přesto však dobrovolně a rády pokračují stále kupředu. Je to totiž cesta, na jejímž konci je buď vysněná svoboda, a nebo bolestivá smrt kamenováním…
„Když zajatá jezídka dostane do ruky mobil, první co udělá je to, že zavolá příbuzným a oznámí jim, že žije,“ říká Edward Watts, režisér dokumentárního filmu Escape from ISIS. Watts dodává, že když má dívka štěstí, rodina kontaktuje hnutí odporu, které působí na územích ovládaných Islámským státem. Odbojáři se pokusí dívku nejprve lokalizovat a následně osvobodit. Jsou to právě aktivisté, kteří riskují vlastní životy, aby pomohli zotročeným dívkám utéct na svobodu, o kterých britský dokument pojednává.
To, že jezídky v područí islamistů jsou vystaveny nelidskému zacházení, není žádné tajemství. Až příliš mnoha ženám se totiž podařilo uprchnout a vydat svědectví o předváděcích akcích, tržištích s otrokyněmi, hromadném znásilňování a systematickém odlidšťování zajatkyň. Překvapivé je to, že i v brutálních podmínkách Islámského státu se najde řada odvážných lidí, kteří zajatým dívkám pomáhají. A že mají úspěch.
V dokumentu, jehož pasáže obsáhle popisují britská média, se divák dozví, že na území Iráku a Sýrie funguje dobře organizovaná síť aktivistů. Většinou se příliš neshlukují, aby nepoutali pozornost, ale neustále mají otevřené oči a snaží se vytipovat dívky, které by mohli zachránit. Když na nějakou narazí – nebo když dostanou tip „zvenčí“ – naplánují operaci a ve vhodné chvíli ji „naberou“.
Islamisté jsou brutální, ale nejsou hloupí
Tady se však objevuje první úskalí. Islamisté sice můžou být brutální a bezohlední, ale nejsou úplně hloupí. Vědí o tom, že na jejich území působí hnutí odporu, a tak někdy nastraží past. Té nedávno padli za oběť dva odbojáři. V dokumentu zazní, že islamisté donutili jednu dívku, aby kontaktovala aktivisty a řekla, že je sama doma. Když si pro ni přišli, čekala na ně skupina připravených a dobře vyzbrojených islamistů, kteří je zadrželi. „Ti dva chlapíci byli ukamenováni k smrti,“ dodává k tomu Watts, jehož slova cituje The Daily Mail.
I když ale islamisté zrovna nenachystají léčku, odvedením dívky z „domova“ problémy nekončí. Aktivisté, kteří většinou převádí více dívek najednou, se s osvobozenými jezídkami musí dostat desítky a někdy i stovky kilometrů daleko, než se dostanou do bezpečné zóny. Neustále se při tom musí skrývat. V dokumentu promlouvá žena, která se spolu s aktivisty musela několik dní ukrývat uprostřed pole, zatímco vydatně pršelo. Jiná zachráněná žena pro změnu po cestě ztratila boty a dvoudenní túru přes kamenitý povrch tak musela absolvovat bosa.
Čtěte také: Islamisté znásilnili devítiletou jezídku. Je těhotná
Když se aktivisté s dívkami dostanou k hranicím Islámského státu, přebere si je právník Chalíl Al-Dachi, který je následně převede přes hranice. Je to právě on, kdo organizuje různé skupiny na území Islámského státu a z roztroušených aktivistů tak dělá dobře fungující tým. Chalíl, který je sám otcem pětileté holčičky, říká, že si nedovede představit situaci, kdy by nemohl vidět svoji dceru. „A teď si představte, že stovky dětí, jako je to moje, byly uneseny. Musíme pokračovat,“ vysvětluje, proč dělá to, co dělá.
Na válečný soud čekat nemůžeme
Chalíl podle britského listu The Sun začal dívkám pomáhat vcelku spontánně. Setkával se s dívkami, kterým se na vlastní pěst podařilo utéct z područí islamistů a mluvil s nimi. Chalíl začal jejich výpovědi shromažďovat, aby je jednoho dne mohl použít u případného válečného soudu.
Zanedlouho si však uvědomil, že může trvat roky, než (a pokud vůbec) zasedne mezinárodní tribunál. Začal se tedy na věc dívat více prakticky a zjistil, že ženy ve svých výpovědích uvádí cenné informace, jež by mohly pomoci k osvobození ostatních. Začal si do map poznamenávat pozice islamistů a různá místa, nejčastěji věznice, kde radikálové zajaté jezídky zadržují.
Pak zbývalo už jen získat dostatek odvážných a ochotných lidí, kteří by se vypravili na území kontrolovaná IS a kteří by mohli provést samotné osvobození. Britská média uvádí, že zde není žádný jednotící prvek, podle kterého by šel typický „zachránce“ poznat. Odvážní muži se rekrutují jak z politických nepřátel Islámského státu, kteří udělají cokoliv, aby samozvaný chalífát oslabili, tak z nemajetných (ale místa znalých) pastýřů, kteří jsou ochotní za peníze Chalílovi pomoci.
Chalílovi a jeho pomocníkům se dosud podařilo z područí islamistů zachránit přibližně 500 dívek, některé však zemřely dříve, než se dostaly do bezpečí.
Radikálové z Islámského státu zajali tisíce jezídek loni v létě na severu Iráku, když vtrhli do pohoří Sindžár. Jezídové, kteří jsou nejčastěji kurdského původu, vyznávají specifický výklad islámu, který je v jejich pojetí ovlivněn myšlenkami dalších náboženství, například hinduismu, zoroastrismu nebo křesťanství. Islamistům se však jejich výklad islámu nelíbí a označují je za „uctívače ďábla“, čímž ospravedlňují i svoje brutální zacházení s nimi. Za dokumentem Escape from ISIS (Útěk z Islámského státu), který o záchranách Jezídek pojednává, stojí britský Channel 4. Dokument bude mít premiéru tento týden v britské televizi.