‚Účetní z Osvětimi‘ je v 93 letech u soudu. Byl u 300 tisíc vražd
Soud s Oskarem Gröningem
AKTUALIZOVÁNO
1
V Německu dnes začíná soud s bývalým nacistickým dozorcem z koncentračního tábora v Osvětimi. Obžaloba ho viní z podílu na vraždách 300 tisíc maďarských Židů, kteří skončili v plynových komorách v květnu a červnu v roce 1944. Gröning na úvod soudu uznal morální odpovědnost, o kriminální vině podle něj ale musí rozhodnout soud. Třiadevadesátiletý Oskar Gröning je známý jako „účetní z Osvětimi“, protože v táboře evidoval majetek vězňů. Jde o první podobný případ, který se dostává před soud.
Podle německé prokuratury se totiž každý, kdo za války v koncentračních nebo vyhlazovacích táborech pracoval, podílel na masových vraždách Židů. „Pomáhal nacistickému režimu s ekonomickými zisky, čímž podpořil systematické zabíjení,“ zdůvodnilo obžalobu státní zastupitelství ve Stuttgartu. Gröning se ale brání tím, že byl jen svědkem těchto zločinů a nikoho sám přímo nezavraždil. K soudu se také dostaví přes 50 přeživších a příbuzných obětí, kteří v Osvětimi zemřeli.
„Jiného vojáka z SS však pláč obtěžoval, tak chytil dítě za nohy a třískal s jeho hlavou o železnou stěnu vagonu, dokud neztichlo,“ popsal Gröning.
„Viděl jsem plynové komory i krematoria. Viděl jsem otevřené ohně. Byl jsem mnohdy u toho, když se po příjezdu nových lidí rozhodovalo o tom, jestli jsou schopní práce, nebo půjdou rovnou na smrt,“ řekl BBC Gröning v roce 2005. Od května do června roku 1944 bylo do tábora transportováno až 425 tisíc lidí, většina z nich byla ihned po příjezdu poslána na smrt.
Někdejší člen jednotek SS v táboře začal pracovat v jednadvaceti letech a zůstal v něm dva roky. Kromě evidence majetku se staral i o úschovu cenností vězňů do trezoru, nebo na rampě hlídal zavazadla těch, které nacističtí dozorci okamžitě poslali do plynové komory.
Na podzim minulého roku prokuratura navrhla obžalovat v souvislosti s prací v koncentračním táboře až tři desítky lidí. Gröning je zatím čtvrtým bývalým zaměstnancem tábora, který byl skutečně obžalován, avšak jako první se dostává před soud. Ve dvou případech totiž došlo k odložení kvůli špatnému zdravotnímu stavu obžalovaných, třetí někdejší pracovník tábora pak před zahájením líčení zemřel.
„Nepochybuji o tom, že nesu morální spoluodpovědnost,“ řekl Gröning soudu s tím, že v roce 1942 hned po příjezdu do Osvětimi se dozvěděl o zabíjení Židů plynem. „Prosím o odpuštění. V otázce trestní viny musíte rozhodnout vy,“ prohlásil.
Proces by měl trvat přinejmenším do konce července. V případě odsouzení hrozí Gröningovi trest odnětí svobody v délce přinejmenším tří let.
Přijela nová várka. Šla ihned do plynu
To, že Oskar Gröning o masovém vraždění věděl, není pochyb. Nejenom, že to sám přiznal, ale také se na sklonku života o Osvětimi rozmluvil v médiích a stal se i aktivním vůči popíračům holokaustu.
„Samozřejmě, že Oskar Groening nenese stejnou vinu jako třeba šéf SS Heinrich Himmler, ale svoji prací k masovým vraždám rozhodně přispěl,“ řekl Efraim Zuroff, „lovec“ nacistů.
„Přijela nová várka. Přidělili mi službu na vykládací rampě, mým úkolem bylo hlídat zavazadla. Židy už odvedli. Země pode mnou byla zasypaná harampádím a osobními věcmi. Najednou jsem zaslechl pláč. Na rampě leželo děťátko zabalené v hadrech. Matka ho tam nechala, patrně totiž věděla, že jsme ženy s nemluvňaty posílali okamžitě do plynu. Jiného vojáka z SS však pláč obtěžoval, tak chytil dítě za nohy a třískal s jeho hlavou o železnou stěnu vagonu, dokud neztichlo,“ popsal například v roce 2005 německému časopisu Der Spiegel.
Čtěte také: Holokaustu jsme nepomáhali, zlobí se Poláci na šéfa FBI
„Samozřejmě, že Oskar Gröning nenese stejnou vinu jako třeba šéf SS Heinrich Himmler, ale svoji prací k masovým vraždám rozhodně přispěl,“ řekl izraelskému deníku Haarec Efraim Zuroff, „lovec“ nacistů. V koncentračním táboře Osvětim-Birkenau zemřelo během druhé světové války více než milion Židů.
Maďarce Hedy Bohmové bylo šestnáct let, když jí a její rodiče nacisti poslali v květnu 1944 do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. „Po třech dnech ve tmě v nákladním autě pro dobytek, ve kterém se dalo pouze stát, se dveře vozu otevřely,“ popisuje Bohmová deníku Haaretz. „Inferno! ozvalo se. Vojáci na nás křičeli a hrozili nám zbraněmi,“ dodala. „Jeden z mužů v černé uniformě stojící opodál byl zřejmě i Gröning,“ dodala.
