Babiš zvýšil zadlužení každého na 250 tisíc, řekl Fiala. Nový rozpočet má potlačit inflaci

Vláda schválila rozpočet na letošní rok se schodkem 280 miliard korun, potvrdil po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). „Tím jsme nahradili předvolební rozpočet Andreje Babiše (ANO) rozpočtem, který je skutečně protiinflační,“ prohlásil předseda vlády. Podle něj kabinet jeho předchůdce zadlužil každého občana na 250 tisíc korun.

„Je potřeba si uvědomit, že předchozí vláda jenom od roku 2019 zadlužila každého z občanů České republiky o dalších 90 tisíc korun, takže každý dluží 250 tisíc korun,“ řekl Fiala po jednání vlády. Výše státního dluhu činí zhruba 2,5 bilionu korun. Před pandemií v roce 2019 dosahoval zhruba 1,6 bilionu korun.

Nová vláda deklarovala již dříve, že chce návrh se schodkem pod 300 miliard korun. Návrh Fialovy vlády nakonec počítá se schodkem 280 miliard korun, tedy zhruba o 100 miliard méně, než navrhoval Babišův kabinet, tedy 376,6 miliardy korun. Fiala uvedl, že kromě úpravy „špatně navrženého rozpočtu Babišova vlády“ musel nový kabinet reagovat i na rostoucí inflaci.

Nyní musí rozpočet schválit Poslanecká sněmovna, která by jej měla v prvním čtení projednat 18. února. Rozpočet chce vláda ve Sněmovně schválit do konce března tak, aby od dubna stát již mohl hospodařit podle schváleného rozpočtu.

Nyní se hospodaření státu řídí tzv. rozpočtovým provizoriem, v jehož rámci jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Důvodem rozpočtového provizoria je fakt, že Sněmovna do konce loňského roku neschválila návrh státního rozpočtu. Předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) jej navrhla se schodkem 376,6 miliardy korun. Nová vláda ale deklarovala, že chce vypracovat návrh se schodkem pod 300 miliard korun.

Celkové příjmy rozpočtu budou 1613,2 miliardy korun a výdaje 1893,2 miliardy korun. Rozpočet počítá s úsporami, které ministerstvo financí vyčíslilo na 76,6 miliardy korun, ale i s mimořádnými výdaji na penze nebo příspěvek na bydlení. Úspory ve výdajích se týkají například provozních výdajů státu, jako jsou energie, nájmy nebo nákup služeb za 13 miliard korun. Návrh dále počítá se zachováním plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku, tedy nikoli s jejich zvýšením, o němž rozhodla předchozí vláda. Úsporu ministerstvo financí vyčíslilo na 14 miliard korun.

Na platech státních zaměstnanců vyčíslil úřad úspory na 8,8 miliardy korun a u snížení dotací na obnovitelné zdroje energií na osm miliard korun. Dále se úspory týkají ostatních běžných výdajů nebo snížení kapitálových výdajů, tedy investic, které nebyly připraveny a nešlo by je letos uskutečnit. U kapitálových výdajů jde celkem o úspory za 15,4 miliardy korun a týká se to například zakázky ministerstva obrany na bojová vozidla pěchoty za 4,8 miliardy korun. Celkové investice v rozpočtu jsou pro letošek naplánované na 203,3 miliardy korun. Loni z rozpočtu putovalo na kapitálové výdaje 177,4 miliardy korun.

Dodatečné příjmy rozpočtu 62,2 miliardy korun na základě lednové prognózy plánuje MF využít na dodatečné výdaje za 42 miliard korun. Jde například o mimořádnou valorizaci důchodů za 21 miliard korun, navýšení příspěvku na bydlení za tři miliardy korun, na kompenzace pro podnikatele za tři miliardy korun nebo na zvýšené úroky státního dluhu za pět miliard korun. Dodatečné příjmy stát získá zejména ze sociálního pojistného nebo některých daní, například DPH.

Opozice ohlášené úspory kritizuje. Šéf ANO Andrej Babiš označil vládu Petra Fialy (ODS) za asociální. Ekonomové návrh rozpočtu vidí jako signál přesunu k umírněnějšímu hospodaření. Škrty ve výdajích státu jsou podle nich většinou potřebné. Zároveň však upozorňují, že v příštích letech budou muset být úspory ještě výraznější. "Přepracovaný státní rozpočet je ambicióznější než zlaté pravidlo konsolidace, které radí seškrtat schodek veřejných rozpočtů z jedné třetiny skrz vyšší příjmy a ze dvou třetin skrz škrty ve výdajích. Poměr vychází na 20:80," řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Dále uvedla, že jen jedna desetina úspor se týká státních zaměstnanců. "Není tedy pravda, že konsolidaci veřejných rozpočtů odnesou státní zaměstnanci. Budou se na ní jen podílet," dodala.