Komplikace pro Babiše v kauze StB. Soud odmítl model ,ruka ruku myje‘
Rozhodnutí Slovenského ústavního soudu
NOVÉ
1
Přelomový verdikt, hodnotí právníci verdikt Slovenského ústavního soudu. Ten totiž vůbec poprvé zpochybnil důvěryhodnost bývalých spolupracovníků a agentů StB, kteří vypovídali ve prospěch Andreje Babiše a tvrdili, že s StB nespolupracoval. Věc se teď vrací na samý začátek a svědkové z řad StB budou zřejmě vyslechnuti znovu. Ovšem tentokrát už budou zbaveni mlčenlivosti, což u krajského soudu nebyli. To mimo jiné znamená, že za křivou výpověď budou postižitelní.
Senátorka Eliška Wagnerová (za Stranu zelených), která byla deset let místopředsedkyní Ústavního soudu ČR, označila v tomto ohledu rozsudek Slovenského ústavního soudu za naprosto správné novum. „Musím vyzdvihnout, že je v odůvodnění velice pěkně řečeno, jak soudy nižší instance neměly výpovědím svědků, bývalým StBákům, přiznávat pravdivost a relevanci. Soud sice řekl, že by jim mohlo být možné věřit, ale soudy by musely velmi důkladně ověřit jejich skutečnou důvěryhodnost. V tomto případě si ale nepoložily otázku, jestli to je na místě, když se jedná o osoby s tak temnou minulostí,“ uvedla pro Echo24.
Také podle bývalého soudce Ústavního soudu ČR Stanislava Balíka je otázka důvěryhodnosti svědků v tomto případě správná. „Je to velice často účelové, protože těmto svědkům nelze důvěřovat už z toho důvodu, že byli sami zapojeni do té ,mafiánské‘ sítě StB. A samozřejmě je tu nasnadě a přímo se nabízí model ,ruka ruku myje‘. Když to vezmu trochu rozšiřujícím způsobem, tak by nemohla být zamítnuta žaloba žádnému bývalému spolupracovníkovi StB, protože by všichni říkali: ,To vlastně nic, my jsme s ním nikdy nejednali a vůbec jsme z něj netěžili vědomosti a informace a on s námi vůbec nespolupracoval‘,“ řekl pro deník Echo24 Balík.
Pokud se tedy případ znovu začne projednávat, budou podle Balíka svědkové v odlišné situaci. „První věc je, že budou od začátku zproštěni povinnosti mlčenlivosti. Budou poučeni o následcích křivé výpovědi. Z procesního hlediska bude jejich pozice jiná, než když nebyli této povinnosti zbaveni, kdy mohli říkat, že si to nepamatují, a vyhýbat se odpovědím. V tomto případě bude ta možnost alespoň procesně snížená,“ řekl.
Koho vlastně bude Babiš žalovat?
Za přelomové označují odborníci i tu část rozhodnutí Ústavního soudu SR, v němž říká, že bývalí příslušníci nebo spolupracovníci StB nemůžou žalovat Ústav paměti národa. „Ústavní soud velice správně dovodil, že jestliže je Ústav paměti národa tím, kdo má shromažďovat archiválie a má publikační povinnosti, tak ale není jejich původcem. Ústav tím pádem ve vztahu k panu žalobci (Andrej Babiš, pozn. red.) neporušil žádnou povinnost a dokonce se chová podle zákona,“ uvedl Balík s tím, že krajský soud, který je vázán názorem Slovenského ústavního soudu, by nyní měl Babišovu žalobu zamítnout proto, že žaloval nesprávný subjekt.
„Ústavní soud SR řekl, že žalobu na ochranu osobnosti v tomto případě pan Babiš může podat, jestliže prokáže, že ten, koho žaluje, protiprávně vyrobil nějakou informaci, která je nepravdivá a která ho poškozuje. Anebo pokud ji protiprávně zveřejnil. Jenže Ústav paměti národa tuto informaci nevyrobil a ani ji nemohl zveřejnit protiprávně, protože mu to přikazuje zákon,“ potvrdila Balíkova slova i Wagnerová.
Sám Andrej Babiš bezprostředně po rozsudku prohlásil, že se bude bránit a že se nebojí žalovat ani slovenské ministerstvo vnitra. „Dobře. Budeme ho žalovat a ten boj opět vyhrajeme, protože jsem spolupráci s StB nikdy nepodepsal a nikdy jsem s StB nespolupracoval,“ uvedl. Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák ale řekl, že neví, z čeho konkrétně Babišovi právníci ve věci žaloby vnitra vycházejí. „Snad, že nás… označili za nějakou nástupnickou organizaci StB, což si myslím, že je trochu scestné,“ poznamenal.
Podle Elišky Wagnerové by mohl být fakt, že Ústavní soud SR ve svém odůvodnění neřekl, koho by mohl Babiš žalovat, past. „Možná to ale bude v písemném odůvodnění. Nyní se spekuluje, že by to mělo být vnitro. Přitom vnitro tuto informaci nevyrobilo a už vůbec ji nešíří. Odpovědný za udržování a vedení databáze bývalé StB je stát, který její správu přenesl na Ústav paměti národa. Protože jde o stát, mohlo by jej reprezentovat ministerstvo vnitra, ale také nemuselo. Pokud by tato otázka nebyla uspokojivě vyřešena, předpokládám, že by se pan Babiš obrátil na soud do Štrasburku. Musí být postaveno najisto, kdo nese odpovědnost za udržování databáze, která, obecně řečeno, může obsahovat nepravdivé, a proto difamační údaje,“ dodala.
„Já panu žalobci nebudu radit, koho má žalovat, protože on by nikdy nemohl být mým klientem. Odmítl bych ho,“ konstatoval pouze Stanislav Balík. Podle Jana Kysely, odborníka na ústavní právo, by žalovanou stranou měla být Slovenská republika. „Protože Ústav paměti národa je orgánem Slovenské republiky, tudíž ona má být žalována. To je jako u nás, když v minulosti existovaly žaloby jdoucí proti obecnímu úřadu, tak ty žaloby byly zamítány, upravovány s tím, že nemá být žalován obecní úřad, ale obec. Ta je nositelem té subjektivity,“ uvedl pro Echo24.
Má šéf ANO šanci očistit se?
To, jestli má Andrej Babiš šanci očistit své jméno, právníci a soudci nechtějí předjímat. „Titulky, že byl uznán jako spolupracovník StB, jsou ale naprosto nepravdivé a zavádějící. Prostě se mu jen nepodařilo očistit se a vyvrátit, že spolupracovníkem nebyl, a případ je znovu vrácený na samý začátek,“ uvedla Wagnerová. „To souvisí s koncepcí našeho zákona, který je založený na evidenčním principu: koho tam StB zanesla, tak o něm platí, že byl jejich spolupracovníkem. Ale podle našich zákonů se nezkoumá, jestli opravdu s StB spolupracoval, jestli skutečně donášel,“ řekla senátorka s tím, že by teprve podrobnější debata mohla odhalit, jestli je legitimní bez jakéhokoliv zkoumání označovat všechny lidi ve svazcích StB za spolupracovníky StB.
Podle odborníka na ústavní právo Marka Antoše by určitě byla chyba interpretovat rozsudek Ústavního soudu tak, že byl Babiš evidován jako spolupracovník StB oprávněně. „Pouze neplatí verdikt, který říká, že nebyl evidován oprávněně,“ uvedl pro Echo24. „Jsme na samém počátku, kde stojí tvrzení kompetentního Ústavu paměti národa, který tvrdí, že byl evidován. Tečka. A dokud se neotevře nový soudní spor, který se z iniciativy pana Babiše velmi pravděpodobně otevře, který by umožnil oběma soudům, aby se s tou otázkou nově vypořádaly, tak tam zůstává jenom verdikt Ústavního soudu SR,“ dodal pro deník ústavní právník Jan Kysela.
Stanislava Balíka každopádně na soudním řízení zarazilo několik věcí. „Proč třeba krajský i nejvyšší soud rozhodovaly neveřejně? Navíc výslechy svědků byly soudem první instance provedeny za situace, kdy vůbec nebyli zbaveni závazku mlčenlivosti. Právě toto porušení práva na spravedlivý proces bylo jedním z důvodů, proč Ústavní soud rozsudek zrušil. Podle mě obecné soudy nepostupovaly tak úplně nestranně. Je to trochu zvláštní, že se takto flagrantním způsobem porušuje právo na spravedlivý proces zrovna v kauze, která má lehounce politický podtext,“ doplnil Balík.
