Zákon zabetonoval úředníky. Ti „nevhodní“ sedí doma za 80 % platu
Byrokracie v Česku
NOVÉ
1
Když před téměř dvěma roky začal platit služební zákon, jednou z největších obav jeho kritiků bylo, že se díky němu „zabetonují“ úředníci na svých postech. V praxi to vypadá tak, že zrušit místo například na ministerstvu nemusí být problém a stalo se tak v minulých letech mnohokrát, stát to ale stojí peníze. Pokud se totiž poté pro daného úředníka nenajde náhradní místo, musí se mu půl roku platit 80 procent měsíčního platu.
„V případě zrušení služebního místa by měl být státní zaměstnanec, který byl na tomto služebním místě zařazen nebo jmenován, primárně převeden na jiné vhodné služební místo,“ uvedl pro server Echo24 Ondřej Krátoška z ministerstva vnitra. Vhodnost místa se přitom posuzuje pode řady kritérií, například dle dosaženého vzdělání, platové třídy, oboru služby či vykonávané činnosti.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Hledat vhodné náhradní místo musí daný úřad půl roku a celou dobu přitom úředníkovi platí velkou část jeho měsíčního platu. „Pouze pokud není žádné vhodné služební místo volné, zařadí se státní zaměstnanec mimo výkon služby z organizačních důvodů, a to nejdéle na dobu šesti měsíců. Po dobu zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů náleží státnímu zaměstnanci 80 procent měsíčního platu,“ dodal Krátoška.
Úřednické „nic nedělání“ za statisíce
Například náměstci na ministerstvech si přitom měsíčně přijdou i na více než sto tisící korun. Ti nižší, například ředitelé odborů, můžou brát třicet tisíc měsíčně, ale dostat se mohou i na úroveň platu náměstka. Zrušení služebního místa tak může daný resort stát nemalé peníze. Rušit místa ale nejde jen tak, zákon to umožňuje v rámci systematizace jednou ročně a schválit tento krok musí vláda.
Úspěšnost při hledání náhradních míst je přitom různá a někdy proběhne změna „hladce“. „Ve služebním úřadu ministerstva pro místní rozvoj se dosud jednalo o jeden případ. Bylo zrušeno služební místo představeného a dotčený zaměstnanec byl ode dne následujícího po dni účinnosti zrušení služebního místa převeden na jiné vhodné služební místo ve smyslu zákona o státní službě,“ uvedla serveru Veronika Vároši z ministerstva.
Jenže ne vždy jsou úředníci s náhradní variantou spokojení. „Za dobu trvání státní služby jsme na ministerstvu životního prostředí zrušili tři služební místa obsazená státními zaměstnanci. Nabídli jsme jim jiná služební místa, o která neprojevili zájem. Po uplynutí šesti měsíců, kdy stále nebylo k dispozici žádné vhodné služební místo, a to ani v jiných služebních úřadech, jim byl ukončen služební poměr,“ uvedla za resort pro deník Echo24 Dominika Pospíšilová z resortu.
A to je i případ bývalé náměstkyně na ministerstvu zdravotnictví Lenky Taie Kolaříkové. Tu ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) odvolal krátce po svém nástupu na ministerstvo loni v prosinci ještě spolu s náměstkyní pro strategie Lenkou Ptáčkovou Melicharovou. Zdůvodnil to nadbytečností. Kolaříková ale tvrdí, že ji odvolal v rozporu ze zákonem, a navíc si stěžuje, že ji úřad zařadil na post řadové referentky, kde bere o polovinu menší plat. Celkově došlo na Ludvíkově resortu ke zrušení pěti služebních míst.
Rekordmanem v rušení je ministerstvo školství
Nejvíce služebních míst za od počátku roku 2015 zrušilo ministerstvo školství, kde se musela hledat jiná vhodná místa pro 17 úředníků. Podařilo se to v 16 případech, v jednom případě musel úřad po půl roce služební poměr ukončit.
Na ministerstvu zemědělství kvůli systematizaci došlo ke zrušení 15 služebních míst. „Pouze u dvou státních zaměstnanců marně uplynula doba pro zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů a skončil jim služební poměr. Jednomu státnímu zaměstnanci v této chvíli doba zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů stále běží,“ uvedla serveru Echo24 Markéta Ježková z ministerstva.
Na ministerstvu financí od počátku platnosti služebního zákona zrušili dvě místa. „V jednom případě byl dotyčný zaměstnanec převeden na jiné služební místo zhruba po pěti měsících, ve druhém případě bohužel před převedením na jiné služební místo zemřel,“ vysvětlil Filip Běhal z resortu financí. Z resortu ministerstva práce a sociálních věcí museli odejít za uplynulé dva roky tři úředníci, pro které se jiné vhodné místo nenašlo.
V některých případech se ale ruší i místa, která byla „zbytečná“. „V roce 2017 byla na Ministerstvu obrany jako služebním úřadu zrušena v důsledku třetí systemizace tři služební místa, která však nebyla obsazena. Proto nebylo nutné převádět státního zaměstnance na jiné vhodné služební místo,“ uvedl za resort Jiří Caletka. Některé resorty za poslední dva roky ale neudělaly žádné změny – například ministerstvo dopravy, kultury nebo zahraničí.
