Štrougal: Chtěl jsem elektřinu vypnout, ale bránila tomu politika
Komunistický premiér odmítá vinu
Bývalý premiér a ministr vnitra komunistického Československa Lubomír Štrougal odmítá, že něco zanedbal nebo zavinil v případu lidí, kteří zahynuli na drátech elektrického napětí při snaze o překročení železné opony. Tvrdí, že už při nástupu do funkce ministra v roce 1961 byl přesvědčen o tom, že se elektřina k ochraně hranic nemá používat. Její vypnutí ale trvalo delší dobu kvůli nutnosti personálních změn a politickým vyjednáváním. Štrougal to dnes uvedl v prohlášení, které poslal ČTK.
Úřad pro vyšetřování a dokumentaci zločinů komunismu tento týden rozhodl, že Štrougal nebude stíhán, protože byl jeho případ promlčen. Vyšetřovatelé se zabývali tím, zda byl odpovědný za smrt lidí, kteří zemřeli na elektrickém plotu na hranicích. Bývalý vrcholný politik však nebyl z žádného trestného činu obviněn.
„O tom, že vysoké napětí elektřiny nemá být použito k ochraně státní hranice jsem byl přesvědčen již při nástupu do funkce ministra vnitra v roce 1961,“ uvedl dnes Štrougal. Proti jeho názoru se prý stavěl tehdejší náměstek na ministerstvu Ludvík Hlavačka, který byl zároveň velitelem pohraniční stráže. Štrougal tvrdí, že po složitých politických jednáních dosáhl jeho odvolání začátkem roku 1962.
Schválit musel i Chruščov
Hlavačku ve funkci nahradil Karel Peprný, s kterým byl Štrougal dohodnutý na vypnutí elektrického napětí. „Návrh na jeho vypnutí jsme společně s plukovníkem Peprným předložili prezidentu republiky a předsedovi rady obrany státu Antonínovi Novotnému. Ten po rozsáhlých personálních změnách ve vládě i v ÚV KSČ vyslovil s návrhem souhlas až v roce 1963,“ doplnil v prohlášení Štrougal. Pak podle něj ještě vypnutí elektřiny musel prezident vyjednat s tehdejším prvním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu Nikitou Chruščovem, což se stalo v roce 1964. „Teprve pak bylo možno přistoupit k likvidaci vysokého napětí na hranicích,“ uzavřel Štrougal.
Komunisté začali s budováním železné opony v roce 1951. V letech 1952 až 1957 byl prostor mezi stěnami plotu zaminován. Počínaje rokem 1952 byl zátaras doplněn o vodiče vysokého napětí. Elektrický proud byl z plotu definitivně vypojen v polovině 60. let.
Podle materiálů publikovaných Ústavem pro studium totalitních režimů si československá železná opona v letech 1948 až 1989 vyžádala přes 300 obětí. Strážci hranice zastřelili 143 osob, elektrický zátaras měl za následek smrt téměř jednoho sta lidí a dva lidé zahynuli po výbuchu min. Řada dalších osob byla při pokusu o přechod hranice zraněna.