CDU a SPD v Sársku mobilizovaly desetitisíce nevoličů
Volby v Německu
NOVÉ
Foto: indeedous/Wikimedia Commons
Křesťanským a sociálním demokratům se při nedělních zemských volbách v jedné z nejmenších německých zemí – Sársku – podařilo mobilizovat desetitisíce nevoličů, což přispělo k jejich dobrému výsledku. Ukazuje to analýza společnosti Infratest dimap pro veřejnoprávní televizi ARD. Pokud by to dokázali zopakovat i při zářijových parlamentních volbách, mohli by výrazně oslabit Alternativu pro Německo (AfD).
Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové vyhrála sárské hlasování jasně se ziskem 40,7 procenta hlasů i díky tomu, že k volbám přilákala 28.000 lidí, kteří běžně nevolí. Sociální demokracie, která skončila s 29,6 procenta hlasů druhá, přitáhla 13.000 nevoličů.
Třetí nejúspěšnější v tomto ohledu byla AfD s podporou 8000 lidí, kteří běžně k volbám nechodí. I tak to ale pro tuto stranu stačilo jen na 6,2 procenta hlasů. V pěti loňských zemských volbách přitom měla dvouciferné zisky a dvakrát dostala dokonce přes 20 procent hlasů. Tentokrát ovšem nebyla jedinou stranou, která dokázala výrazně mobilizovat nevoliče.
Das Saarland hat gewählt.
— ARD Online (@ARDde) 26. března 2017
Aktuelle Hochrechnungen hier: https://t.co/MCW6P5I41h
Der Liveblog der @tagesschau hier: https://t.co/xFXluH4BvP pic.twitter.com/opGdssBRVn
K úspěchu tradičních stran přispělo i to, že u sárských voličů nehrála velkou roli migrace. Rozhodovala mnohem spíše jejich vysoká spokojenost se šéfkou zdejší velké koalice Annegret Krampovou-Karrenbauerovou z CDU, která dosahuje 79 procent. Zásadní bylo i to, že občané Sárska jsou spokojeni s tím, jak se jim daří. Osobní spokojenost dalo najevo 85 procent lidí a 66 procent hodnotilo pozitivně hospodářskou situaci. Ještě v roce 2009 se přitom stejně k hospodářské situaci vyjádřilo jen 25 procent zdejších občanů.
Spokojenost s vývojem v posledních letech byla podle odborníků také důvodem, proč se v Sársku nijak výrazně neprojevil takzvaný Schulzův efekt, jak německé média přezdívají prudkému vzestupu volebních preferencí sociální demokracie po lednové nominaci Martina Schulze na kancléře. Ukázalo se podle nich, že když voliči nepociťují nespravedlnost, což je Schulzovo zásadní téma, nemusí se jeho popularita přetavit i ve skutečné volební výsledky.
