Oživení Nerudovy ulice. Od kýče k současnému umění
Proměny Prahy
Hlavní turistická tepna na Pražský hrad, Nerudova ulice, zažívá oživení. Čerstvý vzduch do uličky plné obchodů s ruskými matrjoškami a balkánskou bižuterií vnesl současný umělecký designér Daniel Piršč. Jeho porcelán včetně 3D tapet zdobí kavárnu i recepci nedávno otevřeného butikového hotelu Golden Key. Výběr z práce tohoto předního českého designéra lze pak shlédnout v přilehlé galerii.
„Záměr byl od začátku jasný – vnést do Nerudovy ulice čerstvý vítr a odlišit se ve všech třech střediscích – v hotelu, v kavárně a také v galerii,“ řekl pro ECHO24.cz Jiří Gajdošík ze společnosti Asten Hotels, která má hotel Golden Key v pronájmu. „Veškeří designéři, ne jenom pan Piršč, jejichž produkty se prodávají v naší galerii, stejně jako design budovy, jsou výsledkem iniciativy majitelů hotelu,“ dodal Gajdošík s tím, že většina hotelů, které jeho společnost provozuje, je zaměřena na čistý a nekomplikovaný design.
Nerudova ulice by si podle Gajdošíka zasloužila mnohem více kultury a regulace. „Osobně bych šel ale ještě dále a to tak, že bych ulici nechal neprůjezdnou pro auta s výjimkou taxi. Zásobování bych dal do osmi hodin a pak bych ji uzavřel. Přes den by pak právě kavárny mohli vytáhnout na chodníky stolečky a umělci své obrázky. Myslím, že bychom tím s přehledem mohli porazit pařížský Montmartre,“ doplňuje hoteliér.
Čtěte také: ‚Maršmeloun‘ u Anežského kláštera má zelenou
Hotelový komplex se ale nevymyká pouze použitým designem ale i cenami za občerstvení v kavárně. Produkty, které tvoří zejména domácí koláče, nejsou totiž, tak jak je v centru zvykem, předražené. „Určitě bychom mohli naši polohu turisticky zneužívat, ale to není naše filozofie,“ uvedl Gajdošík ke kavárenskému sortimentu.
Město nemůže říkat, co se má prodávat
Dnešní podoba Nerudovy ulice, která je součástí Královské cesty a kterou v hlavní turistické sezoně denně projde až 30 tisíc lidí, je výsledkem privatizace na začátku devadesátých let. Tehdy došlo k navrácení tamních domů původním vlastníkům a valná část staveb se dále odprodala zahraničním investorům. Radnici Prahy 1 zůstaly na Královské cestě jen nebytové prostory v celkem 13 domech, což je podle starosty této městské části Oldřicha Lomeckého zanedbatelný počet.
Soukromí majitelé přízemní nebytové prostory pronajímají zahraničním podnikatekům, kteří pocházejí především z Ruska a Balkánu. Cizincům pak nabízí především matrjošky a bižuterii, často se objevují i směnárny. Nájmy těchto komerčních prostor se přitom pohybují ročně okolo 55 tisíc za metr čtvereční.
Čtěte také: Praha chce kompletně předělat Vinohradskou ulici. Podívejte se
Město nemá žádný nástroj, kterým by podobu historické trasy centrem Prahy, po které projížděli nastávající čeští králové ke korunovaci na Hrad, regulovalo. „Není možné zakázat prodej matrjošek, stejně jako není možné zakázat například prodej rohlíků. Taková vyhláška by byla neplatná. Je možné regulovat označení provozoven nebo reklamní nosiče, a to zejména díky legislativě o památkové ochraně,“ řekl pro ECHO24.cz starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký.
Radnice navíc podle starosty nedávno obeslala několik desítek majitelů nemovitostí, že jejich partery neodpovídají zákonným normám. Chystá se také v nejbližší době jednat se soukromými vlastníky domů, jejichž provozovny jsou „nejméně vhodné“, aby zvážili otázku změny nájemce.
Královská cesta? Ostudné
Současnou podobu historické trasy kritizují i památkáři. „Podoba prodeje i sortiment na Královské cestě, zejména v ulicích Celetná a Karlova je ostudný, hyzdí hlavní město i Pražskou památkovou rezervaci,“ okomentoval vzhled trasy pro ECHO24.cz architekt a ředitel územního odborného pracoviště Praha Národního památkového ústavu Ondřej Šefců.
Ředitel pražských památkářů dále upozornil, že ve spolupráci s jednotlivými obchodníky by měla jít příkladem samotná státní správa. „Například i v přízemí areálu paláců Poslanecké sněmovny se nachází podobné pokleslé zboží v jakési podivné směnárně,“ poznamenal šéf pražských památkářů.
Památkáři mohou zasahovat pouze do úpravy výkladců a parteru domů. Snaží se tak alespoň o regulaci související reklamy, což je vzhledem k možným postihům podle Šefců spíše sisyfovská práce. „Stejně jako město, ani památkáři nemohou určovat prodávaný sortiment zboží,“ dodal.
