Odolné baktérie. Proti člověku stojí čtyři miliardy let

Globální rizika roku 2014 - 4. díl

Baktérie obvykle vnímáme jako drobné, bezduché a téměř mechanicky jednoduché "stroječky", které tak maximálně žerou a rozmnožují se. Ve skutečnosti se jedná o evolučně vyspělé organismy, které nejprve tři miliardy osídlovaly planetu, měnily její klima a pomáhaly vytvářet půdní pokryv. Teprve po nich vznikli trilobiti a otevřela se cesta k dinosaurům a savcům. Součástí bakteriálního života je neustálé přijímání chemických informací z okolního světa. Někdy se používá metafora "čtení".

Baktérie čtou z chemických signálů zprávu o stavu okolního světa, o nových zdrojích energie i o nebezpečích, jaká představují např. antibiotika. Tyto informace si předávají. Neustále se tak učí reagovat na okolní svět a tím, jak cestují letadlem, dochází k rychlému globálnímu přenosu informací. Znamená to, že když se v Indii vyvine odolný kmen, tak zhruba do třiceti let (výpočty se liší, ale doba je překvapivě krátká) se potřebnou informaci dozví i baktérie třeba v Nymburce. Některé léky jako acylpirin jsou tady jednou "provždy", ale antibiotika je nutné vytvářet stále nová, protože čtyři miliardy let mikrobiálního vývoje naučily bakteriální týmy spolupráci a inovaci.

Zpoždění vývoje antibiotik může být katastrofální

Ve vývoji nových antibiotik máme tak velké zpoždění, že Dr. Margaret Chan, prezidentka Světové zdravotnické organizace hovoří o post-antibiotické době, ve které může bolení v krku či odřené dětské koleno opět zabíjet. Jiní experti upozorňují, že problém odolných baktérií (ARB-antibiotic-resistance bacteria) může nabýt rozměru klimatických změn. Počet úmrtí na infekce získané v nemocnicích se v zemích EU odhaduje na 25 tisíc pacientů (v USA na 100 tisíc pacientů) ročně, ale zdá se, že roste. Je přitom nutné si uvědomit, že antibiotika se nepoužívají jen proti infekcím, ale při operacích, rizikových porodech a dalších zákrocích, které jsou u stárnoucí populace stále častější. A nejenom to - bez antibiotik se neobejdou chovatelé dobytka či drůbeží farmy. Jinými slovy - když se začne hroutit antibakteriální ochrana, tak se to odrazí nejenom v počtu úmrtí, ale také v dostupnosti a cenách masa a dalších potravin. Rovněž aerolinky a turistický průmysl budou čelit nejméně několikatýdennímu propadu.

Antibiotika jsou až příliš dostupná. V Indii se prodávají v drogériích a ženy si je navykly používat prakticky na cokoliv. Během čtyř let se počet antibiotik, která přestala na nemoc zabírat, zvýšil ze čtyř na 21. To lékaře vede k tomu, že předepisují koktail různých antibiotik a doufají, že některé z nich zabere. Prodej nejsilnějších antibiotik, která by měla být používána jen v nejvíc naléhavých případech, se v Indii zvýšil během pěti let šestkrát. Rovněž 84 % ruských domácností si samo ordinuje antibiotika.

Ta se stala součástí životního prostředí, takže například v povrchových i podzemních vodách tokijské aglomerace se nejenom zvýšila přítomnost antibiotik, ale i množství odolných bakterií. Naprosto neviditelně tak plošně pod mnoha velkými městy dochází k nebezpečnému bakteriálnímu promoření a riziko obtížně léčitelné epidemie se zvyšuje. I v dobře informované Francii se víc jak polovina respondentů domnívá, že antibiotika pomáhají i proti virovým onemocněním. Jedna čínská studie zjistila, že v dětské nemocnici v Pekingu dostávalo 98 % pacientů antibiotika na obyčejné nachlazení. Není divu, že baktérie se rychle učí, jak s antibiotiky zacházet, takže množství odolných mikroorganismů roste dokonce v Antarktidě.

Poslední skutečné nové léky? Rok 1987

Antibiotika byla objevována zejména v letech 1943-62, pak se vývoj zpomalil a poslední skutečně nové léky se objevily v roce 1987. Od té doby se pracuje s kombinacemi a vylepšeními dříve objevených sloučenin a tím vzniká nebezpečný dojem, že farmaceutický průmysl vyvíjí na nově mutující kmeny i nová léčiva. Proč se vývoj nových antibiotik v posledních dvaceti letech zpomalil?

Zpráva Světového ekonomického fóra vidí tři hlavní příčiny. Tou první je to, že člověk potřebuje antibiotika jen jednou za řadu měsíců či let, zatímco léky proti cukrovce či vysokému tlaku se berou každý den, takže výrobci přinášejí vyšší zisk. Druhým  důvodem je to, že menší firmy si vývoj nového léku prostě nemohou dovolit, protože nejsou schopny financovat dlouhodobý výzkum a předepsané zkoušky. Třetím hlavním důvodem je to, že tradiční výzkum antibiotik, ale i některých dalších léků např. proti malárii je zastiňován novými slibnými technologiemi, které využívají například nanočástice či výsledky genetických výzkumů. Řada výzkumů rovněž zůstává firemním tajemstvím, takže ve farmaceutickém průmyslu selhává koncept světového intelektuálního vlastnictví jako sdíleného souhrnu kulturních, vědeckých a technologických znalostí.

Může přijít útěk na venkov. Jako za moru

Jakým způsobem mohou odolné baktérie proměnit situaci našeho světa? Především se může, ale také nemusí ukázat, že velká města jsou ze zdravotního hlediska riziková. Zvyšuje se v nich teplota, roste počet atmosférických inverzí i množství alergenů. Pokud by se k tomuto vývoji přidalo nebezpečí nějaké hromadné zákeřné epidemie, tak by alespoň u lidí, kteří si to mohou dovolit, došlo k útěku na venkov jako v případě barokního moru.

Již teď jsme svědky vylidňování center některých měst. Například z vnitřní Prahy prchají nejenom obyvatelé – v historické části města jich zbylo jen 40 tisíc, ale také odcházejí banky a úřady. Dochází k jevu, kterému se říká „úpadek dobré adresy“. Z vnitřního města se velmi často stěhují rodiny s malými dětmi a s příjmy, které jsou o trochu větší než průměrné, tedy přesně ti lidé, kteří město dlouhodobě živili. Pokud by mělo dojít k epidemiím domácího zvířectva, tak menší farmy budou vůči nemocem odolnější než velkochovy.

Když uvážíme, jak je současný člověk citlivý na své zdraví a jak snadno mohou sociální média zasít zárodek paniky, tak jako jeden z možných scénářů budoucnosti můžeme uvažovat o chudnutí městských středů a možných vlnách poklesů cen dříve lukrativních nemovitostí. Naproti tomu dochází k obnovení zájmu o léčení přírodními prostředky a objevují se nové způsoby kombinovaného financování vědy, ve kterém je vývoj nových léčiv umožněn díky  soukromému financování a nekomerčnímu akademickému výzkumu. V rizikovém světě hledají jedinci i instituce nové role.

SERIÁL: GLOBÁLNÍ RIZIKA 2014

1. díl Globální rizika roku 2014: plavba na nezmapovaném moři

2. díl Globální rizika 2014: Digitální požáry

3. díl Nedozírné následky klimatických změn