Dienstbier pozval uprchlíky do Česka, kritizuje Ovčáček ministra
Hradní mluvčí Jiří Ovčáček ve středu odpoledne uvedl, že ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) fakticky pozval uprchlíky do České republiky. Reagoval tím na Dienstierovy výroky ze středeční tiskové konference, kde ministr prohlásil, že Česko by bylo v tuto chvíli schopno i s pomocí firem přijmout 7000 až 15.000 uprchlíků.
„Ministr Dienstbier svým vyjádřením, že jsme schopni přijmout až 15 tisíc migrantů, fakticky pozval uprchlíky do České republiky,“ napsal Ovčáček na svůj facebookový profil. Dienstbier na předešlé tiskové konferenci uvedl, že Česká republika by měla být solidární a nabídnout zemím s největším náporem běženců pomoc i bez povinných kvót.
„Nepochybně budeme muset prokázat naprosto jasnou míru solidarity se zeměmi, které čelí největšímu náporu. Nemusí být na základě povinných kvót, v našich možnostech je mnohem více, než jsou povinné kvóty,“ uvedl Dienstbier.
Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) potvrdil, že solidarita je na místě. Nicméně je podle něj důležitější zaměřit se na příčiny uprchlické vlny a nedebatovat o rozdělování migrantů mezi evropské země. „Bavit se teď o počtech je podle mě sekundární,“ reagoval Bělobrádek na Dienstbiera. „Než se budeme skutečně bavit o nějaké redistribuci, tak se pojďme bavit o tom, jak zabezpečíme schengenský prostor, jak budeme odrazovat uprchlíky aby chodili do Evropy,“ dodal.
Předseda opoziční ODS Petr Fiala vidí v Dientsbierově vyjádření rozpor s postojem, který dosud zastávala vláda. Není podle něj jasné, kolik uprchlíků Česko vlastně přijme ani jak se o ně postará. „U takto důležitého tématu bych očekával jednotný postup vlády, nikoli individuální a rozporuplná vyjádření jednotlivých ministrů,“ uvedl Fiala v tiskovém prohlášení.
Zvládli bychom i násobné množství azylantů
Podle návrhu kvót by ČR měla přijmout asi 4000 lidí. Dienstbier řekl, že by pro Česko jako desetimilionovou zemi neměl být „nezvladatelný problém“ takové množství vzít. „Zvládli bychom i násobné množství oprávněných žadatelů o azyl,“ řekl ministr. Poukázal na to, že v 90. letech země poskytla pomoc mnohem většímu počtu lidí z válkou postiženého Balkánu.
Ministr dodal, že je třeba nabízet nejen restrikce, ale i přívětivou tvář. ČR by měla vyslat své zástupce do zemí s největším náporem, měli by tam s uprchlíky pracovat a seznámit je s podmínkami života v Česku. Pokud by lidé měli o zemi informace, možná by v ní víc chtěli zůstat.
Svaz průmyslu a dopravy oznámil, že podniky by nyní přijaly 5000 uprchlíků. Podle Dienstbiera by tak celkový počet s rodinnými příslušníky mohl činit v tomto momentě 7000 až 15.000.
Dienstbier podotkl, že požadavek na důsledné střežení vnější schengenské hranice není odpověď na situaci těch, kteří museli ze své země prchnout. Pokud by se navíc dodržovala takzvaná dublinská pravidla, měli by se zadržení běženci vrátit do hraničních států. Veškerá zátěž by tak zůstala na Itálii, Řecku a Maďarsku.
Klíčové je podle Dienstbiera vyřešení situace v zemích, odkud lidé kvůli válečným konfliktům prchají – v Sýrii, Iráku či Libyi. Tohoto cíle se ale nemusí podařit ještě řadu let dosáhnout, podotkl ministr.
