Babiš ve stopách Trumpa. Zámožným populistům se daří, píší NYT
Babišův profil v USA
Nástup populistického bojovníka proti zajetým pořádkům Donalda Trumpa do Bílého domu, mohou brzy napodobit i podobné typy politiků ve střední Evropě, píší The New York Times. Americký deník do tohoto seznamu zařadil i českého ministra financí a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Ten se prý americkému prezidentovi v mnohém podobá. Autor článku však rovněž podotýká, že sám Babiš toto srovnání vehementně odmítá.
Babiš figuruje v publikovaném seznamu šesti středoevropských politiků hned na prvním místě. Autor článku Rick Lyman si ve svém příspěvku všímá zejména podnikatelské minulosti, kterou má Babiš s Trumpem společnou.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
„Bezpochyby nejznámější byznysmen, který se proměnil v politika ve střední Evropě. Pan Babiš přeměnil svůj agroprůmyslový konglomerát v diverzifikované korporátní monstrum, které zahrnuje i významné mediální společnosti. V roce 2011 založil vlastní stranu ANO, a slíbil, že do vlády přinese v rámci protikorupční kampaně i smysl pro byznys,“ píše se v Babišově profilu.
Lyman si všímá i vcelku rychlého Babišova stoupání v rámci mocenských struktur. V článku také stojí, že se předseda hnutí ANO stane s největší pravděpodobností i příštím předsedou vlády.
Andrej Babiš však jakékoli srovnání s americkým prezidentem odmítá, což přiznává i text v The New York Times. „Na druhou stranu ale také dodal, že s novým americkým prezidentem sdílí averzi k imigraci a tendenci říkat politicky nekorektní věci,“ píše Lyman.
Slovenský hoteliér, srbský stavební magnát
Vedle Babiše se do seznamu připraveného NYT dostal například slovenský hoteliér a mediální podnikatel Boris Kollár, polský prodejce automobilů Zbigniew Stonoga či srbský stavební magnát Bogoljub Karić.
Kollárem sestavené straně Sme Rodina se v předloňských slovenských volbách podařilo získat 11 mandátů ve 150členném parlamentu, kde používá euroskeptickou a protiimigrační rétoriku. Jeho osoba přitahuje bulvární média i proto, že má deset dětí s devíti různými ženami.
Stonoga nazval svou politickou stranu svým jménem, avšak na rozdíl od Kollára do parlamentu nepronikl a tak nyní šíří své protiimigrační názory pomocí svého webového deníku. Jeho patrně nejznámějším počinem bylo zveřejnění záznamů odposlechů polské tajné služby, které vedly k pádu několika ministrů minulé vlády.
Karić se do srbské politiky vrátil loni poté, co strávil několik let v zahraničí v obavách z vyšetřování svého údajného zapojení do organizovaného zločinu. Jeho hnutí Síla Srbska podle Karičových slov v posledních měsících nabralo desetitisíce nových členů. Spekulace o tom, že bude kandidovat v letošních prezidentských volbách, však zatím odmítá.