Všechna fiaska Šlachtova elitního oddílu

Podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána je ÚOOZ „to nejlepší, co v policii máme“. Opravdu? Nejčastěji používaným měřítkem je tzv. procentuální žalovatelnost, tedy podíl případů, které útvar zahájí a skutečně dotáhne k soudu. U Šlachtova útvaru to podle statistiky policejního prezidia v letech 2013 až 2015 bylo postupně 85, 93 a 94 procent. Stejná čísla pro ÚOKFK, útvar údajně postižený snětí (olomoucký návladní Petr Šereda): 76, 82 a 95 procent. Případy hospodářské kriminality, které protikorupční policie hlavně dělá, jsou zpravidla o dost složitější než případy typické pro ÚOOZ. V předchozí éře Jana Kubiceho míval tento útvar procento žalovatelnosti mezi 90 a 100 procenty.

Spolehlivým měřítkem kvality práce by bylo teprve procento odsouzenosti, tedy kolik žalob končí rozsudkem. To ani ÚOOZ, ani ÚOKFK nesledují. Ale v tabulce policejního prezidia jsou i jiná zajímavá čísla: například počet spisů na jednoho zpracovatele. Těch je u protimafiánského útvaru 0,1, slovy jedna desetina spisu na jednoho detektiva. ÚOKF má na jednoho detektiva 0,5 spisu. Toto číslo nás přibližuje ke skutečné výkonnosti obou útvarů, vychází z něj, že protikorupční policie je při zhruba polovičním stavu mnohem výkonnější. V roce 2015 zahájila 72, zatímco ÚOOZ 45 trestných stíhání. V tu chvíli vypadá Šlachtův útvar nikoliv jako poslední. Zdá se tedy, že hlavní rozdíl skutečně spočívá v již zmíněné ochotě jít do mediálních trháků. Pro ÚOOZ je mnohem typičtější brutální přepadová razie se záběry pro televizi, zatímco ÚOKFK spíš posílá úřední obsílky. To je jeden důvod, proč státním zástupcům typu Lenky Bradáčové Šlachtovi kovbojové víc imponují.

Stoupenci plukovníka Šlachty i on sám se teď děsí odchodu zkušených policistů do civilu. Poslanec Ivan Gabal (KDU-ČSL) s apokalyptickým tónem v hlase připomíná, že výchova zkušeného detektiva trvá osm deset let. To je pravda, ale znalci poměrů v ÚOOZ tvrdí, že zatímco za Kubiceho do útvaru přicházeli kriminalisté z krajských oddělení, dnes jsou častější případy, kdy útvar nabírá mladší policisty už na obvodních odděleních, tedy bez zkušeností s těžšími zločiny. Pro ÚOOZ je charakteristická vysoká fluktuace, mimochodem, z Kubiceho éry už v útvaru čítajícím na 450 příslušníků zůstávají jen jednotlivci.

Debakly

Efektní kauzy s bombastickým zahájením, to je Šlachtova sláva, ale i záhuba. Jistěže i protikorupční policie má na svém kontě podobné případy (už zmíněná letecká záchranka, Vlasta Parkanová, Opencard), ale vedle nich také některé dotažené k rozsudku (Rath, Dalík, soudce Knotek). Výsledky ÚOOZ jsou horší.

Jako symbol dobré práce ÚOOZ bývá uváděna tzv. lihová aféra, zmínil ji teď ostatně v jednom rezignačním interview sám Šlachta. ÚOOZ sice skutečně zatkl lihového krále Radka Březinu, nicméně až po 47 mrtvých, ve chvíli, kdy kauza opanovala všechny televize. Bezpečnostní expert Tomáš Šmíd z Masarykovy univerzity v Brně má k dispozici úřední záznam – hlášení detektiva pro ředitele Šlachtu, kde se píše konkrétně o Březinovi a jeho pálení lihu načerno. Záznam je už z roku 2009 (!), Šlachta ho tehdy měl odbýt se slovy, že to je případ pro celníky. Sklad, v němž šlachtovci velkolepě zasáhli, předtím vypátrala krajská kriminálka. Fiaskem skončil zásah proti tzv. černým komandům ČEZ z roku 2011. Konstrukci známou jako Toflův gang – domnělou korupční síť mezi policisty a celníky na jižní Moravě – šlachtovcům rozebral a vyvrátil soudce.

Další kategorií v bilanci ÚOOZ jsou případy na hranici podnikatelského světa a politiky. V březnu 2014 detektiv útvaru Oldřich Hluško obvinil deset pražských radních včetně primátorů Svobody a Hudečka v případu Opencard. Posléze se ukázalo, že dvě strany obvinění Hluško beze zbytku opsal ze studenské práce, aniž by přiznal skutečného autora. Náhoda tomu chtěla, že studentův otec byl pražský radní za TOP 09, Hluškem také obviněný. Tato obžaloba platí dnes v odborných kruzích jako ukázka policajtské zvůle. Hluško o rok později kandidoval za ANO v místních volbách v Českém Krumlově.

Rok po Opencard, v březnu 2015, republika pro změnu sledovala efektní razii na generálním štábu armády a proti zbrojařům z firmy Excalibur. ÚOOZ tu zasahoval pro podezření z levného výprodeje. V akci byl mezi jinými zatčen i Jan Vylita, hlavní auditor NATO a předtím generální tajemník na ministerstvu obrany v éře Alexandra Vondry. Vylita teď přišel o bezpečnostní prověrku, profesně je zlikvidován, tehdy musel na celu předběžného zadržení, po výslechu ho státní zástupce z ničeho neobvinil a obviněný není ani dnes, po téměř dvou letech od počátku šetření.

A pak je tu ovšem kauza Nagyová, rozvětvená za ty tři roky k nepřehlednosti.

Jak je to s často přetřásaným vztahem Šlachta–Babiš?

Celý rozsáhlý text čtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo ZDE.