Šéf Madety odhaduje, že máslo bude stát 70 korun
Cena másla
- čtk,
Mlékárna Madeta zaznamenává meziročně dvojnásobnou poptávku po másle. Uvedl to řekl ředitel firmy Milan Teplý. Odhaduje, že máslo může stát před Vánoci až 70 korun. Madeta, největší zpracovatel mléka v zemi, vyrobí v Plané nad Lužnicí za týden 150 až 160 tun másla.
Největší vliv na cenu másla má podle Teplého cena smetany, která je 89 korun za kilogram, což je meziročně více než dvojnásobný nárůst. „Zhruba od začátku prázdnin se potýkáme s nedostatkem smetany, a to nejen my, ale i ostatní mlékárny. Poptávka po Jihočeském másle je v meziročním srovnání zhruba dvojnásobná. Kromě tuzemských odběratelů projevili zájem o 30 tun másla měsíčně i ve Vídni. Veškeré máslo, které vyprodukujeme, ale putuje výhradně do českých obchodů, žádné neexportujeme,“ řekl Teplý.
Do Itálie vyváží Madeta syrovátkové máslo, které vzniká jako vedlejší produkt při výrobě sýra. Je to de facto vysrážená smetana a nepočítá se oficiálně k máslům, která musí mít 81 procent tuku.
Teplý se domnívá, že cena másla se může dostat až na 70 korun za 250 gramů. Po Vánocích očekává pokles ceny, která se zastaví na 45 korunách. Náklady na výrobu másla ve firmě setrvale rostou.
„Standardní výrobní objem se pohybuje v průměru od 150 do 160 tun másla za týden. Zatímco dříve naše máslárna vyráběla šest dnů v týdnu, někdy mimořádně i sedm, nyní kvůli nedostatku smetany pouze čtyři dny,“ řekl Teplý. Na másle se podle něj vždy prodělávalo, Madeta asi 80 milionů ročně. Teď je ziskové. Rostoucí spotřebu másla si Teplý vysvětluje tím, že lidé víc konzumují živočišné tuky, tedy je větší spotřeba másla, sýrů i ostatních mléčných výrobků s vyšším obsahem tuku.
„Cena smetany jde nahoru, protože je o ni velký zájem, protože je velký zájem o máslo a o tučné výrobky obecně, roztočila se spirála. Světové ceny dělají komoditní trhy v mlékárenském oboru, což je Nový Zéland, který větší část mléka exportuje. Záleží, jestli je na Novém Zélandu sucho, či není, podle toho mají hodně mléka, nebo nemají. Čím víc toho pustí do trhu, tím to tlačí cenu dolů. A na druhé straně je poptávka: čím víc se daří v Číně, lidé mají víc peněz, kupují víc mléčných výrobků, tím je odbyt větší,“ řekl ČTK ředitel závodu Madety v Plané David Fajfr. V máslárně tam pracuje 12 lidí v jednosměnném provozu.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Madeta zpracuje 950 000 litrů mléka denně. Má pět závodů – v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Pelhřimově, Plané nad Lužnicí a Řípci. Firma zaměstnává 1500 lidí, obrat v roce 2015 činil 5,5 miliardy korun, zisk po zdanění 168 milionů. Čísla za loňský rok společnost zatím nezveřejnila. Madeta má asi 230 dodavatelů mléka.
O farmářské máslo je po zdražení v obchodech větší zájem
Například rodinná farma Pod Lipou z Rokytnice v Orlických horách má máslo stále vyprodané. „Másla bychom prodali i více, ale smetanu potřebujeme i do jiných výrobků,“ řekl ČTK rokytnický farmář Jiří Pácha. Doslova nával zájemců o máslo zažívá v poslední době i majitel biofarmy v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku Miroslav Horut. „Lidé teď volají jako šílení, dřív jim bio máslo přišlo drahé, teď by ho každý chtěl. Rozdíl mezi bio máslem a máslem ze supermarketu je teď už jen pár korun,“ řekl Horut.
„Loni jsme prodávali v naší prodejně čtyři až šest kilo za víkend a teď 60 až 70 kilo,“ uvedl František Mikoláš, který hospodaří v Krhanicích na Benešovsku.
Například na Vysočině se ale malým mlékárnám na farmách výroba másla přes jeho výrazné zdražení v obchodech nevyplatí. Plnotučné mléko raději zpracovávají jinak, kupříkladu na sýry, jogurty a tvaroh. Mlékárna Tonka v Pošné u Pacova, která jako jedna z mála máslo nabízela, s jeho výrobou skončila asi před půl rokem. Zákazníkům sice chutnalo, ale vadila jim vyšší cena. Farmář Antonín Mokrý uvedl, že už se k máslu vracet nechce.
Chovatelé mléčného skotu uvedli, že z výrazně zdražujícího másla nemají nic. Mlékárnám prodávají za cenu lepší než loni, avšak stále jen desetihaléře nad výrobními náklady. Z vysoké ceny a poptávky těží podle nich řetězce. Jejich marže byla v prvním pololetí 25 procent, když ještě před deseti lety podle údajů Zemědělského svazu ČR byla poloviční.
V některých domácnostech se rozhodli řešit zdražování v obchodech výrobou domácího másla, k níž je potřeba jen smetana s 33procentní tučností. Šlehá se tak dlouho, až se vyrobí hrouda másla. Ta se pak musí zbavit podmáslí a propláchnout ve studené vodě. Když má člověk štěstí a nakoupí smetanu ve slevě, může mít máslo třeba za 32 korun, když takové štěstí nemá, tak za 40 korun, řekla ČTK Eva Malá z Liberce. Navíc je domácí máslo podle ní mnohem chutnější než to kupované.