Jak rychle se dá Agrofert vyvést ze svěřenského fondu? Klidně okamžitě
Zákon o střetu zájmů v praxi
NOVÉ
Jan Zatorsky
Andrej Babiš už není členem vlády, tedy se na něj nevztahuje zákon o střetu zájmů. Klidně by mohl Agrofert vyvést ze dvou svěřenských fondů a znovu nad ním mít přímý vliv. Sám Babiš tuto možnost vyvrací, protože se svým hnutím ANO směřuje k podzimním parlamentním volbám. Kdyby se ale ze dne na den rozhodl, že chce dosáhnout toho, aby Agrofert již ve fondech nebyl, může ho mít zpátky klidně téměř okamžitě. Všechno totiž záleží na tom, jak si správu svěřenských fondů, které kritizuje nejenom opozice, nastavil.
Advokáti upozorňují, že institut svěřenského fondu umožňuje zakladatelům fondu stanovit si při jeho založení poměrně široká pravidla a téměř libovolné podmínky. „Pokud dojde k jejich splnění, správce majetek převede určené osobě, kterou samozřejmě může být i sám zakladatel. Stejně tak může zakladatel určit podmínky, za kterých svěřenský fond jako takový zanikne a majetek se převede zpět do vlastnictví zakladatele, případně si může vyhradit právo svěřenský fond kdykoli zrušit. Naopak může zakladatel nastavit pravidla svěřenského fondu i tak, že na vyčleněný majetek již nikdy žádný vliv mít nebude,“ vysvětlit pro Echo24 Peter Kováčik, člen investičního výboru Svěřenská správa.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Podle odborníka na svěřenské fondy, advokáta Dominika Fojtů, je důležité rozlišovat dvě otázky: Zaprvé, kdy končí fond jako takový, tedy kdy končí jeho správa a co se děje s majetkem. A zadruhé, jak dosáhnout toho, aby konkrétní věc už nebyla ve fondu. „Možností nabytí přímého vlivu je více. Správce může danou věc prodat, ať už zakladateli nebo jemu dostatečně spřízněné osobě,“ uvedl pro Echo24 Fojtů s tím, že toto může mít zakladatel uvedené ve smlouvě, kterou majetek do fondu vložil.
V případě konce správy fondu je podle Fojtů důležité, jak zakladatel fond nastavil. „Mohl fond zřídit na určitou dobu, mohl vymezit nějaký účel. Všichni obmyšlení se mohli vzdát svých práv – potom není pro koho spravovat a správa rovněž končí,“ uvedl pro Echo24 s tím, že pro další osud majetku ve fondu je klíčové, kdo na něj má právo – tedy koho zakladatel určil, případně, koho určuje zákon. „Zakladatel má volné ruce, může správce instruovat například ,rozdej chudým´. Je možná i konstrukce, že se obmyšlený vzdá práv, čímž správa skončí. Tím se aktivují ustanovení, jak se má s majetkem naložit, a tak se celý majetek vrátí zpět k zakladateli,“ řekl advokát.
Dominik Fojtů uvedl, že všechny možnosti, jak vyvést firmu z fondu nebo ukončit správu svěřenského fondu, lze uskutečnit poměrně rychle. „Ve vší obecnosti lze konstatovat, že například do měsíce. Pokud se způsob připravil předem, bude realizace o to rychlejší,“ řekl. Podle Kováčika může být převod majetku prakticky okamžitý. „Záleží na nastavených pravidlech konkrétního svěřenského fondu,“ dodal.
Advokát Petr Hampel pro Echo24 uvedl, že třebaže reálný vliv ve firmách, které jsou vloženy do svěřenského fondu má hlavně svěřenský správce, zakladatel je stále důležitým hráčem. „Zakladatel nad ním bdí, může správce odvolat či nahradit či mu udílet pokyny v souladu se statutem fondu,“ řekl.
Na fondy dohlíží i Monika Babišová
Andrej Babiš vložil akcie svých společností Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů na začátku února. Do prvního svěřenského fondu dal 90 % akcií Agrofertu a 100 % společnosti SynBiol, do druhého zbývajících 10 % akcií společnosti Agrofert. Správci fondů se stali předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša a člen představenstva Agrofertu Alexej Bílek. Babišova životní partnerka Monika a budoucí manželka je pak členkou kontrolních orgánů, které na činnost fondů dohlíží.
Jak ale varují někteří politici, převedením svých firem do svěřenských fondů nad nimi Andrej Babiš reálný vliv neztratil. Naznačil to třeba předseda opoziční ODS Petr Fiala. „To uvidíme, ale personální složení vedení těchto svěřenských fondů tomu moc nenasvědčuje,“ řekl Echo24.
To, jestli zákon přezdívaný lex Babiš skutečně vedl k zamezení střetu zájmů, zpochybnil také poslanec Jiří Dolejš (KSČM). „Formální reakce, tedy převedení firem do svěřenského fondu, se očekávala. Reálně se samozřejmě Agrofertu nevzdal – regulace střetu zájmů má ale i politickou (symbolickou) rovinu,“ dodal pro Echo24.
O vlivu Andreje Babiše na fondy nepochybuje ani poslanec Martin Plíšek (TOP 09), který je autorem pozměňovacího návrhu k zákonu přezdívanému lex Babiš, na jehož základě členové vlády nemohou žádat o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. „Jeho střet zájmů nekončí tím, že převede firmy do svěřenských fondů. Svých firem se měl už dávno vzdát úplně,“ řekl Plíšek a dodal, že bude zajímavé sledovat, jestli se firmy ve svěřenských fondech budou nadále účastnit veřejných zakázek nebo přijímat státní dotace.
