Rusové odmítli odtajnit okolnosti smrti zachránce tisíců Židů Raula Wallenberga

Moskevský soud v pondělí zamítl žádost o zveřejnění utajovaných dokumentů o smrti Raoula Wallenberga. Švédský diplomat během druhé světové války zachránil desetitisíce maďarských Židů před koncentračními tábory. Wallenberga v roce 1945 zatkli v Budapešti sovětští vojáci, a od té doby byl nezvěstný. O přístup k archivům tajné služby FSB požádali Wallenbergovi příbuzní.

Wallenberg působil za druhé světové války jako tajemník švédského velvyslanectví v Budapešti. V maďarské metropoli zřídil několik úkrytů pro Židy a rovněž pro ně zajišťoval švédské cestovní pasy, které jim poskytovaly ochranu. Před deportací do nacistických koncentračních táborů tak zachránil zřejmě přinejmenším 20 000 Židů.

V lednu 1945 zadrželi Wallenberga v Budapešti sovětští vojáci a jeho další osud je dodnes zahalen tajemstvím. Podle některých historiků byl dva roky po válce zastřelen v moskevské věznici. Podle oficiální sovětské verze, na níž trvá i Rusko, diplomat zemřel po srdeční příhodě v červenci 1947.

Mnozí historikové to však zpochybňují a tvrdí, že Wallenberg žil v Rusku ještě dlouho poté. Loni na konci října švédské úřady prohlásily Wallenberga za mrtvého.

Moskevský soud v odůvodnění svého zamítavého stanoviska konstatoval, že údaje obsažené v utajovaných spisech obsahují osobní údaje o jiných osobách. Advokát pozůstalých Ivan Pavlov označil verdikt za nezákonný a nespravedlivý a hodlá se proti němu odvolat, oznámil moskevský rozhlas.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Zachránil desetitisíce židů před smrtí. Jeho potomci žalují ruskou rozvědku