Moskva otevírá výstavu o Chruščovovi. Ukazuje i dokumenty o předání Krymu

Kontroverzní osobnost někdejšího sovětského vůdce v letech 1953 až 1964 Nikity Chruščova představuje výstava, která se dnes otvírá v Moskvě v sídle státních archivů. K vidění podle agentury TASS budou i všechny dokumenty týkající se rozhodnutí sovětského vedení z roku 1954 předat Ukrajině poloostrov Krym, který Rusko letos v březnu anektovalo.

"Poprvé ukážeme veřejnosti dokumenty sovětské rozvědky z období karibské krize," řekl ředitel Ruského státního archivu sociálních a politických dějin Andrej Sorokin. Svět tehdy, v roce 1962, stanul na pokraji jaderného konfliktu poté, co USA zjistily, že Sovětský svaz umístil na Kubě jaderné rakety schopné zasáhnout USA. Na výstavě mají být k vidění i Chruščovovy vzkazy tehdejšímu americkému prezidentovi Johnu Kennedymu.

S Chruščovovým jménem se pojí krátké období "tání" poměrů v Sovětském svazu i odhalení zločinů předchozího vládce země Josifa Stalina, což připomenou podle Sorokina i exponáty týkající se rehabilitace celých národů, odsouzených za Stalina k masovým deportacím za údajnou kolaboraci s Němci. Chruščov se také musel potýkat s nutností nově uspořádat řízení země už nikoliv diktátorskými, ale ekonomickými metodami, podobně jako o čtvrtstoletí později jiný sovětský reformátor, Michail Gorbačov.

Čtěte také: Gorbačov: Krym patří k Rusku a Západ to musí uznat

Výstava má však Chruščova předvést v celé nejednoznačnosti. "Často se zapomíná, že relativní liberalizace byla spjata i s přitvrzením poměrů v mnoha směrech, včetně pronásledování církve či krvavého potlačení novočerkasské vzpoury (dělnických bouří po zdražení potravin v roce 1962 ve městě Novočerkassk na jihu evropského Ruska)," připomněl expert. O tom mají svědčit i vystavené dekrety zavádějící trest smrti za hospodářské a měnové delikty. "Nebylo to jen prázdné strašení, skutečně se popravovalo," poznamenal Sorokin.

Značně kontroverzní byl i Chruščovův vztah ke kultuře a umění, a tak se na výstavě poprvé objeví dopisy spisovatele Borise Pasternaka, prosícího Chrušova, aby mu povolil dál psát, jakož i záznamy o konfiskaci rukopisu Grossmanova románu Život a osud či výnos o příživnictví, na jehož základě byl odsouzen básník Josif Brodskij.