Lexus GS 300h: Jinou cestou do budoucnosti

Sedany vyšší střední třídy jsou tradiční kategorií automobilů, v níž se zhlížejí úspěšní manažeři a ředitelé podniků. Dosahují vynikajících výsledků v oblasti vnitřního pohodlí, technologické úrovně a v neposlední řadě výkonů. Co v této třídě nabízí proti tradiční evropské konkurenci ambiciózní japonský Lexus?

Vývojové práce na současném modelu GS čtvrté generace začaly už v roce 2007. Pak se po světových výstavách předváděl koncept LF-Gh, který naznačil mnohé o novém designovém stylu, jenž značce Lexus předurčil šéf Toyoty Akio Toyoda. Nový styl a oživení značce prospívá napříč modelovou řadou, ale právě současné GS je autem, na kterém je nová filozofie nejvýraznější. Premiéru si nové GS (jako Grand Sedan nebo Grand Sport) odbylo v rámci prestižní Pebble Beach Concours d‘Elegance v srpnu 2011. Od té doby je po světě nabízeno několik různých verzí, my se zaměříme na tu, kterou jsme v rámci modelové obměny roku 2014 vyzkoušeli: hybridní GS 300h.

Pod tímto označením se trochu nelogicky skrývá benzinový čtyřválec 2,5 litru spojený se synchronním elektromotorem. Podobně, jako je tomu v případě „malého“ CT, i GS využívá nejmodernější součásti systému Lexus Hybrid Drive, mezi něž patří třeba nikl-metal hydridové akumulátory, elektromotor či bezestupňová převodovka E-CVT. Celkový výkon soustavy činí slušných 223 koní, výkon benzinového motoru (181 k) a elektromotoru (143 k) totiž nelze přímo sečíst.

Jako byste cítili tisíce hodin vývoje

Na palubě GS (testován ve výbavě Executive) najdete veškerý komfort, který v této třídě očekáváte: mimo jiné pohodlná kožená sedadla s pamětí a možností nastavení v osmnácti směrech (vyhřívaná a větraná) či ohromný displej o úhlopříčce 12,3 palce, kterým lze ovládat nejen prémiovou navigaci, třízónovou klimatizaci s hospodárnou funkcí S-Flow či audiosystém Mark Levinson s výkonem 835 wattů, ale i mnoho dalších bezpečnostních a komfortních prvků, které GS nabízí. Samozřejmostí je série pomocníků typu systému sledování mrtvého úhlu, parkovacího asistenta či adaptivního tempomatu, vždy spíš záleží na tom, které prvky si ze seznamů výbav zvolíte.

Zajímavostí jsou také různé jízdní režimy. V režimu Eco se vůz rozjíždí jemně a plynule a neustále se snaží o jízdu na elektrickou energii. Nastavením ovládání volantu a pedálů vybízí k hospodárné jízdě. Ovšem v tu chvíli už dynamika tichého pohonného ústrojí plně nekoresponduje s dramatickou vizáží vozu. Pokud zvolíte režim Sport, auto ožije – reakce na pobídky jsou dravější, převodovka drží vyšší otáčky a vůz více využívá oba pohonné zdroje. Režim Sport+ mění už i nastavení podvozku a řízení, jehož elektrický posilovač výrazně ztuhne. V zatáčkách je to pro řízení velmi příjemné: pocítíte přesné, jasné ovládání vozu. Velkou pochvalu zasluhuje také podvozek a jeho nastavení. Ani v nejostřejším režimu není zbytečně tvrdý, téměř nedrncá a české nerovnosti zvládá s naprostým přehledem. Jediné záludnosti, které vůz trochu znervózní, jsou rychle přejeté příčné nerovnosti, tzv. asfaltové vlny. Při běžném ježdění to ale nic neznamená, naopak – podvozek a jeho vytříbené chování vás budou v každém okamžiku těšit. A potěší vás i výborné brzdy: GS se vyznačuje opravdu impozantním brzdným účinkem, částečně podpořeným snahou o neustálou rekuperaci brzdné energie. Vzadu umístěné baterie navíc vylepšují rozložení nemalé hmotnosti, což přináší efekt velmi neutrálního chování v zatáčkách. Řídit GS, ať už po okreskách, nebo po dálnici, zkrátka přináší radost. Člověk má z auta pocit kvality a téměř cítí tisíce hodin poctivého vývoje a ladění, které samotnému okamžiku za volantem předcházely.

Spotřeba neuchvátí, ale rozhodně neurazí

U hybridu je zásadní spotřeba paliva. GS dokáže běžnými rychlostmi a středním tempem jezdit za 7 l / 100 km. To není nijak úchvatné číslo, ale zároveň to vůbec není špatné. Pokud vezmeme v úvahu dynamické parametry (zrychlení na 100 km/h za 9,2 s) a nemalou hmotnost (cca 1,8 tuny), je to hodnota, která lehce překonává podobně výkonné vozy s konvenčními pohony. V případě časté jízdy po městě navíc spotřeba klesá až k udávané hodnotě 5 l / 100 km, na čemž má největší podíl časté využívání elektromotoru a baterií. V režimu Sport+ si při plné zátěži hybridní vůz řekl o cca 11–12 l / 100 km, ale to je hodnota, ke které se při běžném ježdění nedostanete.

Pokud budete vybírat GS, máte k dispozici několik druhů pohonu: základem je GS 250 (šestiválec 2,5 l, 209 k), následuje GS 300h (hybrid, výkon 223 k), GS 350 (pohon všech kol, šestiválec 3,5 l, 317 k) a konečně GS 450h. Právě to je verze, kterou bych volil: kombinace elektromotoru a špičkového šestiválce dodává zadním kolům výkon 345 koní, což v praxi znamená zrychlení z nuly na stovku za 5,9 s a maximální rychlost 250 km/h. S touto verzí jsem jezdil při představení a byl jsem z ní nadšený, proto při testovací jízdě rozhodně doporučuji zkusit obě hybridní varianty, protože cenový rozdíl není tak velký.

Nesnesitelná těžkost srovnávání

Když už jsme u těch cen: Lexus GS míří na BMW řady 5, Mercedes-Benz E či Audi A6. BMW nabízí hybridní model Active Hybrid za 1,7 milionu, což je minimálně o 200 000 Kč víc, než kolik stojí GS 450h v základní výbavě. Navíc Lexus má jasněji rozdělené ceníky a příplatků není zdaleka tolik jako u mnichovského výrobce. Mercedes-Benz má pro třídu E pouze slabší hybrid spojující naftovou jednotku a slabý elektromotor: model E 300 Bluetec Hybrid. Ten je výkonově i cenově přímo srovnatelný s Lexusem GS 300h, oba vozy začínají na 1,3 milionu s DPH v základní výbavě. Z tohoto duelu vychází Lexus a jeho vychytané pohonné ústrojí výhodněji. A pak je tu Audi, které nabízí model A6 Hybrid, jež využívá turbobenzinový dvoulitr a elektromotor s celkovým výkonem soustavy 244 koní. Tato verze, která sice technicky mezi konkurenci úplně nezapadá, protože má poháněná přední kola, zatím ale bohužel nemá oficiální cenu.

Určit cenovou výhodnost takto luxusních automobilů není vůbec jednoduché. Ceny jsou nastaveny buď dle motorizací a pohonů (jako u BMW, Mercedesu či Audi), anebo mají pevně stanovené výbavy (jako Lexus). Při porovnávání ceníků vychází na povrch, že lexusy jsou jako hybridy dostupné, ovšem za jejich cenu je možné koupit i zpravidla výkonnější benzinové či naftové verze konkurenčních výrobců. Rozhodování pro a proti tak bude i v tomto případě dost ovlivněno filozofií potenciálního kupce: zda vsadí na osvědčené principy pohonu, nebo začne věřit v hybridní ústrojí. V tomto případě mu druhou variantu zcela upřímně doporučuji.

Plusy:

hladká jízda, odhlučnění, nastavení podvozku, silné brzdy, dobrá spotřeba, vnitřní komfort, zpracování

Minusy:

očekávání výraznější dynamiky, rázy na příčných nerovnostech, lehké řízení v režimu Eco, ovládání systému Remote Touch

Verdikt:

Lexus GS je auto, které není v ničem ošizené. Už pouhé usednutí do interiéru vás přesvědčí, že jste tu správně. První kilometry vám předvedou skvěle nastavený podvozek, hladký pohon, přesné řízení a účinné brzdy. Stačí jen zvolit správný druh pohonu – pokud bych vybíral hybridní Lexus GS, připlatil bych 210 000 Kč a vybral silnější verzi 450h, jejíž dynamika už odpovídá statusu vozu. Z hlediska image je Lexus tou značkou, jejíž jméno vyslovujeme, když se bavíme o hybridech. Faktem je, že systém je velmi dobře sladěn se zbytkem auta a dá se na něj plně spolehnout. I když Lexusu zase chybí pořádné konvenční motory, jaké má například BMW nebo Mercedes-Benz, v oblasti hybridních technologií se s ním nikdo měřit nemůže.