Kdy zemřel dělník Sedláček? Prezident opět šlápl vedle
prezidentův přehmat
NOVÉ
1
Český prezident Miloš Zeman se dopustil dalšího historického přešlapu. Upozornil na něj historik z Ústavu českých dějin Univerzity Karlovy Petr Koura.
Zeman v nedávném rozhovoru pro časopis Reflex opět snížil váhu událostí 17. listopad 1989, když prohlásil, že zásah SNB na Národní třídě nebyl žádný masakr. „Masakr byl naopak 17. listopad 1939, kdy zemřel dělník Sedláček, na něhož se z neznámých důvodů zapomíná stejně jako na studenta Opletala,“ prohlásil Zeman v rozhovoru, který vyšel v Reflexu 8. října a který byl poté zveřejněn také na stránkách Hradu. Datum smrti dělníka Václava Sedláčka, které uvádí Zeman, ale není správné, Sedláček zemřel během demonstrací, které proběhly již 28. října 1939.
„Dělník Václav Sedláček byl zastřelen nikoliv 17. listopadu, ale 28. října 1939 při mohutných demonstracích, 17. listopadu proběhl zásah proti vysokým školám a kolejím,“ uvedl pro ECHO24.cz historik Petr Koura.
Za zatím největší Zemanův historický přešlap je považována takzvaná kauza Peroutka. Zeman totiž v lednu na pražském fóru k holokaustu hovořil o selhání intelektuálů v krizové situaci, jakou byl nástup nacismu a odkazoval se k článku Ferdinanda Peroutky „Hitler je gentleman“. Takový článek ale podle odborníků Peroutka nikdy nenapsal a kanceláři prezidenta se jej nepodařilo dohledat. Svůj omyl nicméně Zeman nikdy nepřiznal a po článku se dále pátrá.
Čtěte také: Zeman to s Peroutkou nevzdává. Opět ale překrucuje
Zeman v rozhovoru také opět znevážil 17. listopad 1989. „Před rokem jsem také řekl, že si zbytečně heroizujeme svou minulost a demonstrace na Národní třídě v listopadu 1989 nebyla žádný masakr … No a já trvám na svém názoru, že při masakru umírají lidé a 17. listopadu 1989 nezemřel jediný, s výjimkou Martina Šmída, což byla ovšem fiktivní mrtvola,“ uvedl Zeman.
Jako Masaryk
Podle Zemana jej právě výroky o zbytečném heroizování listopadu 1989 připravily o část popularity spolu s výroky na účet ruské protestní skupiny Pussy Riot. Na otázku autora rozhovoru Bohumila Pečinky, zda mu nepřijde přinejmenším podivné, že jako hlava státu znevažuje jediný autenticky prožívaný státní svátek, odpověděl, že prezident musí říkat vždy pravdu.
„Prezident má mluvit pravdu za všech okolností. Ostatně když se Tomáš Masaryk obdobně kriticky vyjádřil o rukopisných falzech, vytloukli mu studenti okna,“ reagoval Zeman a srovnal své výroky o 17. listopadu 1989 s výroky prvního prezidenta Československé republiky Tomáše Garrigua Masaryka, který se na počátku sporu o pravosti rukopisů Královédvorského a Zelenohorského postavil za vědecké prozkoumání jejich původu a sklidil za to velkou kritiku ze strany českých vlastenců.
