Tendr na Rusalku. Kdo ji v Národním odzpívá levně?

Výběrové řízení na hlavní postavy v opeře Rusalka? A jako hlavní kritérium nejnižší cena? Zdánlivě absurdní představa má ale reálný základ v novém zákonu o veřejných zakázkách. Jeho smyslem je ušetřit státu nemalé peníze a bránit korupci. Jenže některým organizacím jejich provoz v některých ohledech spíše prodražuje a komplikuje jim práci. Stěžuje si například i Národní divadlo. „Opravdu není možné vyhlašovat soutěž na to, kdo bude za nejnižší cenu zpívat Rusalku,“ uvedl pro ECHO24.cz ředitel Jan Burian.

Národní divadlo chce od začátku sezony 2014/2015 spustit nový webový systém prodeje vstupenek, protože současný software funguje už od roku 2003 a už nevyhovuje moderním požadavkům. Jenže výběrové řízení na nového dodavatele muselo vedení divadla nakonec zrušit.

Do soutěže se sice přihlásily tři společnosti, ale další dvě podaly námitky. A kvůli jedné z nich se nakonec musí všechno dělat od počátku.

„Připomínkám jsme pro jejich neodůvodněnost nevyhověli s výjimkou jediné: že jsme požadovali tři osoby se znalostí českého jazyka na úrovni rodilého mluvčího. Respektovali jsme, že naše podmínka mohla být považována za diskriminační,“ řekl mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.

Jen několik firem na celém světě

V současnosti první česká scéna formuluje podmínky nového zadání výběrového řízení, přičemž se může stát, že nový software od nové sezony fungovat nakonec nebude.

Současný zákon o veřejný zakázkách totiž dává možnost odvolat se proti výběrovému řízení prakticky komukoli – tedy i firmě, která ani nepracuje v oboru. A navíc ještě dříve, než se začne o nejlepší nabídku soutěžit.

Některé divadelní technologie vyrábí třeba jen pár firem na celém světě. A ty se do soutěže v Česku nepřihlásí.

Ředitel Národního divadla Jan Burian to pokládá za jednu ze slabin zákona. Uznává snahu státu usilovat o co nejnižší cenu a zároveň bránit korupci. Zároveň je přesvědčen o tom, že v některých případech zákon jen obtížně umožňuje získat to nejkvalitnější. A to právě v tak specifickém oboru, jako je právě divadlo.

Některé divadelní technologie vyrábí třeba jen pár firem na celém světě – a ty se do výběrového řízení v Česku nepřihlásí, zakázek mají dost.

„Když sháníme nové baletní piškoty (speciální obuv pro baletky, pozn.red.), nepotřebujeme ty nejlevnější, ale ty nejlepší,“ uvedl další příklad ředitel Burian.

Atypické prostředí divadla

Jako další zmínil smlouvu na kamionovou dopravu trase Praha – Moskva na divadelní festival. Podle zákona se dopravní firma musela vybírat v elektronickém tendr-marketu. Přihlásila se jediná, ačkoli dopravců splňující divadelní požadavky je více a jsou i levnější.

„Divadlo bývá tak atypické, že se mnohým firmám kvůli jedné, dvěma zakázkám ani nevyplatí do tendr-marketu zaregistrovat,“ poznamenal Burian. Těžko se podle něho například odhaduje, kolik bude na premiéry v příštím roce zapotřebí třeba hedvábí. A když se překročí stanovený limit, musí se podle zákona vyhlašovat výběrové řízení.

V minulosti se dokonce objevily snahy vyhlašovat výběrové řízení třeba i na režiséra inscenace nebo výtvarníka dekorací.

Podle ředitele Jana Bariana by šéfové příspěvkových organizací měli mít při výběru větší volnost, ale zároveň by jejich práce měla být pod kvalifikovanou kontrolou.

Protikorupční zákon komplikuje situaci i vědeckým pracovištím:
Protikorupční zákon? Brání nám ve výzkumu, tvrdí vědci