Skotsko a Wales se mohou účastnit soudu o brexitu

Britský nejvyšší soud v pátek rozhodl, že se skotská a waleská vláda může aktivně účastnit soudu, který rozhodne, zdali smí britská vláda zahájit odchod Británie z Evropské unie (EU) bez souhlasu parlamentu. Napsal o tom zpravodajský server BBC.

Britská vláda se odvolala proti verdiktu vrchního soudu v Londýně. Ten rozhodl, že o zahájení procesu vystoupení Británie z EU, neboli brexitu, musí hlasovat parlament. Očekává se, že se nejvyšší soud bude stížnosti vlády věnovat 5. prosince. Právě v tento den by se soudu mohli účastnit také zástupci ze Skotska a z Walesu.

Rozhodnutí uvítali především skotští představitelé. Podle Micheala Russella, který se specializuje na vztah brexitu ke Skotsku, se jedná o správné rozhodnutí, ale skotská vláda bude nadále požadovat, aby odvolání k nejvyššímu soudu londýnská vláda stáhla.

„Uznáváme rozhodnutí lidí z Anglie a Walesu vystoupit z EU, ale názory Skotů nelze upozadit,“ dodal Russell. Výsledek červnového referenda, ve kterém občané Spojeného království Velké Británie a Severního Irska hlasovali o vystoupení z EU, nebyl jednomyslný. Zatímco obyvatelé Anglie a Walesu hlasovali pro brexit, lidé v Severním Irsku a ve Skotsku si přáli v EU setrvat.

Naopak britská premiérka Theresa Mayová v pátek oznámila, že vše je na nejlepší cestě k tomu, aby byl v dubnu příštího roku zahájen dvouletý proces britského odchodu z EU. Předpokládá se, že prosincový soud potrvá čtyři dny a rozhodne začátkem příštího roku.

Stížnost severoirského aktivisty na brexit projedná nejvyšší soud

Nejvyšší soud bude řešit brexit i v dalším případě. Bude se zabývat stížností severoirského aktivisty Raymonda McCorda, který věří, že Severní Irsko, kde většina lidí hlasovala proti takzvanému brexitu, má právo o své budoucnosti rozhodnout samo a v EU zůstat. Stížností se bude zabývat poté, se ji odmítl řešit soud v Severním Irsku. Uvedla to v pátek agentura Reuters.

Britský nejvyšší soud bude muset rozhodnout, zda je s ohledem na mírovou dohodu o Severním Irsku z roku 1998 zapotřebí, aby se k brexitu vyjádřil parlament, a zda svůj souhlas bude muset připojit i regionální parlament v Severním Irsku. Mírová dohoda ukončila asi 30 let trvající konflikt mezi stoupenci setrvání Severního Irska ve Spojeném království a separatisty, usilujícími o připojení oblasti k Irské republice.

Otázku kolem odchodu Severního Irska z EU provázejí obavy a ozývají se hlasy, že by takový krok mohl ohrozit mírovou dohodu. Následkem odchodu Severního Irska z EU je také možné, že by byly zavedeny přísné kontroly na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou, která je členem EU. To by bylo velmi nepopulární.

Výsledek červnového referenda vyvolal vlnu nevole napříč Británií. Voliči z Anglie a Walesu převážně hlasovali pro vystoupení z EU, zatímco většina Skotů a lidí v Severním Irsku si přála v ní setrvat.

Čtěte také: Británie prý nemá plán pro brexit. Média zveřejnila uniklý dokument

Spolustrůjce brexitu, ministr Johnson, přijede do Prahy jednat. O brexitu