Ne, děkuji. Dánové si zachovávají odstup k EU

„Nej tak“. Ne, děkuji. Dánové nadále netouží po úplném objetí ze strany Bruselských. Většina jich ve čtvrtečním referendu hlasovala proti užší spolupráci s policejními a justičními úřady EU. Výsledek je porážkou pro vládu – a vítězstvím pro část pravice. Kodaň si ale nechala otevřená zadní dvířka. Azylová politika, která je nyní v souvislosti s uprchlickou krizí velmi citlivá, předmětem lidového hlasování nebyla.

Celkem 53,1 procenta občanů odmítlo dát parlamentu pravomoc přijmout některé body policejní a justiční politiky Evropské unie, v nichž má země výjimku.

Vláda vedená předsedou Liberální strany Venstre Larsem Lökkem Rasmussenem společně s hlavním opozičním uskupením Sociálnědemokratickou stranou chtěla, aby Dánsko přijalo 22 unijních směrnic a nařízení z oblasti práva a vnitřních věcí, aby země mohla pokračovat ve spolupráci s Evropským policejním úřadem (Europol) i po reformě této agentury EU.

Zmíněné směrnice se týkají například obchodu s lidmi, dětské pornografie, vymáhání dluhů či útoků hackerů.

Odpůrci, mezi nimiž je Dánská lidová strana, jež bývá označována za populistickou, ale namítali, že pokračování spolupráce s Europolem je možné i bez uvedených změn, například uzavřením paralelních dohod. Premiér Rasmussen uznal „jasné“ vítězství odpůrců přijetí evropských směrnic a nařízení. „Je to jasné ne. Zcela respektuji rozhodnutí Dánů,“ uvedl Rasmussen. Obyvatelé Dánska podle něj měli „strach, že ztratí kontrolu“ nad svým osudem. Svou roli podle něj sehrála i „všeobecná skepse vůči Unii. „Dánové promluvili,“ konstatovala šéfka sociálních demokratů Mette Frederiksenová. Současně ale zdůraznila, že „Dánsko je součástí Evropy“.

Vláda argumentovala, že změny se netýkají 18 bodů legislativy EU spadajících pod unijní politiku v oblasti práva a vnitřních věcí, včetně citlivé otázky přistěhovalectví a azylových zákonů. Kodaň se díky těmto výjimkám kupříkladu nemusí podílet na systému přerozdělení uprchlíků.

Kritici změn ovšem poukazovali na to, že jakmile občané schválí právo parlamentu zrušit některé výjimky Dánska týkající se justiční a bezpečnostní politiky EU, další vlády již nebudou žádná referenda o přistupování k dalším směrnicím EU pořádat.

Dánsko vstoupilo do tehdejšího Evropského hospodářského společenství (EHS) – předchůdce EU – v roce 1973 a jeho výjimky byly dojednány v roce 1992, kdy Dánové odmítli Maastrichtskou smlouvu. Výjimky stvrdilo dánském referendum následující rok. V referendu v roce 2000 řekli Dánové jasně „ne“ společné evropské měně euro. Pravicová Dánská lidová strana (DF), jež čerstvé hlasování považuje za svůj triumf, nyní prohlašuje, že by chtěla následovat britského příkladu vyjednání nových podmínek členství a referenda o setrvání země v unii, pokud Cameron se svými plány uspěje.

„Dánové vědí. Když se věci přenechají Bruselu, jste z velké části vydáni na pospas netransparentnímu systému, v němž ztratíme mnohé z naší demokracie,“ prohlásil šéf DF Kristian Thulesen Dahl.

Azylová politika zůstává plně v rukou samotných Dánů. A zůstane v nich tak dlouho, dokud si občané v referendu neodhlasují něco jiného, slíbil premiér Rasmussen.

Šéf dánského kabinetu se chce v pondělí sejít se všemi parlamentními stranami, aby s nuimi našel řešení, jakým způsobem bude jeho země moci zůstat v Europolu.