AI vstupuje do škol zadními vrátky. Děti už s ní řeší i problémy ve vztazích

Další výzkumy potvrzují, že si umělá inteligence či zejména moderní jazykové modely hledají zadními vrátky cestu do škol. Zatímco na nich probíhá debata, co s tím dělat, žáci od nejnižších ročníků už nové nástroje čile využívají nejen pro školní účely, ale i v rámci svého volného času.

Situaci se vstupem umělé inteligence do vzdělávacího systému už řeší všechny stupně českých škol, jak v několika textech deník Echo24 popsal. Vysoké školy už v některých případech přistoupily k ukončení některých dosud tradičních a zásadních pilířů studia, jako jsou bakalářské práce, na základních a středních školách zase řeší, zda mají ještě smysl domácí úkoly či referáty v dosavadní podobě, jelikož se žáci i studenti už přiznávají k jejich „odbývání“ skrze moderní jazykové modely. Školy v Česku zároveň přistupují k této vlně jako k něčemu, co tu zkrátka je, a v některých případech čekají, kam se situace vyvine.

Žáci středních škol a druhého stupně základních škol používají umělou inteligenci častěji než jejich rodiče nebo učitelé. Jsou také sebevědomější při hodnocení svých znalostí o AI. Vyplývá to z průzkumu, který v týdnu představili zástupci organizace Scio Research. Dotazníkového výzkumu se zúčastnilo více než 6700 respondentů z Česka a Slovenska. Data nejsou reprezentativní, uvedla Miroslava Hapalová ze Scio Research. I dřívější průzkumy však ukazují, že už se využívání jazykových modelů stává běžnou součástí života i dětí na nižších stupních škol.

Umělou inteligenci pravidelně podle výzkumu Scio Research používá pro volný čas 72 procent českých žáků, pro školní účely 69 procent. Na Slovensku využívají AI pro volný čas alespoň jednou měsíčně čtyři pětiny žáků a pro přípravu do školy 70 procent. „Výsledky průzkumu ukazují i posun ve využívání AI mezi žáky. Deset procent z nich ji používá pro osobní konverzaci o vztazích či svých pocitech. Tento trend signalizuje důležitou změnu – AI již pro mladé lidi není jen nástroj pro získávání informací, ale i partner pro dialog,“ vyplynulo z průzkumu. Podle něj získávají děti a dospívající informace o umělé inteligenci především z internetu, sociálních sítí a od kamarádů. Škola se jako zdroj informací o AI umístila na čtvrtém místě. Nejčastěji žáci v obou zemích používají chatbot ChatGPT.

Dotázaní rodiče spíše souhlasí s tím, že AI do školy patří a chtějí o tom být informováni. Přitom více než polovině českých a zhruba třetině slovenských rodičů by stačily jednorázové souhrnné informace. Průzkum také ukázal, že rodiče používají AI méně často než děti, zároveň hůře hodnotí své znalosti o ní.

V osobním životě používá umělou inteligenci téměř 60 procent procent českých učitelů, v práci 64 procent. Učitelé využívají AI nejčastěji pro přípravu výuky, tvorbu vzdělávacího obsahu a plánování. Přímo ve výuce nepoužívá umělou inteligenci vůbec nebo téměř vůbec 66 procent českých a 74 procent slovenských učitelů. Až třetina českých i slovenských učitelů souhlasila v průzkumu s tím, že by se žáci měli o umělé inteligenci učit, ale její využívání žáky by mělo být omezené na minimum, uvedla Hapalová.

Vědci budou nadále zkoumat, jak středoškoláci v ČR využívají umělou inteligenci. Do projektu plánují zapojit desítky středních škol z celé republiky. Na webu o tom informoval Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). „Zajímá nás, jak středoškoláci využívají AI při přípravě na vyučování, při domácích úkolech, ale i při mimoškolních aktivitách. Zároveň budeme zjišťovat, jaká je úroveň znalostí o AI mezi studenty, ale i mezi učiteli,“ uvedl výzkumník SYRI Tomáš Lintner, který výzkumný tým vede.

Z předchozích studií vyplývá, že většina vzdělávacích systémů ve světě dosud nedokázala na rozvoj umělé inteligence reagovat a obecná gramotnost je v této oblasti nedostatečná. „Mimo jiné proto budeme také sbírat údaje od učitelů o tom, co by potřebovali od MŠMT pro podporu práce s AI – rozvoj dovedností v této oblasti a výuku o umělé inteligenci,“ uvedl Lintner.