Trumpovo tajemné sdělení: „Biden nedovolil Ukrajině útočit. Čekají nás zajímavé časy“
V době jednání o konci války na Ukrajině přišel americký prezident Donald Trump s kritikou svého předchůdce Joea Bidena, že když už dopustil válku na Ukrajině, nevybavil ji dostatečně útočnými zbraněmi, aby mohla vyhrát. „Není možné vyhrát válku, když nemůžete útočit,“ uvedl dnes Trump na své sociální síti Truth Social. V minulosti přitom vyzbrojování Ukrajiny kritizoval.
„Je velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, aniž byste zaútočili na zemi útočníka. Je to jako ve sportu v případě skvělého týmu s fantastickou obranou, který ale nesmí útočit. Nemá šanci vyhrát! Stejné je to s Ukrajinou a Ruskem. Podvodný a naprosto neschopný Joe Biden nedovolil Ukrajině ÚTOČIT, pouze SE BRÁNIT. Jak to dopadlo? Bez ohledu na to, pokud bych byl prezidentem, tato válka by se NIKDY neodehrála – NULOVÁ ŠANCE. Čekají nás zajímavé časy!!!“ uvedl na své sociální síti americký prezident.
Trumpova slova přichází poté, co se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce a následně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými státníky v Bílém domě. Výsledkem jednání má být schůzka mezi Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem.
Zatím není jasné, zda se taková schůzka podaří zorganizovat ani kde by se mohla konat. Jeden z vysoce postavených představitelů administrativy popsal Trumpův přístup jako „vyčkávací strategii“. Německý kancléř po setkání v Bílém domě mluvil o horizontu dvou týdnů. Také ale upozornil, že je možné, že Putin se schůzky nebude chtít účastnit.
Po jednáních v Bílém domě Trump telefonoval s Putinem, hovor trval přibližně čtyřicet minut. Podle šéfa ruské zahraničněpolitické kanceláře Jurije Ušakova se oba shodli, že budou jmenováni vyjednavači na vyšší úrovni, kteří připraví přímé rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou.
Trumpova slova však vyvolávají otázky ohledně dalších jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Na tiskové konferenci Zelenskyj uvedl, že hlavním tématem diskusí s Trumpem a evropskými státníky byly bezpečnostní záruky pro Ukrajinu v případné mírové dohodě. Trump nabídl, že Spojené státy by se na nich mohly podílet, ale odmítl vyslat americké vojáky do přímého nasazení. Očekává se spíše zpravodajská podpora či letecká pomoc.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov však vydal ostré prohlášení, ve kterém účast evropských vojáků na Ukrajině v rámci bezpečnostních záruk odmítl.
Případná přítomnost evropských vojáků na ukrajinském území je pro Rusko „zcela nepřijatelná“, řekl podle agentury AFP Lavrov s tím, že to označil za „zahraniční intervenci“. V podobném duchu už minulý pátek reagovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Bylo to přitom Rusko, které 24. února 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu a její části ruští vojáci okupují, napadená země se od té doby se západní pomocí brání.
Šéf ruského ministerstva zahraničí také uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin opakovaně hovořil o své připravenosti jednat, a to i se Zelenským, ale pouze s tím, že všechna témata vyžadující zvážení na nejvyšší úrovni budou pečlivě vypracována a odborníci a vedoucí oddělení zase předloží příslušná doporučení.
Ruský ministr však zároveň zpochybnil Zelenského legitimitu k podpisu jakékoliv dohody. Podle Reuters tím poukazoval na skutečnost, že Zelenskému měl prezidentský mandát skončit již v květnu 2024, ale vzhledem k probíhající válce a okupaci části ukrajinského území se nemohly konat nové volby.
Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova by se ale na bezpečnostních zárukách měli podílet všichni stálí členové Rady bezpečnosti OSN, včetně Ruska a Číny. Americká strana tuto myšlenku podle zdrojů z Bílého domu odmítá.
