ECB znovu zdražuje euro

ÚHEL POHLEDU: Když už se mluví o vývoji kurzu eura k dolaru, často se komentátoři více soustředí na události za oceánem. Jde totiž o to, že investoři při svých nákupech tak nějak více dají na americké statistiky nebo jiné makroekonomické události z USA než na to, co se děje na starém kontinentu. V závěru týdne si ale mohla eurozóna naplno užít světla reflektorů. Bylo totiž na programu zasedání Evropské centrální banky (ECB).

Představitelé Evropské centrální banky už v minulém týdnu varovali investory, že je jejich rozhodnutí stále ve hvězdách. Evropská centrální banka musí nyní velice opatrně zvažovat, co je její prioritou. Na jedné straně může ponechání úrokových sazeb beze změny znovu probouzet inflační tlaky. Na straně druhé by ale zvýšení úrokových sazeb ještě víc zpřísnilo podmínky a podusilo (nejen) německou ekonomiku. Nejspíš by to i zrychlilo pád Německa do recese.

Trh dopředu o něco víc věřil možnosti, že úrokové sazby Evropské centrální banky zůstanou beze změny. S postupem času ale narůstaly sázky na zvýšení úrokových sazeb. A jak to celé dopadlo: Evropská centrální banka nakonec znovu zvyšuje úrokové sazby o 25 bazických bodů. Hlavní refinanční sazba vyskočila na hladinu 4,50 %, depozitní sazba se dostává k úrovni 4,00 % a zápůjční sazba činí 4,75 %. Evropská centrální banka své rozhodnutí zdůvodnila takto: „Inflace nadále klesá, ale stále se očekává, že zůstane příliš vysoká po příliš dlouhou dobu. Rada guvernérů je odhodlána zajistit včasný návrat inflace ke svému dvouprocentnímu střednědobému cíli.“

Finanční trh se chová trh po rozhodnutí Evropské centrální banky hodně zmateně. Zvýšením úrokových sazeb Evropské centrální banky narostla úroková atraktivita eura. Díky tomu by euro mělo posilovat proti dolaru. Jenže se děje pravý opak. Euro oslabuje na hladinu 1,067 USD/EUR. Na takto slabých úrovních byla evropská měna naposledy na konci května tohoto roku.

Část spekulantů totiž začala po zvýšení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou vyprodávat euro a nakupovala dolar, protože začali sázet na to, že Evropská centrální banka mohla zvýšit úrokové sazby i v očekávání toho, že se k podobnému kroku odhodlá v příštím týdnu také americký Fed. Rostoucí sázky na zvýšení sazeb Fedu pak přivábily spekulanty k dolaru. Co je ale podstatné a co dosud nebylo, ale mělo by být řečeno, je něco zcela jiného:

Jestliže vysoká inflace v uplynulých měsících byla způsobena nesmyslně velkým snížením úrokových sazeb a nesmysl velkým tiskem peněz na obou stranách oceánu, vězte, že aktuální chování centrálních bank je extrémní zase přesně naruby. Stávající zvyšování úrokových sazeb znovu přestřeluje, jen na druhou stranu. Tak jako když byly úrokové sazby na nule, jejich ještě větší snížení už nemohlo podpořit ekonomiku, stejně tak dnes, kdy jsou úrokové sazby tam, kde jsou, nemůže jejich další růst už víc pomoci v boji s inflací. Co ale toto zběsilé zvyšování úrokových sazeb udělat může, je obrovský tlak na finanční sektor.

Banky v eurozóně i v USA se dostávají do stále zapeklitější situace. Z mnoha příčin, od pohybu cen cenných papírů po pokles zůstatku úvěrů, ale společným jmenovatelem všech těchto jevů je právě zběsilá jízda centrálních bank ode zdi ke zdi. Dnešním dnem tak roste pravděpodobnost, že některé banky budou mít během dalších 12 měsíců opět problém.