Izraeli dochází čas. Na pozemní operaci má jen týdny, tvrdí izraelský expremiér

Bývalý izraelský premiér Ehud Barak se obává, že mezinárodní podpora Izraele po barbarském útoku Hamásu rychle vyprchá a země tak nebude mít měsíce na obtížnou pozemní operaci v Gaze, ale jen týdny. Expremiér tímto způsobem odhaduje vývoj v náladách veřejného mínění, a to i u největšího spojence Izraele, Spojených států. Vyjádřil se tak v rozhovoru pro Politico.

Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Pásmu Gazy minulý víkend. Cílem operace je vykořenit a zničit teroristické hnutí Hamás, které pásmu vládne. Izraelští představitelé odhadují, že celý úkol může armádě zabrat měsíce vzhledem k obtížným podmínkám městského boje. Bývalý premiér Ehud Barak však varuje, že ačkoliv s cíli operace souhlasí, Izraeli dochází na mezinárodním poli čas. Podle bývalého ministra obrany a člena speciálních jednotek v příštích týdnech začne Izrael čelit silnému tlaku z ciziny k ukončení operace. A to i ze Spojených států.

“Je vidět, že okno příležitosti se uzavírá. Míříme k třenicím s Američany, co se týká ofenzívy. USA nemohou Izraeli říkat, co má dělat. Ale nemůžeme je ignorovat. Na americké požadavky budeme muset přistoupit během dvou, tří týdnů, pravděpodobně dříve,” uvedl Barak.

Sleduje také evropské veřejné mínění. Izrael sice jedná samostatně a často se na zahraniční kritiku ve svých operacích neohlíží, ale delší operace v Pásmu Gazy mu na mezinárodním poli může přitížit. “Naslouchejte veřejnému mínění. Za zavřenými dveřmi je to ještě zřetelnější. Veřejné mínění v Evropě se otáčí proti nám a během jednoho dvou týdnů se proti nám začnou obracet i vlády v Evropě. A týden na to na povrch vystoupají i rozpory s USA,” uvedl Barak.

Ten však má pochopení pro reakci vlády. Podle něj je po nejhorším útoku od vzniku Izraele logické, že chce Hamás zničit. “Ne kvůli odplatě, ale abychom měli jistotu, že se to již nikdy nestane,” uvedl Barak. Podle něj by se po odstranění Hamásu do správy Pásma Gazy měly zapojit arabské státy.

Například by Liga arabských států mohla do pásma společně s OSN vyslat mírové jednotky, dokud se nepodaří palestinské samosprávě v Gaze převzít otěže. Zároveň však varuje, že je to nepravděpodobné, i když doufá, že možné. O podobné možnosti totiž jednal v letech 2008-2009 s Egyptem. “Gazy už se nikdy ani nedotknu,” reagoval na jeho návrh tehdejší egyptský prezident Husní Mubarak.

Kritika Izraele, kvůli počtu obětí v Gaze, o kterých referují tamní úřady, které jsou pod správou Hamásu, se ozývá především z řad OSN. V pondělí 18 agentur OSN vyzvalo k příměří. Své diplomaty z Izraele už stáhla například Jihoafrická republika či Bahrajn.

Premiér Benjamin Netanjahu v úterý znovu odmítl příměří, dokud budou v Pásmu Gazy rukojmí. Uvedl však, že se mohou objevovat krátké přestávky v bojích, kdy do Gazy bude moci proudit humanitární pomoc. “Co se týče taktických přestávek, hodina sem, hodina tam. Už jsme je v minulosti měli,” uvedl Netanjahu. Reaguje tak pravděpodobně na sílící mezinárodní tlak.