Jaderná Evropa? Bez vlastních atomovek budeme rukojmí Moskvy a Washingtonu
PODCAST
Hostem Echa Pavla Štrunce byl Jiří Vojáček, vojenský analytik Deník.cz. A mluvilo se hlavně o tom, jak bezpečnostní situaci ve světě změní politika Donalda Trumpa.
Jedním z největších dopadů Trumpovy politiky není jen omezení dodávek zbraní, ale především omezení přístupu Ukrajiny ke zpravodajským informacím. „Zpravodajské informace, které mají USA ze špionážních družic, jsou možná důležitější než samotné dodávky munice.“ Ukrajina sice může získat dělostřeleckou munici i od jiných zemí – jako je Jižní Korea, Japonsko, evropské zbrojovky – ale přístup k detailním satelitním snímkům, elektronickému odposlechu a analýze pohybu ruských vojsk je klíčový. Ztráta těchto dat by podle Vojáčka mohla zásadně oslabit ukrajinskou obranu. „Ukrajinci vědí, kde jsou ruská vojska, kde se připravuje ofenziva – a to hlavně díky zpravodajským informacím z USA. Pokud o ně přijdou, může to mít horší důsledky než přerušení dodávek zbraní.“
Vojáček tím naznačuje, že ukrajinská armáda by mohla začít bojovat "naslepo", což by zvýšilo ztráty a snížilo efektivitu obrany. "V současné době jsou ty technologie skutečně tak daleko, že mnohem důležitější je například síťové spojení než to, jaký bude mít dostřel vaše houfnice,“ dodává expert.
Evropa si prý začíná uvědomovat, že se na Spojené státy nemůže spolehnout tak, jako v minulosti. Tento fakt vede k obnoveným debatám o evropské obraně a možném vzniku společné armády. “Pokud Spojené státy nebudou ochotné poskytovat Evropě jadernou ochranu, musí se Evropa postarat sama," dodává analytik a mluví i o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron dokonce nabídl evropským spojencům možnost zapojení do francouzského jaderného programu jako náhradu za americký „nuclear sharing“.
Země jako Polsko nebo Německo jsou zatím opatrné, ale vývoj situace může jejich postoj změnit. "Francie je připravena jako nejsilnější jaderná mocnost v Evropě nahradit americký jaderný štít," říká Vojáček. Ale současně upozorňuje na to, že případné rozhodnutí o použití těchto zbraní by zůstalo výhradně v rukou francouzského prezidenta.
Vojáček ale upozornil, že rozšíření jaderných zbraní v Evropě by mohlo vést k eskalaci napětí s Ruskem. "Pokud by Polsko nebo Česká republika začaly pracovat na vlastních jaderných zbraních, Moskva by to považovala za zásadní ohrožení a mohla by reagovat vojenskými hrozbami."
