Říkali mu „bolševický kříž“. Nikdy neměl být šéfem žalobců, vítá Pekarová Střížovu rezignaci

Igor Stříž neměl kvůli své činnosti před rokem 1989 v čele Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) nikdy stanout, sdělila k oznámené rezignaci nejvyššího státního zástupce předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Šéf sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček na síti X uvedl, že Střížův konec ani jeho načasování nejsou překvapením. Česko v každém případě potřebuje posílit zákonnost, míní.

Stříž v pondělí předal rezignaci ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS), skončí 31. března. Důvody rezignace označil za ryze osobní a rodinné. Média v minulosti spekulovala, že Stříže nahradí pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Ta se ale doposud nikdy konkrétně nevyjádřila. Nejvyššího státního zástupce jmenuje podle zákona vláda na návrh ministra spravedlnosti. Blažek navrhne nástupce tak, aby mohl být ustanoven k 1. dubnu.

Pekarová Adamová patřila v roce 2021 k největším kritikům nástupu Stříže do úřadu, zdůvodňovala to tím, že jako „předlistopadový vojenský prokurátor a člen KSČ žaloval stovky branců a odvedenců a zároveň jim navrhoval drakonické tresty“. Slibovala, že v případě nástupu tehdejší opozice do vlády Stříž skončí.

Jenže se několik let nic nedělo, a to i přesto, že médii prošly jeho přezdívky z minulého režimu jako „Rudá smrt z Olomouce“ či „Stříž – bolševický kříž“. „Nejvyšším státním zástupcem se stane bývalý komunistický prokurátor Igor Stříž, který posílal do vězení za to, že někdo nechtěl sloužit socialistické vlasti,“ uvedla například Pekarová Adamová den před Střížovým jmenováním.

V úterý prohlásila, že na svém názoru na Stříže nikdy nic nezměnila. „Člověk, který posílal lidi do vězení za to, že nechtěli sloužit socialistické vlasti, se podle mě neměl nejvyšším státním zástupcem ani stát,“ uvedla. Jeho nástupce by měl podle Pekarové Adamové disponovat morální integritou a dostatečnou autoritou, které si tak významný post zaslouží.

Vondráček z ANO nepovažuje rezignaci za překvapení. „O rezignaci i náhradě se hovoří delší dobu, stejně jako o načasování. Česko v každém případě potřebuje posílit zákonnost. Aby nedocházelo k politizaci, subjektivismu a aktivismu,“ uvedl. Jako ženu oddanou spravedlnosti připomněl v té souvislosti nedávno zesnulou bývalou ministryni Marii Benešovou (za ANO), která Stříže do čela NSZ navrhla.

Střížův odchod probíhá už za účinnosti velké novely zákona o státním zastupitelství. Nyní jsou už vedoucí žalobci podle nové podoby zákona jmenováni (podobně jako už dnes soudci) na vymezené funkční období, konkrétně sedmileté. A to s tím, že nejvyšší státní zástupce bude smět vykonávat funkci pouze jednou. Do začátku loňského července mohla vláda „nejvyššího“ odvolat na návrh ministra spravedlnosti i bez udání důvodu. Nově může vláda šéfa žalobců odvolat pouze v přesně vyjmenovaných konkrétních případech, například pro „závažné porušení povinností“.

Nová úprava zákona o státních zástupcích je předmětem debat už od roku 2012, tedy více než deset let. Za pozornost stojí, že i tehdy u toho byl jako ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který ve stejné době udělal z Bradáčové vrchní státní zástupkyni. Ale měl s ní i další plány. S Bradáčovou se totiž počítalo jako s vedoucí státní zástupkyní na tzv. protikorupčním speciálu. Do jisté míry autonomním úřadu s vlastní policejní složkou, který by měl volnou ruku ve výběru velkých politických kauz.

Tehdejší novela počítala mimo jiné také se zrušením dvou vrchních státních zastupitelství a stihla dokonce projít v červnu 2013 ve sněmovně i prvním čtením. Po kontroverzním policejním zásahu na Úřadu vlády a pádu Nečasova kabinetu ale novelu stáhla tehdejší ministryně spravedlnosti Rusnokovy nástupnické úřednické vlády Marie Benešová.