Jen pro vybrané. Macron svolal narychlo do Paříže evropské lídry, Pražský hrad pozvánku nedostal

Lídři evropských zemí se obávají, že budou vynecháni z jednání o podmínkách uzavření míru na Ukrajině. Administrativa Emmanuela Macrona proto potvrdila to, co již avizoval polský ministr zahraničí Radoslav Sikorski, že na pondělí francouzský prezident pozval evropské lídry na schůzku do Paříže, kde chce jednat o ukončení války. Podle evropských diplomatů se jednání zúčastní Francie, Británie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko a Dánsko, které bude zastupovat pobaltské a skandinávské země. Česko zřejmě u jednání nebude. Pražský hrad pozvánku nedostal, řekl v neděli prezident Petr Pavel.

Na dotaz ohledně české účasti na pondělní schůzce evropských státníků plánované v Paříži prezident Pavel v rozhovoru pro Českou televizi odpověděl, že podle jeho informací to nebude neoficiální summit, ale pouze jednání části evropských lídrů. Pražský hrad podle prezidenta pozvánku nedostal.

Česko stojí přitom už rok v čele takzvané muniční iniciativy, která pomáhá zajistit Ukrajině stovky tisíc dělostřeleckých granátů a podle Hradu i vlády je našimi partnery oceňovaná. Navíc to bylo právě Česko, které už v prvních měsících války začalo Ukrajině jako možná úplně první země dodávat obrněnou techniku.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot pondělní schůzku pro stanici France Inter potvrdil, neřekl však, které země se jednání zúčastní. Podle evropských diplomatů se jednání zúčastní Francie, Británie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko, Nizozemsko a Dánsko, které bude zastupovat pobaltské a skandinávské země, napsala agentura Reuters.

Evropská komise (EK) následně přehled účastníků jednání potvrdila s tím, že se ho zúčastní i její šéfka Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte.

Podle Barrota se jedná o pracovní schůzi a neměla by se "přehnaně dramatizovat". Podle EK je možné, že neformální diskuse budou později pokračovat v dalších formátech s cílem spojit všechny partnery, kteří mají zájem o mír a bezpečnost v Evropě.

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg na Mnichovské bezpečnostní konferenci řekl, že Evropané nebudou součástí plánovaných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a USA. Vysoce postavení představitelé Spojených států a Ruska se podle agentury Bloomberg příští týden sejdou v Saúdské Arábii, aby připravili půdu pro potenciální summit prezidentů obou zemí, který by se mohl konat už koncem února. Jeho tématem má být ukončení ruské války proti Ukrajině. Podle prezidenta Pavla je čas omezený začátkem blížícího se postního měsíce ramadánu. Letos začíná 28. února.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, který jednání do Paříže svolal, varoval před takovým mírovým uspořádáním, které by znamenalo kapitulaci Ukrajiny, a zpochybnil, zda je jeho ruský protějšek Vladimir Putin upřímně připraven uzavřít trvalé příměří v téměř tři roky trvající válce. Za Ukrajinu může o míru vyjednávat jedině její prezident Volodymyr Zelenskyj, zdůraznila francouzská hlava státu v rozhovoru pro Financial Times.

Nový americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu prohlásil, že je „nerealistické“ očekávat, že se Ukrajina vrátí ke svým hranicím před rokem 2014. Rusko, které již v roce 2014 anektovalo Krym, zahájilo na Putinův příkaz nevyprovokovanou agresi na Ukrajině v únoru 2022 a nyní si činí nárok na pět různou měrou okupovaných ukrajinských oblastí.

Francouzský prezident v rozhovoru pro FT také uvedl, že je třeba, aby Evropané společně zasedli k jednacímu stolu k rozhovorům o budoucí bezpečnostní architektuře kontinentu. „Je na mezinárodním společenství, se specifickou úlohou Evropanů, aby diskutovalo o bezpečnostních zárukách a v širším smyslu o bezpečnostních pravidlech pro celý region. A zde musíme sehrát svou úlohu,“ zdůraznil Macron. Jako první státník zmínil možnost vyslání pozemních jednotek na Ukrajinu, aby v případě příměří zajistily její bezpečnost před Ruskem, píše AFP. Nový šéf Pentagonu Hegseth naopak zdůraznil, že bude na Evropanech, aby našli „robustní“ bezpečnostní záruky k udržení „trvalého“ míru, a vyloučil nasazení amerických vojáků na Ukrajině.