Válek ustoupil z prvního pokusu vychovávat pacienty. K prevenci měly motivovat tisíce navíc za plomby

Konec amalgámu měl sloužit jako příležitost, jak „motivovat“ pacienty k větší péči o zdraví. Kdo by totiž nechodil na preventivní prohlídky, měl si v případě problému připlácet i tisíce za nehrazené bílé plomby. Těm zodpovědným to měla ze zvláštního fondu hradit pojišťovna. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se netají myšlenkami na širší zavedení systému odměn a trestů za to, jak se lidé ke zdravotnímu systému staví. Odborníci však upozorňují, že jde spíše o líbivou představu, než něco skutečně efektivního.

Novela zákona o zdravotním pojištění má podle dosavadního návrhu ministerstva zdravotnictví začít odměňovat pacienty například za to, že se zúčastní preventivních prohlídek či hrazených očkování. „Hlavním účelem návrhu je zakotvení motivace pojištěnce, kdy výše uvedené benefity budou plně využitelné pouze tehdy, pokud pojištěnec bude řádně plnit požadavky péče o vlastní zdraví,“ uvádí se v novele s tím, že se pacientům budou kumulovat finanční prostředky na tzv. osobním účtu pojištěnce.

Tyto prostředky pak mají mít pojištěnci možnost využívat například k hrazení některých zdravotních pomůcek či částečně hrazených zdravotních služeb. Právě v případě stomatologie se však měla změna dotknout všech pacientů, ti si měli doplácet 60 % z ceny dostupných plomb po zákazu amalgámu. Podobně už některé zdravotní pojišťovny v současné době podmiňují například příspěvek na dentální hygienu.

Nyní však ministerstvo ustoupilo, dospělí mají mít i po zákazu amalgámu v roce 2026 zubní plomby plně hrazené ze zdravotního pojištění. Podle prezidenta České stomatologické komory se dospělo k dohodě, že dospělým bude z pojistného hrazena jednoduchá nevrstvená výplň z fotokompozitu.

Ministr zdravotnictví Válek už na jaře připustil i myšlenky nad zavedením protiváhy bonusům na osobním účtu. tedy tzv. malusů, přirážek k odvodům za zdravotní pojištění. Odmítl, že by šlo o postihování na úrovni životního stylu, docházet by k němu mohlo opět v otázce nevyužívání prevence či například nadužívání zdravotního systému. V minulém roce se o podobných návrzích mluvilo s tím, že by kupříkladu při nedodržování prevence stouply pojištěncům platby odvodů o jedno procento, při návratu „do latě“ by pak v dalším roce došlo k jejich snížení.

Ještě v minulém roce se přitom ministerstvo zdravotnictví s kritiky „pokutování“ pojištěnců prakticky shodovalo. „Ministerstvo zdravotnictví nemá v žádném případě v úmyslu penalizovat pojištěnce např. zvýšením odvodů na zdravotní pojištění. Ostatně není ani zřejmé, jak by bylo možné penalizovat skupinu téměř 6 milionů pojištěnců, za něž pojistné odvádí stát, a u nichž je potřeba podpory prevence zdaleka nejvyšší,“ uvedl tehdy pro deník Echo24 na dotazy ke vznikajícímu návrhu mluvčí ministerstva Ondřej Jakob, který tak zároveň popsal zásadní úskalí této myšlenky.

Podle některých odborníků přitom zdaleka není jisté, zda i samotný zamýšlený systém bonusů za dodržování prevence či povinných očkování povede ke zlepšení zdravotního stavu v populaci či vůbec k vyšší účasti na prevenci. Například podle Iniciativy pro efektivní zdravotnictví (IEZ) taková bonifikace problém malé účasti populace na prevenci neřeší, nejvíce odměňuje ty už aktivní.

Podle epidemioložky Elišky Selinger nemusí lidem chybět jen motivace, ale například význam prevence nechápou, nemají svého lékaře, nemohou si vzít volno z práce, v cestě do ordinace jim brání jejich onemocnění nebo se lékařů či špatné diagnózy se bojí. Takové lidi pak podle ní nový systém trestá.

Podle průzkumu platformy Ministr zdraví preventivní prohlídky zanedbává 39 procent dospělých a významná část obyvatel chodí k lékaři až s příznaky onemocnění, vliv má i vzdělání nebo socioekonomický status. „Pokud je jedinou motivací nechodit na preventivní prohlídky to, že si člověk zkrátka nechce udělat čas, finanční motivace ho může pomoci najít,“ uvedla tehdy epidemioložka na webu IEZ. Motivovat může bonus i ty, kteří přínos prevence nechápou, bonus ale chtějí.