Miliardy na fakturu občanům? Vládě to rozmluvíme, chystá se opozice na hlasování o rozpočtu

ROZPOČET 2024

Miliardy na fakturu občanům? Vládě to rozmluvíme, chystá se opozice na hlasování o rozpočtu
Návrh státního rozpočtu s deficitem 252 miliard vstoupí do druhého čtení. Foto: Poslanecká sněmovna
1
Ekonomika
Jan Křovák
Sdílet:

Poslanci se tento týden budou zabývat především druhým čtením státního rozpočtu na příští rok. Schůze sněmovny začíná v úterý, samotný rozpočet by se na pořad dne měl dostat ve středu. Zákonodárci mohou navrhovat přesuny peněz uvnitř rozpočtu, měnit celkové příjmy, výdaje nebo schodek 252 miliard korun už po prvním čtení nemůžou. Opozice avizuje desítky návrhů. Podle šéfky klubu hnutí ANO Aleny Schillerové je cílem přesvědčit vládu, aby nedovolila přesunout desítky miliard ze státu na občany.

Aby se poslanci mohli ve středu zabývat druhým čtením státního rozpočtu, budou muset nejprve projednat loňské hospodaření státu, jak jim ukládá zákon. Státní rozpočet loni skončil schodkem 360,4 miliardy korun. K loňskému hospodaření se vyjádřil i Nejvyšší kontrolní úřad, který upozornil hlavně na rostoucí zadlužení státu, vysokou inflaci i vysoké výdaje rozpočtu.

Představitelé vládní koalice redakci řekli, že s ohledem na páteční státní svátek není jasné, kdy druhé čtení skončí. „Očekávám (tento týden) prezentaci pozměňovacích návrhů, snad v důstojné podobě do středečních nočních hodin a následnou diskuzi o těchto návrzích v rámci jednotlivých klubů, k čemuž ale asi dojde až příští týden, protože vzhledem k pátečnímu státnímu svátku na to nebude prostor. Takže tento týden bude prezentace pozměňovacích návrhů,“ uvedl pro Echo24 šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Aleš Dufek. Třetí čtení se má uskutečnit na konci listopadu

Opozice již avizovala řadu pozměňovacích návrhů. Exministryně financí a šéfka poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová pro Echo24 řekla, že hlavní cíl je přesvědčit pětikoaliční poslance, aby nedovolili vládě přesunout 65 miliard korun v energetické politice ze státu na občany a firmy. Tento přesun by měl být způsoben tím, že příspěvek na obnovitelné zdroje už nebude hrazen ze státního rozpočtu, ale připíše se lidem na faktury.

Změny jsou možné

„Česká ekonomika je nemocným mužem Evropy, reálné mzdy nebudou ani za tři roky na úrovni roku 2019 a spotřeba domácností je 10 % pod ní. Zdražení elektřiny bude mít bolestivý dopad zejména na český průmysl, povede k vyšší inflaci a podle vyjádření ČNB z minulého týdne může dokonce zpomalit i průmyslem tolik vyhlížený pokles úrokových sazeb,“ řekla redakci Schillerová.

„Proto rozhodně mezi našimi pozměňovacími návrhy budou takové, které tomuto kroku zamezí. O těch dalších budeme debatovat dnes na klubu a představíme je na tiskové konferenci před středečním jednáním,“ dodala Schillerová.

Ekonomický expert lidovců Michael Kohajda pro Echo24 řekl, že pozměňovací návrhy k návrhu zákona o státním rozpočtu jsou v jakémkoliv resortu přijatelné za dvou podmínek. „Nezvýší se celkové výdaje resortu a se změnou bude souhlasit konkrétní ministr. V případě splnění těchto podmínek jsou změny jistě možné,“ řekl Kohajda.

I šéf pirátských poslanců Jakub Michálek pro Echo24 připustil možné změny. „Pokud bude návrh od opozice přesvědčivý a kolegové z opozice nás osloví se svými nápady k jednání, budu pro, abychom to v koalici seriózně zvážili,“ řekl Michálek.

Rozpočtový výbor doporučil rozpočet schválit. „Osobně si nemyslím, že dojde k nějakým zásadním přesunům. Některé návrhy již byly projednány, jako jsou například dotace pro tzv. paměťové instituce,“ uvedl pro Echo24 první místopředseda hnutí STAN a poslanec Lukáš Vlček s tím, že rozpočtový výbor také doporučil přesun prostředků ve výši 1,1 miliardy z peněz na rozvoj venkova ve prospěch investic ve vodním hospodářství. „Pominu až některé úsměvné a hloupé návrhy, jako je návrh SPD na neplacení příspěvků do rozpočtu EU a tím přijít o veškeré zdroje financí z EU programů,“ doplnil Vlček.

V rozpočtu na příští rok už se projevují opatření z tzv. konsolidačního balíčku, který má pomoci zlepšit schodky rozpočtu i veřejných financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) během prvního čtení poukázal na to, že proti předchozím rokům platí nyní tři nové zákony, které přinášejí povinné výdaje státnímu rozpočtu.

„To jsou dvě procenta na obranu, čímž začneme plnit náš dlouholetý závazek členského státu NATO. Druhý zákon, který jsme schválili, je automatická valorizace plateb za státní pojištěnce. A dále jsme uzákonili pro pedagogické pracovníky garanci 130 procent průměrné mzdy v ekonomice České republiky,“ připomněl ministr s tím, že i navzdory tomu ale vláda Petra Fialy (ODS) pokračuje v trendu snižování deficitů.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články