Finální důchodový účet: kolik má ušetřit reforma a co může naopak penze prodražit

Vládní důchodová reforma má v budoucnu potenciál snížit výdaje za důchodový systém o stovky miliard. Ačkoliv zdaleka neprošla v nejtvrdší možné podobě, její efekt by měl stále být značný. Ze schválené podoby parametrických úprav systému už je tak i jasné, v jakém měřítku konkrétní opatření výdaje sníží, či naopak jak opět nabobtnají, pokud nestihnou vůbec vstoupit v platnost. Většina opatření se totiž ve větší míře projeví až za dlouhé roky a vše se může změnit už s podzimními sněmovními volbami. Opoziční strany totiž slibují změny prakticky vynulovat. V cestě úpravám však nestojí jen opozice, brzy by do ní totiž mohl výrazně zasáhnout i Ústavní soud.

Penzijní reforma s sebou přinesla široký balík změn, zásadní pro snížení výdajů systémů jsou však pouze tři hlavní opatření. Jde zároveň o opatření politicky nejkontroverznější, tedy zvýšení věku pro odchod do důchodu, snížení budoucích pravidelných valorizací důchodů a postupné snižování výpočtu zásluhové části penzí v příštích deseti letech.

Jde přitom o opatření, která podle nedávné studie Národní rozpočtové rady znamenají pozitivní dopad kolem dvou procent HDP, tedy patří k těm nejzásadnějším. „Zatímco bez těchto úprav by důchodový systém generoval kolem roku 2060 deficity ve výši 4 % HDP, po změnách bude maximální deficit důchodového systému pouze 1,6 % HDP, tedy až o 2,4 % HDP méně,“ uvádí studie k již schváleným změnám v rámci reformy penzí. To znamená v dnešních číslech úsporu zhruba 200 miliard korun.

Největší dopad má s náskokem právě zvýšení věku pro odchod do penze, mělo by postupně ušetřit až 1,2 % HDP, což je zhruba polovina ze snížených výdajů. V dnešních číslech jde zhruba o 100 miliard korun. Další v pořadí je pak zmíněné snížení výpočtu nových penzí, které začne postupně nabíhat od roku 2026. Podle reformy má totiž klesat takzvaná redukční hranice, do které se teď započítává sto procent výdělku. Měla by být každý rok o procentní bod nižší, do roku 2035 by se tak měla dostat ze sta na 90 procent. Současně se má začít zohledňovat i menší procento výdělku za každý rok. Nyní je to 1,5 procenta, nově by to pak mělo být 1,45 procenta. Tato změna má ušetřit až 0,8 % HDP, tedy další desítky miliard.

Zbylých zhruba 0,4 % HDP z ušetřených výdajů pak míří právě za zpomalenou pravidelnou valorizací penzí. „Zhruba od roku 2030 pak začne působit vliv snížené valorizace existujících důchodů třetinou místo dosavadní poloviny růstu reálné mzdy. Změna valorizačního mechanizmu je sice účinná již od počátku roku 2024, valorizace podle růstu reálné mzdy se ale spustí až v okamžiku, kdy reálné mzdy, které v průběhu let 2022 a 2023 výrazně poklesly, překročí svoji úroveň z roku 2021. K tomu by podle odhadů mělo dojít v roce 2028, valorizace podle reálných mezd pak vzhledem ke zpožděním započne v lednu 2030. Od tohoto roku pak bude vliv nižší valorizace nabíhat poměrně rychle, vzhledem k tomu, že se dotýká všech přiznaných důchodů,“ popisuje ve studii její autor a analytik rozpočtové rady Michal Hlaváček.

V případě celé další řady změn lze mluvit o značně mírnějších dopadech jak ve snížení, tak i naopak zvýšení nákladů systému. „Návrh zákona obsahuje i řadu dalších změn, například započítaní doktorského studia jako náhradní doby pojištění, uznání vdovského/ vdoveckého důchodu i pro registrované partnery, zmírnění podmínek uznání důchodů při nesplnění podmínky minimální doby pojištění 35 let, mírnější krácení předčasného starobního důchodu při získání 45 let pojištění, prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský/vdovecký důchod ze dvou let na pět let a některé administrativní úpravy. V porovnání se změnami uvedenými výše budou ale dopady těchto změn zanedbatelné,“ dodal Michal Hlaváček.

Celkově se tedy zvláště ty nejvýraznější změny výrazně projeví až v rámci let či desetiletí. To zároveň znamená, že se také nemusí projevit vůbec. Kromě toho, že na zrušení všech nejzásadnějších změn reformy míří opozice po případném úspěchu ve volbách, míří na penzijní úpravy taky několik stížností hnutí ANO k Ústavnímu soudu. Nehledě na výsledky voleb se tak může stát, že penzijní změny skončí dříve, než začnou působit.

Už od listopadu roku 2023 se čeká na verdikt ústavních soudců právě k novele, která zpomalila růst pravidelných valorizací důchodů, tedy jednoho z hlavních opatření reformy. Podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy už se věc opakovaně projednávala na plénu, dosavadní návrh rozhodnutí však nezískal potřebnou většinu. „Na to zákon o Ústavním soudu pamatuje, předseda soudu v takovém případě rozhodne o změně soudce zpravodaje,“ řekl na konci května Josef Baxa České televizi s tím, že tento krok učinil a novým soudcem zpravodajem je nyní soudce Jan Wintr. K projednávání se mají soudci vrátit už v průběhu června.

V březnu pak hnutí ANO, které už podalo v tomto volebním období sedm stížností k Ústavnímu soudu, napadlo i hlavní balík důchodové reformy, v kterém je i zmiňované zvyšování věku odchodu do důchodu, tedy opatření z hlediska šetření výdajů zcela nejvýraznější. Hnutí ANO v tomto volebním období u ÚS už dříve napadlo novelu pandemického zákona, zkrácenou valorizaci penzí, zpřísnění podmínek pro předčasné důchody, zrušení státního příspěvku u doplňkového penzijního spoření pro důchodce, změny ve stavebním spoření a takzvaný lex Babiš II. O některých předlohách ještě soudci nerozhodli, další zamítli. V podstatné části vyhověli zatím jen návrhu ANO na zrušení části novely nazývané lex Babiš II, která zpřísnila zákaz vlastnictví médií a přijímání dotací a investičních pobídek v zákoně o střetu zájmů.