Nižší hranice pro skákání v komunálkách? Návrh narazil ve sněmovně, senátoři podali jiný

Senátoři chtěli snížit hranici pro přeskakování na kandidátních listinách v komunálních volbách, návrh ale narazil v Poslanecké sněmovně. Po tiché dohodě obou parlamentních komor byla předložena jiná úprava, ve které snížení není. Nový návrh chce ale i nadále řešit část legislativy, která působila potíže. Pro zákony týkající se voleb platí, že Poslanecká sněmovna nemůže Senát přehlasovat. Volby do zastupitelstev měst a obcí nás čekají začátkem letošního října.

Na nyní probíhající páté schůzi Poslanecké sněmovny měl být dle programu projednán návrh na změnu zákona o volbách do zastupitelstev obcí, který přichází z horní komory Parlamentu ČR. Ten měl mít původně účinnost již od 1. ledna 2026, ale legislativní materiál nestihl být v minulém funkčním období projednán. Zásadní změnou, kterou předkladatelé v čele se senátorem Michaelem Canovem (SLK) navrhovali, bylo snížení hranice pro přeskakování ve volbách, co se kandidátních listin týče.

Hranice proto, aby kandidát mohl přeskočit ty, kteří byli na listině výše než on, se měla snížit z 10 na 5 procent. „Pouze v komunálních volbách existuje systém panašování, což znamená, že občan může volit kandidáty na různých kandidátních listinách. Zavedení tohoto systému vlastně říká, že by mělo být po vůli voliče – ať je ten kandidát z kterékoliv strany –, jaké je to pořadí. Nicméně současná podoba toho systému je taková, že vy někomu dáte křížek, ale přestože ho tam nedostanete – především to platí ve velkých městech –, tak v důsledku tady toho křížku může ta strana získat třeba o mandát navíc. Ale ten bude pro někoho, kdo stojí výš na listině. Někdo, o koho třeba vůbec nestojíte. Takže paradoxně ta vůle voliče je v takovém případě velmi iluzorní a znetvořená,“ popsal pro Echo Canov, v čem tkví hlavní problém současné úpravy.

Místopředseda senátního Ústavně-právního výboru míní, že novela by zmírnila křivdu a přiblížila systém ke skutečné vůli voliče. „V dnešní době se všude mluví o vůli voličů a tady se ukazuje nezájem, hlavně aby byly vyslyšeny strany,“ sdělil Echu senátor. Podle Canova je přitom argument, že by nebyla respektována „vůle stranických sekretariátů“, stejně falešný. „Nad průměr se může dostat maximálně polovina kandidátů, zbytek bude pod průměrem. A ten skokan by musel navíc získat ještě 5 procent. Takže samozřejmě, že vůle stran bude respektována, protože to se zdaleka, například v Praze, nepodaří přeskočit,“ doplnil Canov.

Místopředseda sněmovního Ústavně-právního výboru a předseda Svobodných Libor Vondráček (za SPD) Echu sdělil, že načasování nepovažuje za vhodné. „Debatovali jsme o tom v rámci klubu a v první řadě si myslíme, že je špatně tyto věci měnit takto krátce před komunálními volbami. To potom může vyvolávat zvláštní interpretace a různé mediální titulky, že se mění pravidla hry těsně před zápasem,“ uvedl jeden z argumentů. Podle Canova ovšem měla náprava ještě před volbami proběhnout cíleně.

Podle Vondráčkova názoru tkví problém i ve věcné podstatě návrhu. „Myslím, že v nějakých menších obcích, kde je relativně nízký počet hlasů, by to přeskočení při snížení na 5 procent bylo hodně snadné. Často se také děje to, že někteří lidé se nechají napsat na kandidátky účelově, protože mají líbivé myšlenky, ale vědí, že nejsou schopni v tom zastupitelstvu pracovat. Jakožto člověk, který kandidoval v komunálních volbách, tak dobře vím, že ten, kdo vyhrává miss sympatie, vždycky není ten, co má prostor pro občany pak následně zde něco dělat. A pak to vede k takovým věcem, že ti lidé třeba rezignují, nebo jim přijde hloupé rezignovat, tak na té funkci sedí, ale jsou reálně nepoužitelní,“ přiblížil Vondráček.

Návrh pravděpodobně narazil

„Proslýchá se, že ten tisk se na téhle schůzi vůbec neprojedná. To mi teda strašně vadí,“ sdělil Echu Canov. A že k neprojednání opravdu dojde potvrzuje i fakt, že – vzhledem k sněmovnímu odporu – byl do senátního systému v pondělí nahrán jiný návrh, ve kterém snížení hranice chybí. „Týká se už jenom doplňovacích voleb a také zrušení možnosti rozdělení na víc volebních obvodů,“ sdělil Echu senátor a předseda Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury Zdeněk Hraba.

„Co se doplňovacích voleb v komunálních volbách týče, tak tam jde o situaci, kdy poklesne počet členů pod polovinu, nebo pod pět. Dle návrhu by se pak nemusely konat nové volby všeobecně, ale došlo by jen k doplnění těch míst, na které zastupitelé rezignovali. Protože se dělo to, že když bylo třeba sedmičlenné zastupitelstvo a tři rezignovali, tak musely být vypsány nové volby a tím se docílilo změny v rozložení politických sil. Týká se to především těch menších vesniček,“ přiblížil Hraba. Podle senátora je krok potřebný, neboť se jím omezí „taktika odstupování z kandidátek, paralyzování obce a dlouhého bezvládí“.

Co se úpravy křížkování tak, aby více reflektovalo reálnou vůli voličů, týče, tak podle Hraby proběhne k věci kulatý stůl. Dle senátorova názoru se nakonec zřejmě dospěje ke kompromisnímu řešení, že pro malé obce by mohlo dojít k úpravě, pro velké nikoliv. „Mně se zdá ta hranice 10 % hodně vysoká, takže já osobně bych býval hlasoval pro ten původní návrh, aby se to snížilo aspoň na těch 5 % a skákalo se tedy tak, aby vůle voličů byla vyslyšena. A to i klidně ve velkých městech. Ale je to můj osobní názor, že bych preferoval více vůli voliče než preference politických stran, jak si ty kandidátky sestavují,“ sdělil Echu Hraba.

Podle Hraby musí být začátkem července již jasno, dle jakých pravidel říjnové volby proběhnout, a tak – pokud by horní komora trvala na původním návrhu – by se vše zřejmě nestihlo po technické stránce. Pro zákony týkající se voleb totiž platí, že Poslanecká sněmovna nemůže Senát přehlasovat. Případné pozměňovací zákony vzešlé z dolní parlamentní komory by tak byly dokola vraceny. Co se nového návrhu týče, ten by se podle senátora měl stihnout schválit včas a to i přesto, že jde o senátní návrh, který po projednání na plénu horní komory teprve zamíří do sněmovny a pak následně opět do Senátu. Hraba ho považuje za nekonfliktní.

Různé názory ovšem panují i u sněmovní opozice. Předseda poslanců ODS Marek Benda Echu sdělil, že „obecně by chtěl úplně jinou koncepční změnu komunálních voleb“. „Přiblížení systému krajských voleb,“ nastínil bez dalšího upřesnění s tím, že si musí nový návrh nejprve pečlivě nastudovat. Čerstvému poslanci a členovi sněmovního Ústavně-právního výboru Václavu Pláteníkovi (KDU-ČSL) přijde „změna z 10 na 5 procent marginální“. „Dnes je spíš problém vůbec lidi na kandidátku dostat a motivovat k politice v komunálu. Kdyby to měla být motivace, že se snáz dostanou, tak snad, ale spíš o tom pochybuji,“ sdělil Echu s dovětkem, že „již dnes, když nějakou kandidátní listinu podpoří svou účastí třeba místní lékař nebo učitel, tak se většinou do zastupitelstva dostane snáz a s velkým náskokem, aniž by o to moc stál, ve srovnání třeba s místním funkcionářem“.