Řecké dluhopisy se po 13 letech vrací mezi investiční elitu
KOMENTÁŘ
Poprvé po třinácti letech tak nyní některá z ratingových agentur pojímá řecký dluh jako hodný celkem standardního investování. Ilustrační snímek
Foto: Pixabay
1
V případě mezinárodních zatykačů koná státní zastupitelství a policie, nejde o politické rozhodnutí. Mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake to napsal ČTK v ...
Dluhopisy řecké vlády se vrací mezi investiční elitu. Alespoň tedy z pohledu ratingové agentury Scope. Ta jim v sobotu večer středoevropského času, po zavření burz, zlepšila ratingové hodnocení ze stupně BB+ na BBB-. To znamená, že řecký dluh se z hlediska hodnocení agentury Scope ocitá v investičním pásmu.
Vlivem řecké dluhové krize, jež propukla na přelomu let 2009 a 2010 v důsledku tehdejší světové finanční krize, se rating řeckého dluhu obecně ocitl v pásmu „prašivém“. Do prašivého pásma spadají silně rizikové cenné papíry, jejichž vládám hrozí bankrot nebo jiné závažné problémy v oblasti veřejných financí.
Poprvé po třinácti letech tak nyní některá z ratingových agentur pojímá řecký dluh jako hodný celkem standardního investování. Jedná se tedy o přelomový krok. Byť agentura Scope nepatří mezi tři světově nejvýznamnější ratingové agentury. Byla založena teprve v roce 2002 v Německu jako právě evropská alternativa ke globálně dominujícím agenturám Standard & Poor’s, Moody’s a Fitch Ratings. Tyto tři agentury nadále ponechávají hodnocení řeckého dluhu v prašivém pásmu, kam jej svorně přeřadily právě v důsledku propuknutí řecké dluhové krize v roce 2010. Agentura Standard & Poor’s dokonce od února do května 2012 a pak ještě po dva týdny v prosinci téhož roku pohlížela na Řecko jako na zemi v částečném bankrotu.
Sobotní rozhodnutí agentury Scope tak lze vnímat jako symbolickou tečku za takřka čtrnáct let vlekoucí se řeckou dluhovou krizí, která v roce 2015 málem vedla k jeho vystoupení z eurozóny a k souvisejícímu bezprecedentnímu otřesu celé evropské měnové unie.
Agentura Scope příznivě hodnotí fakt, že se Řecku daří postupně snižovat veřejný dluh, a to jak díky vysoké inflaci, tak ovšem i díky poměrně výraznému ekonomickému růstu. Pozitivní je v očích agentury také to, že na převažující části svého dluhu čelí Řecko nízkým průměrným úrokovým nákladům. To souvisí s tím, že během dluhové krize zůstalo „odpojeno“ od dluhopisových trhů a místo toho mu půjčovali – za netržně nízký úrok – zahraniční věřitelé v čele s Německem. Klíčovým zájmem zejména Evropské komise a Evropské centrální banky totiž bylo udržet Řecko v eurozóně, a nedopustit tak její tříštění. Proto zejména bohatší členské země eurozóny poskytly Řecku záchranné prostředky za netržně nízký úrok, jež země nyní splácí. Výměnou žádaly reformy, které by Řecko vrátily na dráhu udržitelných veřejných financí. Na ní se nyní podle agentury Scope tedy Řecko konečně ocitá.
Hodnocení agentury Scope není sice směrodatné pro Evropskou centrální banku – v tom smyslu, že ECB nemůže na základě jejího přeřazení řeckých dluhopisů do investičního pásma začít akceptovat řecké dluhopisy například při svých standardních programech rozsáhlého odkupu aktiv, známých jako kvantitativní uvolňování. Nicméně příznivý posudek agentury Scope předznamenává, že by stejný krok – přeřazení do investičního pásma – mohly ještě do konce letošního roku učinit i zmíněné agentury Standard & Poor’s, Moody’s a Fitch Ratings. Jejich hodnocení už pro Evropskou centrální banku v uvedeném smyslu směrodatné je. Tyto tři agentury vydají svůj nový posudek řeckého dluhu letos postupně v rozmezí od poloviny září do začátku prosince.
Už i přeřazení do investičního pásma v podání agentury Scope ovšem znamená, že Athénám budou ochotněji půjčovat mezinárodní fondy a další finanční instituce, což řecké vládě zlevní financování prostřednictvím trhů, které zároveň učiní dostupnějšími.
Definitivní tečka za řeckou dluhovou krizí může rovněž zvýšit podporu přijetí eura mezi českou veřejností. Její důvěrou v jednotnou měnu otřásla historicky ze všeho nejvíce právě evropská dluhová krize počátku minulého desetiletí, jejímž stěžejním symbolem se stal právě pád Řecka a jeho veřejných financí na samý pokraj bankrotu. Podstatná část české veřejnosti od té doby míní, že se vstupem do eurozóny hrozí i nutnost „platit za řecké dluhy“.
Na druhou stranu, Čechy postupně přestává drtit inflace. Což může zastavit stávající mírný růst jejich ochoty euro přijímat. Část tuzemské veřejnosti totiž v uplynulých měsících uvěřila mylnému narativu, že za výraznou inflaci ČR může to, že země stále platí korunou, a ne eurem. Nyní ovšem inflační vlna ztrácí na síle, a s tím tedy o motiv přijímat euro jako pojistku proti zbytečně vysokému růstu hladiny spotřebitelských cen – a tedy i pojistku proti zbytečně citelnému znehodnocování úspor.
Hodnotu červencové inflace uveřejní Český statistický úřad tento čtvrtek. Podle odhadu Trinity Bank odpovídá 8,5 procenta v meziročním vyjádření, což by znamenalo nejnižší tempo inflace za uplynulého více než půldruhého roku, za celé období od konce roku 2021.
To, že Čechy už inflace tolik netrápí, dokládají i nové údaje k maloobchodním tržbám (bez zahrnutí aut). Ty v červnu klesaly, a to meziročně o 4,1 procenta, tedy méně, než se čekalo. Z tohoto hlediska lze vývoj maloobchodu hodnotit jako poměrně příznivý a jako „blýskání na lepší časy“. Jedná se totiž o nejlepší, resp. nejméně špatný výsledek maloobchodu od dubna 2022, tedy za takřka celou dobu, po niž trvá válka na Ukrajině.
V důsledku války prudce narostly ceny energií či pohonných hmot, což ještě umocnilo již existující znatelné inflační tlaky – související ještě s odezníváním pandemie –, na něž Česká národní banka reagovala razantním zvýšením úrokových sazeb. Inflace ale dramaticky – v roce 2022 historicky rekordně – snížila kupní sílu obyvatelstva, které kvůli drahým energiím a dalším nezbytnostem celkově omezilo svoji reálnou spotřebu. Proto od května 2022 měsíc co měsíc sledujeme meziroční pokles maloobchodních tržeb, který byl však tedy nyní v červnu relativně nejmělčí.
Důvodem příznivého vývoje v rámci možností je klesající inflace. Pokles nastává i přesto, že trh práce zůstává přehřátý. Klesající inflace při pokračujícím nominálním růstu mezd, jejž urychluje právě přehřátí trhu práce, postupně vrací domácnostem ztracenou kupní sílu. Ty zároveň sdílí lepší vyhlídky ohledně dalšího vývoje ekonomiky, vrací se jejich víra v další příznivější vývoj jak celé ekonomiky, tak vlastní finanční situace, což je rovněž osměluje k výdajům i za zbytné věci.
Tento poměrně příznivý vývoj bude pokračovat i v dalších měsících letošního roku a pak v roce příštím, kdy spotřebitelský apetit podpoří razantní redukce úrokových sazeb v podání České národní banky. Za celý letošní rok se ovšem maloobchod propadne hlouběji než loni, a to o 3,5 procenta, zatímco v příštím roce se po dvou letech poklesu vrátí k růstu, nejspíše poblíž úrovně 4,5 procenta.
Právě další pokles inflace a současně růst maloobchodních tržeb jsou vlastně špatnou zprávou pro stoupence eura. Ti ztratí zásadní argument, proč euro přijímat. I když Řecko zjevně svoji krizi překonává, takže argument euroskeptiků o „placení řeckých dluhů“ ztrácí na relevanci, ani tábor euronadšenců nebude v nadcházející době mít v rukávu žádný trumf. Pokud by českou ekonomiku dále ničila dvojciferná inflace, decimující kupní sílu obyvatelstva, takový trumf by po ruce nepochybně stále byl.
00:02
