Lipavský chce jednat o budoucnosti Rádia Svobodná Evropa po rozhodnutí USA ukončit financování

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestraník) chce na pondělním jednání se svými protějšky ze zemí EU probrat téma pokračování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), jejíž financování chce vláda USA ukončit. Uvedl to v neděli v pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce. Europoslankyně Danuše Nerudová (za STAN) by chtěla otázku další existence tohoto média, které sídlí v Praze, probrat i na jednání Evropského parlamentu.

„Je v zájmu Evropy, aby takové vysílání pokračovalo,“ uvedl Lipavský, který bude na podzim kandidovat do Sněmovny za koalici Spolu. Podotkl, že vysílání je podporou pro demokratické síly ve východoevropských i asijských zemích. Představitelé opozice Radek Vondráček (ANO) a Jaroslav Foldyna (SPD) k financování RFE/RL nakloněni nebyli.

Ukončení financování souvisí s pátečním rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa zredukovat na zákonné minimum Agenturu Spojených států pro globální média (USAGM). Omezení zdůvodnil redukcí federálního úřednického aparátu. Lipavský už v sobotu večer uvedl, že umlčení RFE/RL a Hlasu Ameriky, jehož chod se má omezit, by nebylo ztrátou jen pro lidi žijící v nesvobodě, ale i pro všechny, kdo věří v demokracii.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na síti X uvedl, že konec financování RFE a Hlasu Ameriky je další důkaz, že pod Donaldem Trumpem se Amerika zaměří víc na sebe. „Pojďme jako Evropa převzít odpovědnost za rádio, které svobodným hlasem roky promlouvalo i k nám, a svobodnou Evropu s malým i velkým S financovat z evropských peněz,“ napsal.

„Svobodné Evropě by měla pomoct svobodná Evropa,“ uvedl na dotaz ČTK předseda senátní mediální komise David Smoljak (STAN). Podle něj vysílání RFE/RL sehrálo klíčovou roli při formování občanského odporu v bývalém Československu a zaslouží si, aby dále představovalo podobný zdroj naděje i pro další státy. Financování ale asi nemusí být „výlučně česká iniciativa“. Podobně se vyjádřil i místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin. „Nemyslím si, že se na pokračování podobné stanice má podílet samotná ČR. Řešení a úvahy hledejme spíše na evropské úrovni,“ sdělil ČTK.

Je třeba se politicky zamyslet, co pro Česko a pro Evropu Rádio Svobodná Evropa znamená, uvedl Lipavský. „Je v našem zájmu, aby v našem okolí nebujely totality,“ dodal. Otázkou podle něj je, jak se k rozhodnutí Bílého domu postaví politická scéna v americkém Kongresu.

„Jsme v roce 2025 a informace světem putují jinak,“ uvedl v pořadu ČT Vondráček. Chápe sentiment, ale informace se podle něj dnes už šíří jinak. V debatě také připomněl názor amerického miliardáře a sponzora Trumpovy prezidentské kampaně Elona Muska, podle kterého jsou tato média „šíleně levicová“.

Foldyna možné financování RFE/RL odmítl, stanici označil za „relikt studené války“. Na otázku, zda je pro něj podstatné vytvořit a udržovat informační zdroje v autoritativních režimech, odpověděl, že ne. „Co je nám do toho,“ uvedl s tím, že za podstatnou považuje například kvalitu českého školství.

Bývalé redaktor Svobodné Evropy Jefim Fištejn pro Českou televizi připomněl, že v minulosti již několik pokusů uzavřít rádio bylo. „Myslím, že k obnovení vysílání může dojít i v budoucnu, pokud se ukáže, že existující technické prostředky nenahradí ten velký mediální koncern,“ řekl dnes ČT. Pochybuje ale o tom, že by vysílání bylo obnoveno ještě za Trumpova prezidentování. Zároveň si nemyslí, že by rádio mohla financovat Evropa. „Evropa není jediný orgán a nemá jednotný názor na věc. Nemá ani nějakou ideu o tom, co by Svobodná Evropa mohla vysílat a kam,“ dodal.