Brzda padá: Němečtí poslanci sporně schválili obsáhlý finanční balík s penězi na obranu a investice

Poslanci německého Spolkového sněmu na mimořádné kontroverzní schůzi schválili obsáhlý finanční balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Hlasování o změně tzv. dluhové brzdy podpořily strany pravděpodobné příští vlády, konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), a také strana Zelených. Sněm hlasoval ve starém složení vzešlém z voleb v roce 2021, nově zvolení zákonodárci se sejdou až příští týden. Tento krok tak obšel zvolené poslance. Opatření musí ještě v pátek schválit druhá komora parlamentu. "Od tohoto týdne se Merzova CDU stala pokračováním Merkelové CDU," komentoval ústavní zásah poslanec AfD Alexander Gauland.

CDU/CSU pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze po vyhraných únorových volbách jedná s SPD o vytvoření koaliční vlády. V úvodních rozhovorech se strany dohodly mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země, a to s cílem umožnit půjčky na obranné výdaje. Podle Merze musí Německo tváří v tvář ruské agresi na východě a slábnoucímu spojenectví s USA na západě výrazně zvýšit svou obranyschopnost. Konzervativci a sociální demokraté se shodli také na vytvoření zvláštního investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč).

Opatření v úterý poslanci schválili potřebnou dvoutřetinovou většinou. Pro jich hlasovalo 513, proti jich bylo 207. Ke schválení bylo třeba 489 hlasů.

„Putins Krieg richtet sich nicht nur gegen die Ukraine, sondern auch gegen Europa – gegen unsere Sicherheit und unsere Freiheit. Gegen diese Angriffe werden wir uns mit allem, was uns zu Gebote steht, in den nächsten Jahren und Jahrzehnten zur Wehr setzen.” (tm) #Bundestag pic.twitter.com/UKAo2vIrKB

— Friedrich Merz (@_FriedrichMerz) March 18, 2025

Nově se mají pravidla ústavní dluhové brzdy týkat obranných výdajů jen do jednoho procenta hrubého domácího produktu (HDP) – v současnosti tedy asi do 44 miliard eur (1,1 bilionu Kč). Vše nad tuto hranici bude možné financovat z půjček. Kromě obranných výdajů byly na přání Zelených z dluhové brzdy výslovně vyjmuty i výdaje na civilní ochranu, kybernetickou bezpečnost, tajné služby a také na „podporu států napadených v rozporu s mezinárodním právem“, což je jasný odkaz na Ukrajinu.

Ze schváleného zvláštního fondu, do něhož si vláda peníze vypůjčí na trzích, se mají v příštích 12 letech financovat investice do opravy silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale i škol. Jedním z cílů je pomocí fondu nastartovat německé hospodářství, které je největší v Evropě a v loňském roce zaznamenalo podruhé v řadě pokles. Nový růst německé ekonomiky by podpořil i české hospodářství.

Na schválení ústavní změny i zvláštního fondu CDU/CSU a SPD potřebovaly dvoutřetinovou většinu, kterou samy ve Spolkovém sněmu nemají, a to ve starém ani novém složení. Ucházely se proto o podporu Zelených, kteří si výměnou za ni vymohli přesunutí 100 miliard eur do fondu na boj s klimatickými změnami. Dosáhli také toho, že peníze z investičního fondu budou označeny jako „dodatečné“, tedy že jimi nebude možné financovat už existující investiční projekty, ale jen projekty nové.

Předák CDU/CSU Merz balík v debatě obhajoval. Argumentoval mimo jiné ohrožením, které představuje pro mír v Evropě Rusko, ale i slábnoucím spojenectvím se Spojenými státy prezidenta Donalda Trumpa. Obří dluhový balík podle něj přitom neznamená, že Německo nemusí konsolidovat veřejné rozpočty. Podle spolupředsedy SPD Larse Klingbeila, který by se mohl stát v příští vládě vicekancléřem, čeká Německo zásadní modernizace.

Sněm opatření schválil hlasy poslanců, kteří byli zvoleni v předcházejících volbách v roce 2021. Nový sněm vzešlý z únorových voleb se ustaví až 25. března. V něm budou mít strany z pravého a levého okraje – Alternativa pro Německo (AfD) a Levice – takzvanou blokační menšinu. V únorových volbách totiž společně získaly přes třetinu křesel. Schvalování jakýchkoli změn ústavy či zvláštních fondů tedy bude výrazně složitější. AfD se profiluje jako zastánce dluhové brzdy, Levice je kritická k dalšímu zbrojení.

AfD, Levice, ale například i Svobodná demokratická strana (FDP) kritizovaly svolání mimořádných schůzí a hlasování ve starém složení sněmu, když už je po volbách jasné, jak bude vypadat ten nový. Podaly proto stížnosti k ústavnímu soudu, v nichž žádaly, aby schůzím zabránil. Ústavní soud je ovšem zamítl, část minulý týden a část v pondělí. Podle soudu končí pravomoci starého sněmu až svoláním nového. FDP avizovala, že podá proti schváleným opatřením ústavní žalobu. Svolání mimořádné schůze ve starém složení Spolkového sněmu po volbách je sice neobvyklé, nikoli ale bezprecedentní. V roce 1998 takto poslanci schválili účast vojáků bundeswehru na misi v Kosovu.

Po Spolkovém sněmu bude muset reformu dluhové brzy a zvláštní investiční fond schválit dvoutřetinovou většinou i druhá parlamentní komora, Spolková rada, která zastupuje zájmy 16 spolkových zemí. Hlasy zemských vlád, na nichž se podílí jen zástupci CDU, SPD a Zelených, ke schválení nestačí. Mají jen 41 z potřebných 46 hlasů. V pondělí ale bavorská CSU uvedla, že se jí podařilo přesvědčit jejího koaličního partnera, Svobodné voliče (FW), a svými hlasy tak dluhový balík podpoří i Bavorsko. To by mělo zajistit jeho schválení. Hlasovat se bude v pátek.