Protest skončil. Teď si jdou lékaři pro další desítky miliard
STÁVKA LÉKAŘŮ
Dohoda je stvrzená a protest lékařů – alespoň oficiálně – odvolaný. Výsledky však budí mezi samotnými lékaři i odborníky spíše rozpaky. Vláda si pořídila ukončení stávky poměrně „levně“. Za přidání tří miliard, které zaplatí klienti VZP, a několika příslibů. Naopak systém zdravotního pojištění dostal podle expertů poměrně velkou ránu. Jednání se mají plynule přesunout do příštího roku, v kterém se bude hrát o mnohem víc. Ministerstvo zdravotnictví slíbilo lékařům vznik speciálního zákona o odměňování, který může vyhnat náklady do desítek miliard.
Jak kritizují i někteří lékaři, z nichž někteří zatím odmítají i po výzvě stáhnout své výpovědi z přesčasů, původní myšlenka protestu se cestou poněkud rozmělnila. Vláda sice vzala zpět změnu zákoníku práce, podle které se měl zlegalizovat současný stav nabobtnalého objemu nelegálních přesčasů v nemocnicích, vrátil však věc zpátky do původního stavu, v kterém tak opět hrozí návrat ke stejné praxi, tedy překračování limitů přesčasové práce.
To přitom současné navýšení mezd a platů třemi miliardami navíc, ke kterému má VZP dotlačit i nestátní či soukromé nemocnice, zjevně nevyřeší. Značnou část platů a mezd bude stále tvořit výdělek za přesčasovou práci. Boj o systémové změny tak poněkud, alespoň v konkrétních krocích a požadavcích, přehlušily nároky na další navyšování finančního ohodnocení.
Pobouření mezi řadou lékařů vyvolal návrat myšlenky na vznik určité „renty“ pro lékaře, s kterou přišel prezident České lékařské komory Milan Kubek. Požadavek, který posvětil nedávný sjezd delegátů komory, míří paradoxně poněkud opačným směrem. Počítá s tím, že lékaři budou sloužit takový objem přesčasů, že si odpracují důchod dávno před důchodovým věkem. Jelikož kvůli kapacitním důvodům nepřichází v úvahu jejich předčasný odchod do důchodu, měli by podle komory dostávat po splnění určitých podmínek finanční odměnu navíc.
Dalším požadavkem, na které ministerstvo zdravotnictví kývlo, je vznik speciálního zákona o odměňování zdravotníků a lékařů. To má být radikálnější krok, který má navýšit cenu práce lékařů za základní pracovní dobu. Jeho projednávání má začít v lednu. „ČLK požaduje urychlené přijetí speciálního zákona o odměňování zdravotníků a lékařů, který zajistí lékařům za základní pracovní dobu příjmy v rozmezí nejméně 1,5 až 3násobku vždy aktuální průměrné mzdy v ČR, a to v závislosti na získané kvalifikaci. Zákon zároveň musí úměrně navýšit příjmy ostatních pracovníků ve zdravotnictví, včetně soukromých poskytovatelů ambulantních zdravotních služeb,“ stojí v usnesení listopadového sjezdu delegátů lékařské komory.
Lékaři žádají naplnění slibu, který jim dal ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) v roce 2011, tedy zmiňovanou základní mzdu na úrovni 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy, tedy 60 000 až 120 000 korun. Proti současnému stavu by to znamenalo nárůst podle délky praxe o 50 až 85 procent. „Tento základní požadavek naplněn nebyl a je příslib, že bychom se mohli posunout i v této otázce,“ řekl novinářům lídr protestů, viceprezident České lékařské komory Jan Přáda. V současné době je průměrný plat lékaře ve státní nemocnici 105 000 korun a v ostatních 80 000 korun, jde ale o částky včetně přesčasů. Ty podle Přády lékaři slouží často právě z finančních důvodů.
Zákon o odměňování zdravotníků, který by měl platit už v lednu 2025, bude vycházet z toho, že platy tvoří v nemocnicích zhruba polovinu nákladů. Představa ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je, že v zákoně by bylo stanoveno, kolik procent z meziročního navýšení úhrad od pojišťoven má jít na zvýšení odměn jednotlivých zdravotnických profesí. „Dovedu si představit určitou minimální mzdu pro lékaře nebo zdravotní sestry navázanou na úhradovou vyhlášku,“ řekl Válek na páteční tiskové konferenci s tím, že i veškeré další případné benefity budou vždy hrazené jen ze zdravotního pojištění a nesmí přesáhnout polovinu nákladů.
To bude však boj o zcela jiné peníze v rozmezí desítek miliard. Podle dřívějších vyjádření ministra Válka jde o částky mezi třiceti až padesáti miliardami navíc. S tím se pak opět pojí otázka fungování systému veřejného pojištění. Na vládu se snesla kritika už v souvislosti s nynější dohodou, kdy VZP z politického zadání hodlá určovat například i soukromým zařízením, jak mají odměňovat své zaměstnance. Současné řešení je podle Friedricha politické a roli pojišťoven oslabilo.
„Zdravotní pojišťovny mají zákonem určenou svoji roli v tom, aby nakupovaly zdravotní péči. Nemohou a nemají přímo určovat navyšování platů zaměstnanců ve zdravotnictví,“ kritizoval nynější krok například Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven, který sdružuje šestici menších pojišťoven. Další a výrazný posun směrem k oslabení role pojišťoven by tak mohl nastat už od přespříštího roku.
