Český spotřebitel v začarovaném kruhu. Na potravinách se šetří, přesto dál zdražují

Nejistá ekonomická situace, propad reálných mezd a vysoká inflace donutily Čechy výrazně omezit spotřebu a odkládat větší nákupy. Tržby obchodníků klesají už tři čtvrtě roku, lidé s mnohem větší rozvahou promýšlejí, za co peníze utratí. Čerstvá data ukázala, že v lednu se tržby v maloobchodě propadly o 7,7 procenta. Je to stále velmi výrazný pokles, zároveň ale platí, že je to také „nejlepší“ výsledek od loňského září. Někteří pozorovatelé proto po delší době mluví o „dobré náladě“ a uklidnění, které se tuzemským domácnostem vrátily. Lepší čísla jsou ale velmi pravděpodobně hlavně odrazem nakupování v povánočních slevách. Že ale situace není nejpříznivější, ukazuje fakt, že lidé nejvíce šetří na potravinách, jejichž zdražování přitom nadále pokračuje.

Obchodníci jsou už dlouho zasažení klesající kupní silou domácností. Lidem kvůli téměř sedmnáctiprocentní inflaci klesají reálné mzdy a více šetří. Přesto však pokles tržeb zpomalil z prosincových 8,1 procenta na 7,7 procenta a meziměsíčně tržby v maloobchodě mírně vzrostly, o 0,3 procenta.

Výsledky proto mohou značit lednové výraznější zlepšení spotřebitelské nálady. „Příslušný ukazatel mezi prosincem a lednem poskočil druhým nejvýraznějším tempem v historii sledování od roku 2003. Letošní poměrně teplé zimní počasí napříč Evropou totiž zásadně přispělo k mnohem hladšímu průběhu topné sezóny, které se kvůli loňskému dramatickému zdražení energie spotřebitelé značně obávali. Leden tak vnesl určité uklidnění mezi spotřebitele, kteří i přes nárůst cen energií přece jenom vnímali, že další výhled stran vývoje těchto cen není už tak neblahý, jak se mohlo zdát ještě loni na podzim,“ tvrdí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Lidé tak výrazněji navýšili například nákupy oděvů a obuvi, které i díky povánočním slevám meziročně narostly téměř o šest procent. Část zákazníků se také vrátila z onlinu do kamenných obchodů. Výrazně se však i v lednu nadále omezovaly nákupy potravin, domácnosti šetřily ale také na kultuře a sportu a také na elektronice. Obecně také platí, že lidé se na nákupech orientují na akční nabídky a častěji nakupují to nejlevnější z daného sortimentu.

Za celý letošní rok je podle ekonomů třeba počítat s propadem maloobchodních tržeb přibližně o dvě procenta. Nadále totiž budou klesat reálné výdělky, byť jen třetinovým tempem oproti loňsku.

Reálná mzdy se u nás loni dramaticky propadly o 7,5 procenta. To znamená pětkrát větší propad než ten z doposud nejhoršího roku 2013, kdy se průměrná reálná mzda propadla o 1,5 procenta. S výjimkami na úplném počátku přechodu na tržní hospodářství klesaly reálné mzdy jen v roce 1998, a to 1,4 procenta, v roce 2012 o 0,8 procenta a ve zmíněném roce 2013. Jinak však reálné mzdy vytrvale rostly.

Nebývale vysoká inflace způsobí propad reálných mezd i letos. Česká národní banka v nynější prognóze počítá s celkovou letošní inflací na úrovni téměř 11 procent.

Rychlý růst cen je velmi patrný hlavně u potravin. „Samostatnou kapitolou je prodej potravin, kde se v Česku šetří nejvíce. Obchodníci si tak dohánějí marže, kde můžou a to vytváří začarovaný kruh, ve kterém je spotřebitel nucen k maximální ostražitosti,“ uvedla pro Echo 24 ekonomka Jana Mücková.

Jak před nedávnem upozorňovala Lenka Zlámalová, potraviny zdražovaly podle lednových statistik více, než by odpovídalo stále nejrychleji rostoucím cenám energií. „Potravináři se zjevně rozhodli, že se na vlně inflace svezou a dobře vydělají. Už před Vánoci padaly tržby za potraviny nejrychleji v historii České republiky. Jenže zdražují především ty základní potraviny, které se takřka nijak nahradit nedají. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže by se měl pořádně podívat, jestli se v potravinářském byznysu nezneužívá dominantní postavení. Rekordní zdražování napovídá, že velmi pravděpodobně ano. Obchodníci i výrobci ale stále zvedají i ceny zboží, u něhož padají tržby. Nejspíš se rozhodli pro strategii, že na těch méně zákaznících je potřeba vydělat více,“ píše Zlámalová.