„Sotva chodím. Když piju, tak se topím.“ Cyril Höschl statečně čelil zákeřné nemoci

Psychiatra Cyrila Höschla postihla zhruba před dvěma lety vážná neurologická choroba: multisystémová atrofie, jež patří ke vzácným onemocněním s velmi nepříznivou prognózou. Sám Höschl, který v úterý 22. dubna 2025 v důsledku této nemoci ve svých 75 letech zemřel, ještě loni na podzim s obdivuhodnou vyrovnaností popsal, jak mu vážná diagnóza obrátila život naruby. Zpověď muže, který bezpochyby patřil po dekády k významným postavám české psychiatrie, přinesl v září loňského roku i deník Echo24.

„Ta nemoc je velmi nepříjemná, protože vede v průměru během šesti, sedmi let definitivně k smrti," svěřil se tehdy se svými pocity doktor Höschl. Jeho životní příběh s ním v rámci cyklu Osudy nahrál Český rozhlas. "Už mám rok za sebou a můžu se utopit v nejbližší sklenici vody, protože mi přestal fungovat polykací reflex. Takže když piju, tak se topím. To jsou příznaky, kterými nebudu nikoho obtěžovat, jen chci říct, že to hřiště se nesmírně zmenšilo. Legrace je na něm pořád, ale ten život je co do možností nesmírně omezený,“ popsal v něm svou tehdejší situaci.

Vysokoškolský pedagog a popularizátor psychiatrie Cyril Höschl po revoluci dlouhá léta vedl Psychiatrické centrum v Praze. Byl zakladatelem a prvním ředitelem Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ), který vznikl roku 2015 transformací Psychiatrického centra Praha. Patří mezi zakládající členy Učené společnosti a po desítky let k významným postavám svého oboru. Nepříjemná zákeřná nemoc ho v posledních dvou letech doslova paralyzovala.

„Už sotva chodím, respektive nechodím vůbec, jsem na invalidním vozíku. Ujdu pár metrů a bojím se, že spadnu. Když se postavím na nohy, mám pocit, jako bych byl ve stometrové výšce na tenkém provaze. To jsou pocity, které dokud někdo nezažije, tak je nepochopí,“ řekl Cyril Höschl k příznakům, které se dokázaly během pouhého roku projevit.

Podle svých tehdejších slov však snášel situaci dobře. „Jak je naše psychika samosvinutá struktura, jako ty ruské bábušky, je v nás ještě homunkulus, který pozoruje to, co se ve vás děje. Ten je zatím klidný. Pozoruje, jak ta nemoc postupuje, jak jsem na tom týden co týden hůř, ale je pořád klidný. Je to jako když padáte z mrakodrapu a v každém patře slyší, jak říkáte: zatím je to dobrý. Tak tak je to teď s tou chorobou,“ uvedl loni v září Cyril Höschl.