70 miliard na konsolidaci nestačí, vláda bude muset hledat další úspory, míní experti

Chceme najít opatření s pozitivním dopadem na strukturální saldo ve výši nejméně 70 miliard. Takto opakovaně hovoří ministerstvo financí v čele se šéfem resortu Zbyňkem Stanjurou (ODS). Dvě třetiny z této částky chce najít na straně úspor, zbylou třetinu na straně příjmů. Podle expertů je nicméně zmíněná částka nedostatečná a nepovede k reálné konsolidaci veřejných financí. Pokud by toto tempo vláda udržela, mohlo by se o konsolidaci hovořit na konci volebního období.

Ministr Stanjura opakovaně uvedl, že tato jednání budou ukončena a konkrétní parametry konsolidačního balíčku představeny v průběhu jara. „Následný legislativní proces poté proběhne tak, aby se výsledná opatření s pozitivním dopadem na strukturální saldo ve výši nejméně 70 miliard promítla již do návrhu státního rozpočtu pro rok 2024, tedy byla účinná k 1. lednu 2024,“ uvedla pro Echo24 mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová.

Podle ministerstva je v jednání více než šest desítek opatření s menším či větším dopadem. Jedná se například o vyšší odvody pro OSVČ, vyšší daň z nemovitosti, zrušení státní podpory u stavebního spoření, ale také zrušení některých daňových výjimek a úlev, jako je třeba sleva na manžela či manželku. Konsolidačním balíčkem chce Stanjura strukturálně zlepšit saldo veřejných financí. Podle expertů je to ale částka nedostatečná, která pokryje akorát zvyšující se výdaje na obranu, valorizace důchodů či zvýšení platů učitelů.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučovala ve svém seznamu potenciálních opatření mimo jiné vrátit celkové příjmy ze zdanění příjmů fyzických osob na stejnou úroveň, jakou měly před schválením daňového balíčku z prosince 2020. Schodek by se tak snížil zhruba o 90 miliard. Zrušení superhrubé mzdy tehdy podporovala mimo jiné nyní vládní ODS a Stanjura i premiér Petr Fiala (ODS) nepřímo tuto možnost odmítají, protože nechtějí celkově daňové zatížení zvedat.

Ať máme za tři roky problémy vyřešené

Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček deníku Echo24 řekl, že plánovaná konsolidace není dostatečná, pokud se ale ve snahách bude pokračovat, půjde o dobrý první krok. „Ekonomiku bychom neměli vystavovat šokové terapii, v rámci které bychom strukturální schodek vyrovnali v jednom roce. Konsolidace veřejných financí by se naopak měla rozložit do delšího časového období, tak aby přijímané restrikce příliš nepoškozovaly naše hospodářství. Snížení strukturálního schodku o 70 miliard korun během jediného roku bych považoval za rozumné tempo konsolidace,“ uvedl Křeček. Zároveň ale dodal, že je zapotřebí v tomto tempu pokračovat i v následujících letech, tak aby přibližně za 3 roky byly nejvážnější problémy vyřešené.

Podobně hovoří i hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka, který připomněl, že strukturální deficit pro letošní rok by se měl dle MF pohybovat okolo 150 miliard. Loňské odhady předpokládaly strukturální deficit přes 200 miliard korun. „Pokud by se každý rok podařil prosadit balík úspor ve výši 70 miliard, pak bychom za tři roky byli schopni snížit strukturální deficit na nulu, či velmi blízko nule. Výhoda postupné konsolidace veřejných financí nabízí výhodu v podobě menšího negativního šoku do ekonomiky. Zároveň bude více času na důslednou přípravu jednotlivých škrtů a změn v daňovém systému. Ty by tak mohli být i navzdory politickému cyklu trvalé,“ uvedl Peterka. „Nevýhodou je riziko ztráty politické vůle a přiblížení dalších voleb do poslanecké sněmovny, kdy politický pragmatismus velí provádět populární opatření za účelem růstu popularity mezi voliči,“ dodal ekonom.

Za konsolidovaný by po jednorázovém zásahu v této výši nepovažovala rozpočet ani Národní rozpočtová rada (NRR). Člen rady Petr Musil deníku Echo24 řekl, že za skutečně konsolidované veřejné finance by NRR považovala stav, kdy by strukturální schodek státního rozpočtu byl nulový, jakkoli zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je méně přísný a toleruje strukturální schodek i do 1 procenta HDP za splnění určitých podmínek.

„Jinými slovy, státní rozpočet by měl být nastaven tak, aby v dobrých časech vytvářel přebytky pro časy špatné, kdy je naopak případné schodkové hospodaření legitimní. Státní rozpočet má fungovat jako nástroj makroekonomické stabilizace v rámci fiskální politiky. Takovou funkci může dlouhodobě plnit právě pouze za předpokladu, že dosahuje strukturálně vyrovnané bilance příjmů a výdajů. K takovému stavu podle nás vede kombinace opatření jak na straně výdajů, tak na straně příjmů,“ řekl pro Echo24 Musil.

Ekonom Křeček nesouhlasí s řešením v podobě zvyšování daní u zaměstnanců, protože se v loňském roce snížily reálné mzdy o 7,5 procenta. „Zaměstnancům díky nižším daním zůstávají vyšší čisté mzdy z jejich hrubých mezd a mohou tak lépe čelit inflaci. Jsou to právě zaměstnanci, na které současné ekonomické problémy doléhají velice tíživě. Proto jsem přesvědčen, že je rozumnější se zaměřit na zdanění neřestí. Rovněž je nutné více škrtat na výdajové straně státního rozpočtu,“ míní Křeček.

Dodal, že obrovský nárůst výdajů v posledních letech není rozumné řešit tím, že k obřím výdajům adekvátně navýšíme daně. „Takovéto řešení by směřovalo k většímu přerozdělování a bobtnání státu. Je naopak nutné narostlé výdaje prosekat a vrátit se k relativním parametrům, které jsme v naší ekonomice měli před příchodem pandemie koronaviru,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Fialova vláda se mohla chytit do pasti

Podle ekonoma Peterky je jedním z nabízejících se řešení nastavení mechanismů, které povedou k tomu, že výdaje státního rozpočtu v dalších letech a dekád porostou pomaleji než samotné příjmy rozpočtu, což by na střednědobém horizontu vedlo k udržitelné konsolidaci státního rozpočtu. „Takové opatření je ale velmi složité nastavit. Je navíc spojeno s rizikem politického cyklu, kdy další vláda nemusí být ochotná nastavený mechanismus následovat. Opět je tu tlak populistických řešení za účelem navýšení volebního zisku,“ poukázal Peterka.

„Na příjmové straně se bude jistě diskutovat znovuzavedení základu daně pro fyzické osoby na úrovni superhrubé mzdy, zvýšení výběru DPH, spotřebních daní a majetkových daní. Vláda bude mít proto prostor ukázat svou sílu a zavádět často nepopulární avšak potřebná opatření ve státním rozpočtu,“ řekl pro Echo24 Peterka.