Jürgen Habermas: Z posledního idealisty prorok rozkladu komunikace?

Jestliže Gutenbergova revoluce z 15. století proměnila všechny v potenciální čtenáře, digitální revoluce z nás ze všech učinila potenciální autory. Stejně jako jsme se hned nenaučili všichni číst, možná se také rázem nestaneme všichni autory. I tak si vysvětluje Jürgen Habermas neodbytný dojem z toho, že se kultura komunikace propadla za svou někdejší úroveň. Analogová veřejnost se proměnila v digitální – a prozatím to není pěkný pohled. Lze to hodnotit pozitivně jako porodní bolesti vyspělejší, svobodnější demokracie, anebo negativně a v tom případě lze tvrdit, že nás možná i digitální komunikace uvrhla do toho, co Habermas označuje jako regres západních demokracií.

Celý podcast najdete zde.

Další starý bílý muž? Nepochybně. Tento týden slaví tento gigant evropského myšlení pětadevadesátiny. Krom toho bývá řazen mezi deset nejvýznamnějších myslitelů současnosti. Což je status, který si drží od roku 1981, kdy publikoval přelomové dílo druhé poloviny dvacátého století Teorie komunikativního jednání. Tato tisícistránková kniha vyjadřuje víru, že společnosti se navzdory dějinným propadům mohou vyvíjet vpřed. Jestliže se kdysi ve vztazích i ve správě společnosti uplatňovala hrubá síla, západní společnost se postupně přeorientovala na sílu argumentu. To je pokrok, který mnohdy na západě přijímáme jako samozřejmý, ve skutečnosti jde o zázrak.

Autorka Tereza Matějčková sleduje v novém podcastu to, jak se od té doby proměnilo myšlení tohoto posledního německého idealisty. Habermas byl od padesátých let přítomen u všech velkých německých debat. Tehdy inicioval novinovým článkem diskusi týkající se Heideggerova nacismu, od šedesátých let mu byla přisuzována morální vina na tom, co sám Habermas označoval jako „levicový fašismus“. V devadesátých letech se zapojil do bioetických debat týkajících se zdravotnicí a v nultých letech vedl dialog s Josephem Ratzingerem ohledně sekularizace i náboženského teroru. V poslední době se vyjadřoval především k válce na Ukrajině a digitální technologii. Při příležitosti vydání knihy Filosof od Philippa Felsche a svých pětadevadesátin přitom poznamenává, že vše, v co kdy věřil, se hroutí. Poslední idealista tedy dosnil? A my s ním?

Kapitoly

I. Poslední idealista dosnil? [úvod až 14:20]

II. „Štvavý marxista“ [14:20–32:38]

III. Jazyk zdrojem společenství i ideálů [32:38–53:19]

IV. Komunikativní rozum v ohrožení: Byrokracie, technika, scientismus [53:19–1:09:35]

V. Nová podoba veřejnosti: Každý je dnes autor. [1:09:35 až konec]