„Řekněte nám, jak naložíte se svou hotovostí.“ Kam až sahá dohled bank nad vašimi penězi?

Banky standardně sledují pohyb peněz na osobních i jiných účtech klientů. Pokud dorazí na účet neobvykle vysoká částka, může banka zahájit kontrolu. Ne každý si však uvědomuje, že bankovní instituce mohou stejně tak pátrat po tom, co se člověk chystá dělat s vybranou hotovostí, alespoň pokud vyhodnotí výběr peněz jako podezřelý. Nově to svým zákazníkům oznamuje Komerční banka. Deník Echo24 zjišťoval, jaké jsou důvody tohoto dohledu, či jak jsou na tom ostatní banky.

Komerční banka v přehledu změn platných od března uvádí mimo jiné informaci týkající se omezení hotovostního platebního styku. „Hotovostní transakce mohou být v některých obchodních místech omezeny či vyloučeny. Banka je před provedením vkladů hotovosti a směnárenských služeb oprávněna vyžadovat informace anebo dokumenty k ověření původu peněžních prostředků. Před provedením výběru hotovosti nebo směnárenské služby je banka oprávněna vyžadovat informace anebo dokumenty k ověření dalšího nakládání s hotovostí,“ sděluje banka klientům.

Sdělení žádné další dodatečné informace neobsahuje, není tedy jasné, co přesně z něj pro zákazníka banky plyne. Nabízí se otázky, za jakých okolností může banka zjišťovat, za jakým účelem si klient hotovost vybírá, o jak vysoké částce se hovoří, či co se stane, pokud člověk odmítne důvod sdělit. Deník Echo24 proto s dotazy oslovil jak Komerční banku, tak další banky a také Českou národní banku, která vykonává nad bankovním sektorem dohled.

„Šlo především o záměr informovat všechny klienty o možných kontrolních mechanismech, které Komerční banka uplatňuje za účelem prevence praní špinavých peněz a financování terorismu. Nejedná se o zcela nová kontrolní pravidla, kterými by banka omezovala přístup klientů k finančním prostředkům nebo operacím platebního styku,“ sdělil deníku Echo24 za Komerční banku mluvčí Michal Teubner.

„Komerční banka se nechce podílet na provedení netransparentních nebo přímo nelegálních finančních operacích, a proto je nezbytné u některých rizikových obchodů nebo obchodních vztahů požádat klienty o pomoc při vyjasnění zamýšlené transakce. Pokud dojde k případnému omezení plateb nebo dispozice s finančními prostředky, tak se vzhledem k celkovému počtu transakcí jedná o zcela ojedinělé a výjimečné situace. Obvykle situace, které se zcela vymykají běžné transakční historii jednotlivých klientů nebo transakce ve vysokém objemu,“ dodal Teubner.

Jak vysoká částka by musela být v hotovosti vybírána nebo o kolik by musela částka převyšovat obvyklou sumu, kterou si klient u účtu vybírá, však banka nesdělila. Stejně tak není jasné, jak banka zjistí, že klient uvádí pravdivou informaci o tom, jak bude s hotovostí dále nakládat, a zda bude podezřelou informaci dále ověřovat.

Česká národní banka se ve svém vyjádření také odvolává na zákon o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML). „Zákon přitom stanoví minimální okruh informací, které musí finanční instituce od klienta vždy zjistit, konkrétní postup však vyplývá z jejích vnitřních předpisů, které jsou vypracovány na základě zákona. V případě, že klient při identifikaci či kontrole neposkytne bance potřebnou součinnost, může být důsledkem neposkytnutí součinnosti dle AML zákona též neprovedení obchodu či v krajních případech až ukončení smluvního vztahu,“ sdělila deníku Echo24 mluvčí centrální banky Petra Vlčková.

„Vzhledem k individuální povaze každého obchodního vztahu se může okruh požadovaných informací lišit a je na posouzení finanční instituce, jaké informace bude od klienta v konkrétním případě požadovat a jakými způsoby je bude chtít doložit,“ dodala Vlčková.

Jak jsou na tom ostatní banky?

„Česká spořitelna provádí kontrolu klienta jak při hotovostních vkladech, tak i výběrech, v závislosti na specifických parametrech, které zohledňují rizikový profil klienta, ale mohou zahrnovat také jeho transakční profil, stáří účtu, způsob jeho založení apod. V jakých situacích provede kontrolu klienta si určuje v rámci hodnocení rizik každá banka individuálně a přesnější informace jsou z pochopitelných důvodů neveřejné,“ uvedl pro deník Echo24 za Českou spořitelnu Filip Hrubý.

AirBank zákazníkům vůbec nenabízí možnost výběru hotovosti na pobočkách, výběry či vklady lze provádět jen přes bankomaty. „Při provedení výběru z bankomatu se tak klienta na účel výběru peněz z povahy toho, že se jedná o automatický výběr peněz bez účasti pracovníka banky, neptáme. Banky však mají právo v rámci plnění své povinnosti, kterou jim ukládá zákon, prověřovat původ a účel peněz, se kterými klient na účtu u banky nakládá,“ řekla redakci banky Jana Pokorná.

„Jedná se tedy o právo banky se v některých specifických situacích na tyto informace doptat. V případě Air Bank, kdy si klienti peníze vybírají z bankomatu, bychom se v některých specifických případech na tyto otázky doptali zpětně. To znamená, že peníze by nebyly při výběru blokovány,“ dodala Pokorná. Stejně tak dodala, že podrobnosti, podle kterých banka vyhodnocuje situace, kdy se klienta na tyto informace ptá a také to, jak tyto informace ověřuje, nejsou veřejné, aby nedocházelo k jejich úmyslnému obcházení.

Podle interních předpisů bank však v zásadě platí, že kontroly výběrů i vkladů se provádí od částek v řádu vyšších stovek tisíců, respektive jednotek milionů korun. V případě rizikových zemí, například Turkmenistánu, to může být už na úrovni jednotek tisíc eur.

Jaký je váš příjem a kolik peněz vám chodí na účet?

Co se týče obecné kontroly od bank, čas od času dostávají lidé od svých bank klientské dotazníky (KYC, know your costumer, tedy poznejte svého zákazníka, pozn. red.). V tomto případě se jedná o standardní postup. Většinou lze dotazník vyplnit v internetovém bankovnictví a otázky v něm se týkají především zdroje příjmů, očekávané výše příchozích plateb na účet, profese nebo toho, zda je klient politicky exponovanou osobou. Bankám povinnost zjišťovat a aktualizovat tyto informace ukládá již zmíněný zákon o praní špinavých peněz neboli AML (Anti Money Laundering).

Podle zákona je cílem kontrolovat zákazníky banky kvůli předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Součástí kontroly je tak i zjišťování zdrojů finančních prostředků a jiného majetku, které jsou předmětem obchodního vztahu. To znamená, že banky člověka prověří, když se stane jejich klientem, tedy když se naváže obchodní vztah.

Banky tedy musí identifikovat klienta, kontrolovat jeho transakce a zjišťovat původ majetku nebo zjišťovat, zda se na klienta nevztahují mezinárodní sankce. Všechny údaje ovšem mohou uchovávat jen po určitou dobu. A výše transakce, při níž banka začne provádět identifikaci a kontrolu, je poměrně nízká. Kontrola nastane u jakékoliv částky vyšší tisíc eur, tedy zhruba 24 tisíc korun.

„Je stanovena povinnost identifikovat účastníky jakékoli transakce, jejíž výše přesahuje 1000 eur. Je jedno, jestli peníze posíláme bezhotovostně nebo je vkládáme v hotovosti na účet, třeba i vlastní, banky mají v takovém případě povinnost identifikovat nejen osobu, která peníze přinesla nebo odesílá, ale i osobu, které patří účet, na který mají být peníze připsány. Stejnou povinnost mají banky a další povinné osoby ale i v případě, že jde o obchod, který se z nějakého důvodu zdá podezřelý. Ještě důkladnější kontrolu musí banky a další povinné osoby provést v případě, že půjde o částku vyšší než 15 000 eur,“ uvádí Česká bankovní asociace (ČBA).

Banky pak mají povinnost oznámit jakýkoli podezřelý obchod Finančně analytickému úřadu (FAÚ, správní úřad v podřízenosti ministerstva financí – pozn. red.). „K podezření postačí, pokud obchod splňuje některé charakteristické znaky anebo například právě to, že klient odmítl uvést identifikační údaje osoby, za kterou jedná,“ říká ČBA.