Ministerstvo trvá na tom, že dotace na nákupy z Agrofertu nemohlo proplatit

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) trvá na tom, že při rozhodování o neproplacení dotací na nákupy z podniků patřících do holdingu Agrofert nemohlo postupovat jinak. Důvodem je závěr Evropské komise, že někdejší premiér Andrej Babiš (ANO), do jehož svěřenských fondů Agrofert patří, byl ve střetu zájmů. Mluvčí resortu uvedl, že ministerstvo se musí řídit zákonem o střetu zájmů a názory expertů. Kvůli neproplacení 2,5 milionu Kč plánuje podat správní žalobu Vyšší odborná škola a Střední zemědělská škola Benešov.

Rozhodnutí ministerstva o neproplacení dotací se podle čtvrtečního vyjádření mluvčího Středočeského kraje Davida Šímy týká pěti projektů, a příspěvkovým organizacím kraje vznikla škoda 24,76 milionu Kč. Podobná situace je podle serveru iROZHLAS.cz i v Moravskoslezském kraji.

Neproplacení nebo vymáhání dotace kvůli porušení zákona o střetu zájmů se týká deseti projektů, uvedl na dotaz ČTK Petr Waleczko z tiskového oddělení MMR. "Prozatím pouze ve dvou případech příjemce podal námitky a zvažuje podání žaloby," dodal. Zatím podle něj neexistuje žádné relevantní soudní rozhodnutí, které by mohlo sloužit jako precedentní.

Resort uvádí, že neproplacením dotací či jejich vymáháním reagoval na finální závěr auditu Evropské komise ke střetu zájmů expremiéra Babiše a také na dostupná expertní stanoviska. "Jedná se o evropské prostředky a Evropská komise dospěla k závěru, že expremiér Babiš byl ve střetu zájmů. Ministerstvo pro místní rozvoj v těchto případech nemůže jednat jinak než se řídit pravidly zákona o střetu zájmů a názory expertů," uvedl Waleczko.

Podle resortu nejde o nic výjimečného. Integrovaný regionální operační program (IROP) už krátil dotace u mnoha stovek případů a řešil skoro 600 námitek proti krácení.

Ministerstvo uvádí, že se všemi dotčenými kraji spolupracuje a krajům od začátku doporučovalo další možný postup vůči dodavateli, který se s ohledem na střet zájmů neměl do výběrového řízení vůbec přihlásit. "Je třeba zdůraznit, že pokud by se za minulé vlády důsledně dodržoval zákon o střetu zájmů nebo pokud by se expremiér tehdy vzdal svých vazeb na koncern Agrofert, nemuselo k neproplacení a vymáhání dotací dojít," dodal Waleczko.

O možném Babišově střetu zájmů se mluví od jeho vstupu do politiky a zejména poté, co se v roce 2013 jeho hnutí dostalo do Sněmovny a Babiš v lednu 2014 usedl do křesla ministra financí. Agrofert, jehož byl tehdy majitelem, je jedničkou zemědělsko-potravinářského sektoru i druhou nejvýznamnější skupinou chemického průmyslu v ČR. Babiš v únoru 2017 vložil akcie Agrofertu do svěřenských fondů. Holding Agrofert je přesvědčen, že veřejné zakázky z jeho strany byly v souladu se zákonem a všemi dotačními pravidly, řekl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.