Televizní poplatky. Česko je zvyšuje, Slovensko ruší. Rakušani platí přes 8000 korun ročně

V minulých dnech vláda představila návrh novely mediálního zákona jehož součástí je zvýšení televizního poplatku po 15 letech (z 135 korun na 160 korun měsíčně) a poplatku za rozhlas dokonce po 18 letech (z 45 korun na 55 korun měsíčně). Stalo se tak v době, kdy v řadě zemí Evropy od specifického poplatku za veřejnoprávní média spíše opouští. Naposledy v červenci na Slovensku parlament poplatky dokonce zrušil a nahradil je podílem z daní. Podobné to je v řadě dalších evropských států. Zatímco se především střední Evropa stává poslední baštou koncesionářských poplatků.

Debaty o výši a smyslu televizních poplatků za veřejnoprávní média probíhají v posledních letech v celé Evropě. “Převážně s argumentem, že na ně musí přispívat i lidé, kteří veřejnoprávní média nesledují. “Tento argument je nejen na Slovensku, ale prochází celou Evropou. Je zajímavé, že na tento argument v zásadě v zemích OECD téměř nikdo neslyší. Naopak je dlouhodobá tendence převést poplatek – ať už má formu přímé daně nebo financování ze státu či státního rozpočtu – na celou populaci,” uvedl nedávno Jan Volek z katedry mediálních studií Masarykovy univerzity. A vývoj v Evropě mu dává za pravdu. Právě v sousedním Slovensku poplatky od července nahradí každoroční státní příspěvek společnosti RTVS v hodnotě 0,17 % HDP. Změnu prosadil parlament i přes veto prezidentky Čaputové.

K podobným krokům došlo v posledních letech ve většině zemí západní a severní Evropy.

Například ve Skandinávii došlo k překopání systému televizních poplatků v posledních deseti letech. První zemí, která poplatky zrušila, bylo Finsko v roce 2013. Následovalo Švédsko v roce 2019, Norsko v roce 2020 a Dánsko v roce 2022. Všechny tyto země se rozhodly veřejnoprávní média financovat z daní, kdy jde do fondu na veřejnoprávní média část daně z příjmů, maximálně však v přepočtu mezi 130 až 170 eur na poplatníka.

Změnu v placení poplatků provedla v roce 2016 i Itálie. Vzhledem k množství nezaplacených poplatků začala vláda poplatky vybírat skrz přirážku k elektřině, kdy každá domácnost platí na účtech 90 euro ročně navíc. Právě složitost a nákladnost vybírání vedla ke změnám i v sousedním Polsku. Tam se více jak dvě třetiny domácností poplatku kolem 270 zlotých ročně (přibližně 900 korun) vyhýbají, vláda tak, za velké kritiky opozice, rozhodla situaci řešit přímou státní dotací. Podle opozice je tak televize pod ještě větším politickým tlakem.

Přirážku k účtům za elektřinu právě pro veřejnoprávní vysílání má řada zemí jihovýchodní Evropy.

Naopak nejméně změn proběhlo v sousedním Rakousku a Německu. V Německu musí na veřejnoprávní média přispívat všichni obyvatelé a to částkou 220 euro ročně. Z těchto poplatků financují celostátní ZDF, 3sat a rozhlas, část těchto poplatků jde na regionální televize. Zvláštním specifikem Německa je mezinárodní televize Deutsche Welle, která je financována přímo spolkovou vládou. V Rakousku existuje, podobně jako v Česku, ohlašovací povinnost a poplatky se pohybují od 269 eur do 343 eur ročně v závislosti na spolkové zemi. Zároveň platí rakouské domácnosti od 75 do 95 eur ročně za rozhlas.

V kolébce veřejnoprávního vysílání Velké Británii, kde BBC vysílá od roku 1922, probíhají jedny z největších debat za poslední léta o změně financování veřejnoprávních médií. Zatímco v minulém století byla BBC v Británii zdrojem pýchy a průkopníka veřejné služby, když ji Britové přezdívali "tetička BBC", v posledních letech počty licencí plynule klesají.

Nyní ji má platit každý obyvatel, pokud neprokáže, že nemá žádný přijímač (televizi, počítač, tablet,...) schopný BBC přijímat. V současnosti je poplatek ve výši 159 liber ročně (přibližně 4500 korun ročně). V posledních letech stoupá kritika, především z konzervativních řad, o inklinaci BBC k levici. V minulých letech to vedlo dokonce ke vzniku GB News, které se profilují jako konzervativnější stanice. Minulý rok klesl počet poplatníků BBC o 500 000 na přibližně 24 milionů licencí. Za sledování BBC bez zaplacení licence hrozí ve Velké Británii i trest vězení. Vzniká tak debata, zda financování BBC nezměnit. Příští rok by měla vláda zveřejnit zprávu o možnosti změny finacování BBC. Podle dostupných informací je zvažováno více možností, a to včetně zavedení placeného přístupu přes heslo či naopak zavedení přirážky u elektřiny, jako v některých jiných evropských zemích.