Vláda vyhověla Gruntorádově požadavku, odvolala usnesení k Chartě 77
PROTEST DISIDENTA
Vláda vyhověla požadavku disidenta Jiřího Gruntoráda a odvolala dnes hlasováním na dálku své usnesení, kterým se loni v lednu přihlásila k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii. Neznamená to ale, že by se kabinet odkazu vzdal, uvedl v tiskové zprávě úřad vlády.
Signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Gruntorád kvůli neřešení problému nízkých důchodů odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu drží od pátku 17. listopadu hladovku a požaduje odstoupení ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Uvedl, že hladovku ukončí, pokud vláda zruší dané usnesení. Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek řekl, že on takovou věc nenavrhne, učinit tak podle něj ale mohli členové kabinetu.
Kabinet se loni v usnesení přihlásil „k tradicím dlouholetého zápasu Charty 77 o lidská a občanská práva a o demokracii“. „Vláda si váží všech obětí represí souvisejících s Chartou 77 i dalšími tehdejšími nezávislými iniciativami a všech, kteří se na jejich činnosti podíleli,“ stálo v dokumentu.
Vláda v tomto kontextu chápe Gruntorádův protest, který vychází z vědomí nesouladu usnesení se skutečností, že řada bývalých odpůrců komunistického režimu pobírá i násobně nižší důchod, než někdejší důstojníci Státní bezpečnosti a komunističtí funkcionáři.
„Na obhajobu naší vlády je třeba říci, že tento stav nezavinila a naopak činí řadu konkrétních kroků, které vedou k jeho nápravě. Tím se ovšem nezříkáme odpovědnosti. Vláda se rozhodla z humanitárních důvodů vyhovět požadavku Jiřího Gruntoráda a udělat symbolické gesto a své usnesení k Chartě 77 odvolat,“ poznamenala Strakova akademie.
Podle kabinetu to neznamená, že by se odkazu Charty 77 chtěl vzdát. Chce odstranit diskriminaci a ponižující překážky, které musejí podstupovat lidé, kteří před listopadem roku 1989 usilovali o demokratický systém.
Za malými důchody odpůrců komunistického režimu bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat. Nemohli tak dostatečně dlouho platit odvody. Mnoho lidí také nesmělo působit ve své profesi a mohlo vykonávat jen pomocné práce s malým výdělkem, který se pak promítl do nízké penze. Disidenti mohou žádat o dorovnání částky do průměrné penze a při nesplnění potřebné doby pojištění o takzvané zmírnění tvrdosti zákona. Sociální správa a ministerstvo jejich případ pak posoudí.
Kabinet se ve středu usnesl, že do 15. prosince ministři připraví návrhy zákonné úpravy penzí. Novela i další opatření mají zajistit důstojnou penzi a odpovídající zajištění ve stáří lidem s osvědčením účastníka protikomunistického odboje. Úřad vlády, ministerstva obrany a práce a Ústav pro studium totalitních režimů mají pak do konce února dodat analýzu možných kroků k přiznání důstojných důchodů lidem bez osvědčení odbojářů.
Charta byla společenstvím lidí usilujících o dodržování lidských práv, k nimž se Československo zavázalo v helsinských dohodách z roku 1975. Komunisté ji vnímali jako ohrožení své moci. První prohlášení Charta vydala 1. ledna 1977. Do ledna 1990 se k Chartě přihlásilo 1898 signatářů. Oficiálně činnost ukončila 3. listopadu 1992.
