Na jaké střední školy je nejtěžší se dostat: někde děti skoro nesmí udělat chybu

Dostat se na gymnázium v Praze či v Jeseníku není vždy to samé. Ve velkých městech či některých krajích čeká na děti jednak drtivý poměr konkurence, jednak s tím související počet minimálních bodů, které jsou třeba pro přijetí na některé obory. Letos se totiž hlásí podobně silný ročník, jako v minulém roce. A jak připomínají tehdejší čísla, zatímco na jedné škole musí žák získat skoro plný počet bodů z matematiky i češtiny, na stejný obor jinde nemusí získat v obou testech ani třetinu bodů. Velké rozdíly mezi školami jsou však i v jednotlivých krajích. Na jakých školách lze tedy čekat největší výzvu?

O místo se letos hlásí poslední z několika silných ročníků, v kterém se narodilo přes 117 tisíc dětí. Stejně jako děti z předchozích let čeká tyto ročníky zřejmě v některých krajích náraz na nedostatečné kapacity středních škol. Rodiče se tak musí připravit na násobné převisy přihlášek i na zklamání dětí, z nichž se nemalá část podobně jako v minulém roce zřejmě nedostane kupříkladu na maturitní obory, ačkoliv o to stojí. Jak potvrdil v lednu i ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal, kapacity středních škol se od minulých let nebudou dramaticky lišit.

Na některých oborech zejména v Praze či dalších velkých městech lze pak čekat tlak skutečně dramatický. Odhadnout, na které školy je nejtěžší se dostat, lze z čísel z minulého roku. Ty totiž ukazují, jaký byl minimální počet bodů, s kterým se ještě dítě na danou školu dostalo. Při pohledu na pět nejméně dostupných škol je vidět, že prostor pro jakoukoliv chybu v přijímacích testech zůstává skutečně minimální. Nutno však podotknout, že bodový zisk u přijímacích zkoušek se nemusí skládat pouze z výsledků jednotné přijímací zkoušky, školy mohou individuálně vážit ve výsledcích vysvědčení či body za soutěže či školní zkoušky.

Data Cermatu však mohou sloužit jako vodítko, na kterých školách se dá čekat výrazný přetlak i konkurence. V testech mohou žáci získat maximálně sto bodů, po padesáti za matematiku a češtinu. První místo v republice získala v minulém roce hned trojice čtyřletých oborů, gymnázium Na Vítězné pláni na Praze 4, kde bylo třeba získat na čtyřletý obor dohromady minimálně 92 bodů, stejně tak tomu bylo u čtyřletého oboru užitá malba na Střední uměleckoprůmyslové škole v Jihlavě i na Pražské konzervatoři.

O druhé místo s minimálním počtem 90 bodů se pak dělí Gymnázium prof. Jana Patočky v Praze a Gymnázium Brno ve čtyřletých oborech. Na dalších místech s minimálním skóre 88 se pak zařadila například Střední průmyslová škola v Praze na Proseku či osmiletý obor na gymnáziu PORG v pražské Libni.

I ve stejných oborech, dokonce i v rámci jednotlivých krajů, lze nacházet výrazné rozdíly. Kupříkladu na Gymnáziu Jeseník zůstala nejnižší možná bodová hranice pro přijetí 25 bodů ze 100. Podrobnější data jsou dostupná na webu Vzdělávání v datech, kde lze najít bodové zisky napříč kraji. Stejně tak jsou na webu dostupná data o kapacitách škol a přijatých žácích z minulého roku. Jak ukazují čísla z minulého roku, nejvyšší převis přihlášek vůči školám lze tradičně očekávat v Praze, ale kupříkladu také ve Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji.

V celém Česku bylo v minulém roce podle dříve zveřejněných dat ministerstva školství přijato na střední školu v prvním kole řízení 94 procent žáků devátých tříd. Zhruba 70 procent ze všech více než 99 000 deváťáků se dostalo na školu, které dali nejvyšší prioritu. „V  prvním kole dosahovali přijatí uchazeči do čtyřletých oborů v jednotné přijímací zkoušce průměrně 59 bodů v součtu za matematiku a český jazyk (průměrně se jednalo o 31 bodů z českého jazyka a 27,5 bodu z matematiky),“ uvedlo tehdy ministerstvo. Všichni uchazeči měli podle úřadu u testů průměrných 56 bodů.

V posledních třech letech míří na školy nejsilnější ročníky od devadesátých let. Před rokem nastupující ročník 2008 byl na počet narozených dětí nejsilnější za posledních 30 let, narodilo se přes 119 tisíc dětí. Letos pak nastupoval ročník 2009, v kterém se podle dat Českého statistického úřadu narodilo přes 118 tisíc dětí. Nyní je na řadě ročník 2010, v kterém se narodilo přes 117 tisíc dětí. Pak už následuje značný pokles, v roce 2011 se narodilo už „jen“ kolem 108 tisíc dětí.