Hnutí STAN zřejmě do ozdravného balíčku prosadí změny ve prospěch obcí. Stanjurovi navzdory
ZMĚNY V BALÍČKU
Hnutí STAN ukazuje svou silnou pozici uvnitř vládní koalice. Navzdory ujišťování ze strany premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (oba ODS) zřejmě dojde k prosazení návrhů Starostů a nezávislých ve prospěch samospráv a tedy ke změnám v tzv. konsolidačním balíčku. Mimo jiné by se mělo jednat o to, že sto procent výnosu z daně z nemovitosti zůstane obcím, v rámci rozpočtového určení daní by pak měly samosprávy dostat větší podíl z DPH.
Na změny, které by chtělo hnutí STAN do balíčku prosadit, upozornil deník MF Dnes. Podle dostupných informací se má jednat hned o několik novinek. Zřejmě tou největší má být, že by obcím zůstal celý zisk z daně z nemovitosti, zároveň by ale také oproti původnímu znění balíčku mohlo dojít k navýšení podílu rozpočtového určení daní pro obce, města a kraje z DPH tak, aby bylo kompenzováno nižší inkaso DPH z důvodu legislativních změn obsažených v balíčku. Dalším bodem hnutí STAN je pak podle MF Dnes přesunutí tištěných novin do snížené sazby DPH, stejně jako u časopisů.
Ministr financí Stanjura naposledy slíbil, že k žádným velkým změnám oproti původně navrženému konsolidačnímu balíčku nedojde. Stalo se tak v pátek dopoledne na neformálním setkání s novináři. Mluvil mimo jiné o tom, že měnit se budou maximálně drobnosti. Jednání o škrtech jsou podle něj vždy náročná. Nyní se ale ukazuje, že by druhý nejsilnější subjekt ve Fialově vládě mohl prosadit změny poměrně zásadní. První místopředseda hnutí Lukáš Vlček pro deník Echo24 nechtěl novinky a průběh jednání komentovat. „Dali jsme slib našim partnerům, že se vzájemně zdržíme komentářů.“ řekl Vlček.
Naopak přes hnutí STAN zřejmě nemohou projít škrty například ve výsluhách policistů, které jsou v Česku v mezinárodním srovnání extrémně vysoké. Deník Echo24 se ptal ministra Stanjury, zda by každoroční mnohamiliardový výdaj přece jen nechtěl oproti původnímu balíčku nějakým způsobem seškrtat, podobné opatření totiž navrhovala i Národní ekonomická rada vlády (NERV).
„V tom konsolidačním balíčku to není a když jsme zahájili jednání o případných změnách, tak jsme řekli, že budeme měnit to, co tam je. Žádné nové věci. Pokud pominu nějaké technické věci, protože u daňových zákonů se mohou ukázat problematické technikálie, ale na takových změnách je vždy rychlá shoda. Další věci do toho přidávat nebudeme, taková byla dohoda na začátku jednání o případných změnách,“ řekl na dotaz deníku Echo24 Stanjura.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v komentáři zaslaném deníku Echo24 poukázal na to, že pokud se hnutí STAN vskutku podaří prosadit to, aby obcím a městům zůstával příjem daně z nemovitostí ze sta procent, státní rozpočet v roce 2024 přijde jen v této oblasti hned o devět až deset miliard korun.
„Změny, které STAN navrhuje, by tak výslednou podobu balíčku výrazně natočily ve prospěch obcí, měst a krajů, a to na úkor státu. Je to poněkud paradoxní. Obce a kraje totiž dlouhodobě hospodaří přebytkově, loni vykázaly přebytek takřka 33 miliard korun. Je to naopak stát, jenž se topí v deficitech. Letos mu stále hrozí schodek přes 300 miliard korun,“ uvedl Kovanda. „Pokud balíček v pozměněné podobě, jak ji žádá STAN, přilepší obcím a krajům na úkor státu, vlastně tím na hromádku přebytku přidá zase další miliardy, ovšem vykoupené o to hlubším dluhem celého státu,“ dodal ekonom.
„Prosazení požadavků STAN by znamenalo výrazný ústupek z hlavního cíle balíčku, kterým je náprava deficitů státního rozpočtu, nikoli rozpočtů nižších samosprávných celků,“ upřesnil Kovanda.
