Hyundai Ioniq 6: Jako nůž máslem
Po vzhledové stránce působí tento vůz na silnici jako zjevení a i laik hned pozná, že primárním cílem konstruktérů a designérů bylo docílení co nejnižšího odporu vzduchu. Výsledná hodnota cx = 0,21 je vskutku mimořádná a zejména v plachtícím modu je za volantem doslova cítit – vůz po sundání nohy z plynu jako by odmítal zpomalovat a rozhodl se popřít fyzikální zákony. Takový pocit symbiózy s obtékajícím vzduchem jen tak v nějakém autě nezažijete.
Aerodynamika tak nemalou měrou přispívá k celkově nízké spotřebě tohoto automobilu, který, byť zejména v testované černé barvě na první pohled nevypadá, měří na délku přes 4,85 metru a má rozvor bezmála tři metry. Ve skutečnosti jde o vůz koketující s vyšší střední třídou, který i díky elektrickému pohonu nabízí uvnitř velkorysý prostor i solidní zavazadelník, i když jeho 401 litrů není nikterak omračující hodnota a praktičnost snižuje i omezenější vstupní otvor. Auto nabízí ještě dalších 45 litrů vpředu.
Výrobce u provedení Ioniq 6 Power hodně akcentuje celkový dojezd, u něhož uvádí podle WLTP hodnotu až 614 km, k čemuž přispívají i menší 18palcová kola, která prý ušetří 1–2 kWh každých 100 km. Elektromotor umístěný na zadní nápravě má výkon 168 kW a bere energii z Li-Pol akumulátoru s využitelnou kapacitou 77,4 kWh. Auto o hmotnosti přes 1,9 tuny zvládne zrychlení na stovku za 7,4 sekundy, maximálka je 185 km/h. Při konstantní klidné jízdě v režimu Eco, popřípadě ve městě lze skutečně dosahovat hodnot citelně pod 15 kWh na 100 km, takže reálný dojezd v takovém režimu může atakovat i hodnotu 500 km. Naše dlouhodobější spotřeba byla sice vyšší a pohybovala se kolem 18 kWh na 100 km, nicméně i tak je to příznivý údaj a s dojezdem jsme neměli žádné starosti. Tím spíš, že auto zvládne dobíjení rychlostí až 232 kW – my jsme se dost natěsno dostali maximálně k hranici 200 kW, což je i tak dobré a baterie se plní docela svižně. Dobití z 15 % na 80 % trvalo kolem 25 minut.
Při jízdě se Ioniq 6 cítí nejlépe v ustáleném tempu bez zbytečných změn směru či rychlosti. Podvozek je totiž naladěn do komfortna a řízení je hodně odtažité, aby řidiče „nerušilo“ příliš velkou zpětnou vazbou. Když k tomu připočteme pohon zadní nápravy i dost nečitelné pneumatiky značky Nexen, je řidič od podvozku izolován až příliš a auto má na povrchu se sníženou adhezí v některých situacích problémy s trakcí. Jízda na suchu samozřejmě dodá víc jistoty, ale i tak je tento vůz lepším parťákem na dálnici či kvalitní okresce než v točitých pasážích užších silnic. Ticho v kabině je příkladné i v segmentu čistě elektrických aut – i to je důsledek kvalitní aerodynamické práce.
Jak už je u současné automobilové produkce zvykem, je záhodno kromě jízdních vlastností ohodnotit i technologickou vyspělost, infotainment a uživatelskou přívětivost. V tomto ohledu nás Ioniq 6 trochu zklamal: jeho infotainment nabíhá celkem pomalu, a rovněž nejenže neumožňuje bezdrátové připojení Android Auto, ale co víc, neumožňuje ho propojit ani kabelem, tedy pokud nejde o „certifikovaný USB kabel“, jak vás systém upozorní. Otravné je i povinné upozorňování na překročení rychlosti, které se zároveň dost komplikovaně vypíná. I když jsme si přímý přechod do menu nastavení dali do oblíbené volby, stejně tento úkon po rozjetí znamenal zdržování u zpomaleného nabíhajícího infotainmentu. Interiér působí vzdušně, byť je navržen dost stroze a účelně. Směrem vzad je výhled omezenější. Zapuštěné kliky se při přiblížení k autu čas od času nevysunuly, tudíž ani v tomto ohledu nebylo vše odladěno na 100 %.
Hyundai Ioniq 6 se nabízí se dvěma verzemi akumulátoru. Provedení Eco má využitelnou kapacitu 53 kWh a výkon 111 kW a jeho cena začíná na 1 159 990 Kč, což není na takto velké auto vůbec špatné. Testovaný model s označením Power měl větší akumulátor s kapacitou 77 kWh, vyšší výkon 168 kW a jeho nejnižší cenovka má hodnotu 1 339 990 Kč.
Plusy: Dojezd, jízdní komfort, prostornost.
Minusy: Pomalejší infotainment, problémy s trakcí, odtažité řízení.
