Daň z tichého vína prý v „blízké budoucnosti“. Žádný alkohol nemá mít výjimku, říká Stanjura

Souhlasím s pravidelným zvyšováním spotřební daně z lihu či tabáku, zdanění tichého vína v příštích letech prosadíme. Uvedl to na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti s přetrvávající debatou ohledně vysoké konzumace alkoholu v Česku. Podle něj má být každý alkohol zdaněný. Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by mělo ke zdanění dojít v blízké budoucnosti, je na tom prý koaliční shoda.

Podle návrhu ministerstva financí by se měla zvýšit v příštím roce spotřební daň z lihu o desetinu, v roce 2024 a pak v dalších třech letech o pět procent ročně. Naopak spotřební daň z tichého vína zavedena nebyla, což vyvolalo velké rozpaky a kritiku, například ze strany Unie výrobců a dovozců lihovin. Ta označuje rozhodnutí za diskriminační. Točeného piva v restauracích se dotkne ještě plánovaná změna sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Na pivo už se nebude vztahovat snížená desetiprocentní sazba DPH a vrátí se do základní 21procentní.

Na to, že nezdanit tiché víno nedává smysl, upozornila v minulém týdnu analýza společnosti PAQ Research. „Tato opatření zdraží vybrané typy alkoholu, nicméně jejich vliv na veřejné zdraví bude spíše omezený. Tvrdý alkohol je zdrojem jen přibližně čtvrtiny alkoholu zkonzumovaného v ČR a točené pivo je zdrojem jen přibližně čtvrtiny vypitého piva v ČR. Většina zdrojů spotřebovaného alkoholu tak zůstane nezatížena zvýšeným zdaněním,“ upozornili autoři analýzy.

K debatě o zdanění alkoholu se vyjádřil začátkem týdne i ministr financí Stanjura. „Souhlasím s pravidelným zvyšováním spotřební daně z lihu, což ozdravný balíček nastavuje na 4 roky, stejně jako u cigaret a tabáku. U spotřebních daní z takzvaných neřestí ale musíme vedle maximalizace daňového inkasa sledovat i další faktory – hraniční sazbu vůči šedému trhu, míru zdanění v okolních zemích a samozřejmě zdravotní hledisko,“ uvedl Stanjura.

„Pokud jde o tiché víno, jeho zdanění podporuji a nevzdávám. Myslím, že se to v příštích letech podaří. Každý alkohol má být zdaněný, tím spíše že víc než dvě třetiny této daňové úlevy končí v kapsách zahraničních dovozců,“ řekl Stanjura.

„Zavedení daně v blízké budoucnosti“

Konkrétně proti spotřební dani na tiché víno se staví především lidovci. V rámci vyjednávání o opatřeních v tzv. konsolidačním balíčku se jednalo o ústupek ze strany ostatních koaličních stran právě KDU-ČSL ve prospěch dohody. Tehdejší ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) označil nezavedení daně za „majstrštyk“. „To byl dobrý tah, co? To bych se nemohl vrátit. To bych nemohl jezdit na víkendy domů. To vůbec nepřipadalo v úvahu,“ uvedl k věci Nekula.

Nynější ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) je ale v této věci otevřenější. Začátkem září v pořadu Otázky Václava Moravce uvedl, že by chtěl jednat o případném sladění evropské spotřební daně na tiché víno s tím, že by se ale nadále měl brát ohled na lokální vinaře. Výborný už dříve řekl, že by zdanění zdražilo klasickou „sedmičkovou“ láhev o 13 korun.

Šéfka TOP 09 a místopředsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová pro Echo24 uvedla, že od začátku jednání o ozdravném balíčku prosazovala, aby jeho součásti bylo i zdanění tichého vína. „Jelikož někteří koaliční partneři byli proti, prosadili jsme, že byť to nebude v balíčku, tak se dohodneme na zavedení daně v blízké budoucnosti,“ řekla Pekarová Adamová. „Naším cílem je vhodně nastavit daň tak, aby s ní měli výrobci co nejméně administrativní zátěže, ale zároveň aby skončila tato nesystémová výjimka pro jeden jediný druh alkoholu,“ dodala pro Echo24.

Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti) pro Echo24 řekla, že v případě nezdanění jde o nesystémovou výjimku na konkrétní druh alkoholu. „Skrze zrušení (této výjimky) máme potenciál do státního rozpočtu získat peníze navíc a využít je tam, kde chybí. Debata o zdanění tichých vín je debatou o narovnání podmínek s dalšími druhy alkoholických nápojů. Spotřebními daněmi zatěžujeme všechny druhu alkoholu a tiché víno nechceme vynechávat,“ řekla Richterová.

„Návrh ale musí být připraven tak, aby změny neznamenaly zbytečně nadměrnou zátěž pro tuzemské vinaře, a to jak administrativní, tak i finanční. Zavedení spotřební daně na tichá vína by se týkalo rovněž výrobců cideru, proto je za nás nejlepší nastavit takovou sazbu, která bude odrážet skutečný obsah alkoholu ve vyrobeném produktu,“ dodala pro Echo24 Richterová.

Podobně jako Stanjura upozorňuje, že nevýhodou vyššího zdanění může být motivace obcházet zákon a vyrábět alkohol nelegálně- „Ale to nemůže být argument pro to, aby stát na regulaci škodlivých látek rezignoval. Je ale potřeba, aby byl celý systém správně nastaven,“ uvedla Richterová s tím, že nadměrná konzumace alkoholu v Česku zatěžuje celý systém.

Ekonom: Kocovina národa brzdí produktivitu

Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka pro Echo24 řekl, že adekvátní revize a případně zvýšení spotřebních daní může přinést příjmy do státního rozpočtu navíc, musí ale podle něj vycházet z důsledné analýzy. „Česká republika má v rámci EU jedny z nejvyšších zdravotních nákladů v souvislosti s konzumací alkoholu. To se samozřejmě přímo podepisuje do nákladů zdravotního systému. Tím to ale nekončí. Nemocná populace s problémy s pitím a jeho následky podává zpravidla horší výkon v zaměstnání či podnikání,“ míní Peterka.

„Ekonomika tak skrze ‚kocovinu národa‘ přichází o část produktivity práce, což se samozřejmě zprostředkovaně projeví ve výběru daní a bilanci státního rozpočtu. Nastavení spotřebního zdanění tak, aby došlo k omezení těchto negativních jevů, je tedy něco, co by vláda měla minimálně zvážit,“ uvedl Peterka.