Vyhazov z práce bez důvodu. „Firmy nejsou zaopatřovací ústavy“

PRACOVNÍ TRH

Vyhazov z práce bez důvodu. „Firmy nejsou zaopatřovací ústavy“
Formálně je podle českého zákoníku práce skutečně téměř nemožné propustit zaměstnance jednoduše proto, že o jeho služby firma ztratí zájem. Foto: Shutterstock
1
Domov
Markéta Malá
Sdílet:

Flexibilnější trh práce bez zbytečných regulací pro zaměstnavatele i zaměstnance. To by měla ideálně umožnit novela zákoníku práce od resortu vedeného lidovcem Marianem Jurečkou. Ten rázně odmítl možnost zavést tzv. výpověď bez udání důvodu tlačenou především ODS. V čem jsou výhody propouštění lidí z firem bez udání důvodu a jsou v Česku zaměstnanci skutečně téměř nepropustitelní?

Jurečkovo ministerstvo představilo v tzv. flexibilní novele zákoníku práce několik návrhů, které ve výsledku překotné změny na pracovním trhu nezpůsobí. Rozbuškou se však stal návrh zavést výpovědi bez udání důvodů, což je i jedno z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Místopředsedkyně ODS Eva Decroix na výpovědích trvá a tvrdí, že ODS se ve sněmovně obrátí dokonce i na hnutí ANO, aby návrh získal podporu. Lidovci ale návrh striktně odmítají.

Na to, že český pracovní trh není příliš pružný a že český zaměstnanec je v podstatě nepropustitelný, upozornil právě i NERV. Pokud by se tato možnost do zákoníku práce zavedla, museli bychom však mít i propracovanější systém podpory zaměstnanosti, aby měl propuštěný zaměstnanec potřebnou ochranu a zároveň mohl rychle najít další pracovní uplatnění. Podle návrhu ODS by také měli mít zaměstnanci po výpovědi bez udání důvodu nárok na odstupné ve výši šesti až osmi měsíčních platů.

„Formálně je podle českého zákoníku práce skutečně téměř nemožné propustit zaměstnance jednoduše proto, že o jeho služby firma ztratí zájem. Lze si pochopitelně představit způsoby, jakými jej lze i přesto ze zaměstnání „vyštípat“, ovšem tyto jsou přinejmenším ošidné jak eticky tak i právně,“ řekl redakci hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.

Ochrana zaměstnanců státem v principu může probíhat buď formou podpory v případě ztráty zaměstnání, včetně například poskytnutí rekvalifikace, či právě tím, že stát propouštění zkomplikuje nebo přímo znemožní. „Za vhodnější je obecně považován první způsob, jedná se o takzvaný skandinávský model. Naopak druhý způsob, někdy zvaný středomořský, příliš dobré výsledky zpravidla nemá. Způsobuje strnulost na trhu práce, kdy na jednu stranu ve firmách zůstávají zaměstnanci, kteří pro ně ve skutečnosti nejsou užiteční, a na druhou stranu se firmy zdráhají nové pracovníky nabírat, protože vědí, že tím na sebe berou příliš velkou zodpovědnost. Posun směrem k flexibilnějšímu systému by skutečně byl nadmíru žádoucí,“ domnívá se Hradil.

„Odstupné osm měsíčních platů není dobrý nápad“

Také analytik České spořitelny Michal Skořepa si myslí, že dánský, tedy zmíněný skandinávský systém propouštění je přijatelný a může fungovat i u nás. „Musíme však dávat pozor, abychom příliš slepě nepřenášeli mechanismy, které fungují dobře v jiných zemích, kde je poněkud jiná tradice a kultura, třeba co se týče síly a role odborů. Minimálně je třeba převzít tento model se všemi jeho důležitými součástmi. Tedy například včetně pravidla, že zaměstnanec má právo si v případě svého propuštění vyžádat písemné zdůvodnění tohoto propuštění, a pokud je toto vysvětlení slabé, může požadovat po zaměstnavateli kompenzaci. Dále je třeba si vzít z Dánska vzor i v tom, že na hodinu neznamená zničehonic – zaměstnavatel musí hrozbu propuštění zaměstnanci dopředu opakovaně signalizovat a musí mu ohlásit propuštění s předstihem až šesti měsíců,“ řekl redakci Skořepa.

Propouštění po vzoru Dánska by uvolnilo ruce firmám, které budou chtít zredukovat osobní náklady, například kvůli slabší poptávce nebo kvůli efektivnějším produkčním postupům. „Je zde ale riziko, že ze systému, který Dánové dlouhodobě vylaďovali, převezmeme jen některé části, takže výsledek pak skončí blamáží,“ varuje Skořepa. Stejně tak nepovažuje za dobrý nápad odstupné ve výši až osmi měsíčních platů. „Může to způsobit, že obtížnost výpovědi se pro firmy tím pádem vlastně nezmění,“ dodává.

Odpůrci výpovědi bez udání důvodu často argumentují tím, že by po jejím zavedení následovaly masivní vlny propouštění. „Pokud je to pravda, pak to znamená, že je česká ekonomika plná zaměstnanců, o které jejich zaměstnavatelé ve skutečnosti nestojí, a v pracovním poměru je udržují pouze proto, že je podle stávajících pravidel není možné propustit. Tím by se vysvětlovalo, proč má Česko prakticky plnou zaměstnanost a přesto jeho ekonomika neroste. Jsem toho názoru, že soukromé firmy nemají fungovat jako zaopatřovací ústavy, které nutíme zaměstnávat a platit lidi, o které nestojí. Tuto roli má v případě ohrožených skupin obyvatel plnit stát, nikoliv podnikatelé. Ti nechť nabírají a propouštějí zaměstnance tak, jak jim umožňuje a diktuje ekonomická logika. Ostatně není zřejmě náhoda, že Spojené státy, které se oproti Evropě vyznačují právě velkou pracovně-právní flexibilitou, nám v ekonomickém výkonu konzistentně utíkají,“ tvrdí Hradil.

Jurečkova novela zákoníku práce zatím počítá s tím, že část pracovníků by od příštího roku mohla začít dostávat mzdu v eurech či jiné měně. Zaměstnavatelé by měli rodičům na rodičovské dva roky držet jejich pozici. Výpovědní lhůta by nezačínala na začátku dalšího měsíce, ale hned od doručení výpovědi. Při pracovníkově pochybení by se zkrátila na měsíc. Prodloužit by se naopak mohly zkušební doby a na brigády o letních prázdninách by mohli začít chodit už čtrnáctiletí.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Vládne nám sfinga

KOMENTÁŘ

Zítra, v úterý, bude Petr Fiala v Kramářově vile podávat večeři pro šest svých kolegů, od polského prezidenta po dosluhujícího nizozemského premiéra. Půjde v pr ...

00:01
×

Podobné články