Katolický kněz Petráček dostal výpověď z fakulty. Ta tvrdí, že kvůli úsporám, podle kněze kvůli názorům

Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy dala výpověď historikovi Tomáši Petráčkovi, který dříve veřejně kritizoval konzervativní Alianci pro rodinu. Vystupoval také smířlivě k manželství pro všechny. Kněz a církevní historik měl na fakultě menší úvazek, vedl na škole jen doktorandy, kteří by si nyní podle vedení školy měli hledat jiné školitele. Na případ upozornil levicový Deník N. Petráček dnes ČTK řekl, že za podle něj nestandardním krokem vidí tlak některých českých biskupů, jimž se jeho veřejné vystupování nelíbí. Ozval se i jiný známý kněz Tomáš Halík, který "veřejně protestuje," prošetřit výpověď chce i rektorka UK Milena Králíčková. Fakulta podobné úvahy o důvodech výpovědi ale odmítá.

Děkan školy Vojtěch Novotný svůj krok vysvětluje úsporami. „Je to standardní pracovněprávní záležitost, kterou běžně nekomentuji, protože se jedná o zaměstnance fakulty. Cílem je efektivizace hospodaření fakulty,“ řekl Deníku N.

Do věci se následně zapojil rektorát. „Vedení UK vnímá závažnost vzniklé situace, o které nebylo ze strany KTF UK předem informováno. Rektorka UK Milena Králíčková požádala neodkladně o dodání informací a podkladů, zda byly dodrženy standardní mechanismy a odpovídající předpisy, a osobně se v krátké době s vedením fakulty sejde. Smyslem těchto kroků je vyjasnění a uklidnění situace,“ uvedla UK na webu.

Proti Petráčkovu odvolání se dnes ostře ohradil katolický kněz a teolog Tomáš Halík. „Jako profesor Univerzity Karlovy vyjadřuji tímto důrazný veřejný protest proti odstranění vynikajícího odborníka na církevní dějiny Tomáše Petráčka,“ uvedl na facebooku. „S jednotlivými články a rozhovory kolegy Petráčka, jimiž na základě své odbornosti historika zve k hlubšímu zamyšlení nad některými často zjednodušovanými morálně-politicko-právními stanovisky v aktuálních společenských diskusích, jistě leckdo nemusí souhlasit, avšak k synodální cestě církve – jak zdůrazňuje papež František – patří svobodná výměna názorů a vzájemné naslouchání a v akademické oblasti je perzekuce za názory, pokrytecky maskovaná jinými důvody, naprosto nepřijatelná,“ uvedl Halík.

Postup vedení univerzity přirovnal Halík k normalizaci a uvedl, že by děkan fakulty měl, vzhledem k tomu, že se za svého zaměstnance nepostavil, zvážit rezignaci.

Petráčkovo odvolání přišlo krátce před zahájením akademického roku. Petráčkovi doktorandi podle něj dostali zprávu o tom, že on jako jejich školitel končí a oni s ním nemohou pokračovat, jen pár hodin poté, co on sám obdržel zprávu o konci svého angažmá. „Bylo jim sděleno, že pokud chtějí pokračovat ve studiu, bude jim přidělen jiný školitel. To je tak nestandardní krok, že to nemá moc obdoby. Pokud třeba člověk odchází do důchodu, zůstane mu malý úvazek, aby mohl podobné úkoly dokončit,“ řekl Petráček, který krok vedení školy vnímá jako osobní mstu. Doktorandi se podle něj do značné míry rozhodují nepokračovat ve svém studiu, které už školu, a tedy společnost, stálo nemálo peněz.

S kritikou se ozval i ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd (ÚOCHB) profesor Jan Konvalinka, který byl do loňska prorektorem UK. Ten celou situaci označil za skandální a upozornil, že nařízení změně školitele, jak to provedlo vedení fakulty, nemá oporu v zákoně.

Petráček byl v nedávné době jedním z iniciátorů výzvy na odstranění konzervativní Aliance pro rodinu ze státních struktur. Tato výzva vyvolala v českém církevním prostředí polemiku a následoval ji mimo jiné dopis, v němž se za alianci postavila i velká část českých a moravských biskupů.

„Ale hlavně to, co jsem říkal veřejně, je, že si nemyslím, že je správné a nutné, aby se (v diskusi o manželství stejnopohlavních párů) církve angažovaly jako jakýsi štít a meč hnutí, které je proti. Apeloval jsem na nějaké rozlišování, že se jedná o státní zákonodárství a že to není jednoduché,“ řekl dnes.

„Myslím, že moje odvolání je spíše dlouhodobá záležitost. Vedení fakulty se moje názory nelíbí a stávající děkan mi několikrát v minulých letech řekl, že tlak ze strany některých členů ČBK je velký. Pochází to už z doby, kdy se začalo bojovat o Istanbulskou úmluvu v roce 2018,“ doplnil Petráček.